Praha - Pravidelná zpráva o českém životním prostředí, kterou ve středu projedná vláda, varuje před tím, že v mnoha malých obcích je kvůli neekologickému vytápění stejně špinavé ovzduší jako ve velkých městech.
Rodiny na vesnicích se ovšem nemusí obávat toho, že by za staré kotle platily ročně až několik tisíc korun, jak s tím původně počítalo ministerstvo životního prostředí.
Až na konci listopadu dostane vládní kabinet na stůl nový návrh zákona o ochraně ovzduší, už tam pasáže o "smogovém" poplatku nebudou. Z předlohy vypadne i to, že by se kotle přímo v domech jednou za tři roky kontrolovaly, jestli splňují emisní limity.
"Pan ministr to nechce," potvrdila Aktuálně.cz Ilona Chalupská, mluvčí ministra životního prostředí Pavla Drobila z ODS. Dodala, že ministr Drobil se chce soustředit především na velké zdroje znečištění.
Poplatek až 3 tisíce korun ročně
S plánem na kontrolu kotlů v rodinných domech přišel před dvěma lety tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík ze Strany zelených.
Jeho návrh počítal s tím, že by domácnosti za nesplnění ekologických limitů platili nejprve 500 korun ročně, ale částka by se postupně zvedla až na 3 tisíce. Bursík tím chtěl tlačit lidi k tomu, aby si své neekologické vytápění nahradili čistším topením.
Drobil chystá osvětovou kampaň
Proti kontrolám a poplatkům se ovšem v připomínkovém řízení postavila prakticky všechna ministerstva a další úřady. Z nové verze pro vládu proto tyto paragrafy vypadnou.
Podle ministra Drobila jde o nepřiměřený zásah do soukromí. "Vám by se snad líbilo, kdyby vám každý měsíc někdo zvonil u dveří a říkal: Jdu se podívat, čím topíte ve svém kotli, jestli máte ledničku takovou nebo makovou, drtičku odpadu zapnutou?" řekl nedávno Drobil v rozhovoru pro Právo.
Drobilova mluvčí Chalupská uvedla, že ministerstvo chystá osvětovou kampaň, která by měla vést k tomu, aby lidé topením neotravovali ovzduší ve vsích.
Vzduch špinavý jako ve městech
Aktuální zpráva o stavu životního prostředí upozorňuje, že v malých obcích, kde žije bezmála polovina obyvatel, jsou zvýšené až nadlimitní koncentrace drobného prachu, karcinogenních látek a těžkých kovů.
"V některých malých sídlech tak znečištění ovzduší může být srovnatelné se zátěží ve velkých městských aglomeracích," konstatuje se ve zprávě, kterou na základě údajů Českého hydrometeorologického ústavu a dalších institucí sestavila Česká informační agentura životního prostředí CENIA.
Lidé chtějí topit levně, kupují čím dál víc uhlí
Zpráva konstatuje, že důvodem zhoršené kvality ovzduší na českém venkově jsou právě exhalace z domácích kotlů.
"K návratu k tuhým palivům byli obyvatelé přinuceni jejich výhodnější cenou. Tento jev je podpořen i daty z roku 2009, kdy stoupl prodej hnědouhelných briket, koksu a černého uhlí pro domácnosti v součtu o 7,3 procent," stojí ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Čím bych topila? Uhlím!
Uhlí je poměrně rozšířeným palivem rovněž v rodinných domech v nevelké podkrkonošské obci Havlovice.
"Čím topím? Hnědým uhlím, čím jiným," říká jedna místní důchodkyně chvilku poté, co zatopila v kotli a z komínu se vyvalil hustý kouř, který vítr rozfoukával na všechny strany, až se nejbližší okolí zahalilo do sirného oparu.
"Vím, že si tady někdo stěžuje na ovzduší, ale mně to nevadí. Nestěžuju si. A podívejte se na mě. Žiju," dodává žena.
Čtyři nákladní auta plně naložená prachem
Před několika lety lidé ze Státního zdravotního ústavu provedli v obci Havlovice, nevelké podkrkonošské vsi nebývalý experiment. Dlouhodobě zde měřili kvalitu ovzduší. Ačkoli zde není žádná velká fabrika nebo autostráda s tisíci aut, výsledky byly šokující.
Přístroje například naměřily, že se za jediný rok dostalo z domácích komínů do ovzduší asi šestkrát více karcinogenních látek, než vypustí průměrná tepelná elektrárna. A to všechno kvůli tomu, že většina obyvatel Havlovic topí uhlím, k němuž někteří ještě přihodí PET lahve a další odpadky.
Oxidu siřičitého ze spáleného uhlí bylo ve obci s necelou tisícovkou obyvatel tolik, že by za jeden rok zaplnila plavecký bazén dlouhý 60 metrů, široký 30 a hluboký 2,5 metru. K tomu se ještě musí připočítat 13 tun prachu, což jsou tři až čtyři plně naložená nákladní auta.
