Praha - Vládní reformy mají změnit celou společnost, kde se dosud příliš nevyplatí podnikat a kde se státními zásahy posiluje rovnostářství.
O jakou společnost jde přesně, to se ministři dozvědí zítra. Spolu s definitivní podobou reformy mají projednat zprávu o tom, jak se lidem dařilo v minulém roce.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí rostly rychleji nižší než vysoké platy. Totéž platí o důchodech. Rodinné příjmy zaměstnanců, důchodců a také dalších lidí odkázaných na sociální podporu se tedy zvyšovaly, nezlepšovaly se však rozpočty podnikatelských rodin.
Dlouhodobá data potvrzují i to, co prohlašuje ministr financí Miroslav Kalousek: stát už nemá rezervy, ze kterých by rovnostářskou společnost financoval.
Šťastný rok pro rodiny s dětmi
Nejvíc si ve volebním roce polepšili zaměstnanci. Pokud se nepočítá inflace, bylo to o víc než deset procent. Pokud měli děti, využili vyšších sociálních dávek a polepšili si o 11,5 procenta, nejvíc od roku 1995.
"Ve srovnání s přírůstkem hrubých příjmů se navíc snížily odvody," upozorňuje vládní zpráva na další výhody. Rodiny ušetřily především díky společnému zdanění manželů a mírnému snížení daňových sazeb.Stát dokonce vybral na daních z příjmu méně než v předchozím roce. Něco takového se stalo naposledy v krizovém roce 1999, kdy však klesaly také mzdy.
Rodiny se proto mohly věnovat jak utrácení za běžné zboží tak investicím do bydlení. Výdaje (zčásti financované půjčkami) vyrostly dosud rekordním tempem o sedm procent, investice dosáhly nevídaných deseti procent celkové útraty.
Konzum zrychlil natolik, že si rodiny půjčily dosud rekordní částku 121 miliard korun. Podle údajů ČNB tak objem půjček poprvé a hned o třicet miliard překročil částku, kterou si občané uložili.
Příjmy přitom rostly třem čtvrtinám zaměstnanců, nejčastěji pracovníkům ve výzkumu, školství a zdravotnictví, nejlépe na tom byli na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Mezi pětinu těch, kteří si pohoršili, patří hlavně šoféři, stavební dělníci a méně vzdělaní úředníci, zvláště ve Středočeském a Jihočeském kraji.
Nejrovnější na světě
Pokud se nechají stranou špičkově placení manažeři zahraničních firem, zjistilo ministerstvo práce, že nejméně placeným zaměstnancům přibylo víc peněz než těm nejlépe placeným. Zasloužilo se o to dvojí zvýšení minimální mzdy.
Česko tak podle statistického úřadu potvrdilo svou pozici země, kde mají spolu se Švédskem, Norskem a Slovinskem vůbec nejnižší mzdové rozdíly na světě.
Prospěch ze všeobecného rozkvětu měli i penzisté, když se jejich příjmy zvýšily (bez započtení inflace) téměř o šest procent. Hodnota průměrné penze se tak udržela nad 40 procenty průměrné hrubé mzdy (činí konkrétně 40,8 procenta). Také u penzistů se přitom zmenšil rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími důchody.
Polepšili si ale všichni, kdo spoléhali na sociální příjmy na podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou, dávky pro rodiny atd. Například se vyplatilo o 3,4 procenta (půl miliardy) více na dávkách pro nejchudší, i když v této kategorii poklesl počet příjemců dávek z 210 tisíc na 170 tisíc.
Ghetto živnostníků
Čtěte více
Blogy na Aktuálně.cz
Jan HERZMANN: Většina proti reformám Bohuslav SOBOTKA: Tlustého boj Aleš MICHL: Zítra vstanu a opařím se eurem!Naopak si pohoršili ti, kteří nespoléhají ani na stát, ani na práci ve velkém podniku.
Domácnostem živnostníků se zvýšily příjmy o dvě promile, po započtení dvouapůlprocentní inflace tak byli jedinými poraženými předvolebního roku.
Přitom mohli jen částečně využít dobrodiní nižších daní, protože zároveň jim stát zvýšil sazbu pojistného.
Potvrzuje se tak nevýhodná pozice živností, které se stále více stávají útočištěm pro ty, kteří nedostanou dobře placenou práci ve velké firmě.
Na pokraji krachu
Zpráva překvapila tím, jak razantně potvrdila dosavadní vývoj veřejných i soukromých financí České republiky. Statistiky od doby jejího založení průběžně ukazují, že sociální dávky dlouhodobě rostou rychleji, než mzdy. Zároveň příjmy zaměstnanců rostou rychleji než výdělky podnikatelů a živnostníků.
Aby se křehký model trvalého růstu pro všechny udržel, musí daně a sociální pojistné růst rychleji, než příjmy obyvatelstva. To se podle vládní zprávy potvrdilo dokonce i v roce předvolebního snižování daní.
Minulý rok však zároveň znamená přelom. Výpadek v daních z příjmu poprvé vážněji ohrozil stabilitu státního rozpočtu, který rovnostářský model financuje. Přes rychlý ekonomický růst bylo nutné zvyšovat rozpočtový schodek.
Dalším zásahem, který vede ke krachu, je dramatické zvýšení dávek v letošním roce. Státní rozpočet počítá s tím, že jich vyplatí o 16 procent víc, než letos tempo jejich růstu se tak víc než dvakrát zrychlilo.
Schodek poroste dál, zvláště pokud Topolánkova vláda prosadí v roce 2008 další snížení daní. Tato cesta však není východiskem, protože ji nepřipustí Evropská unie. Tak zní hlavní argument, proč vláda musí prosadit rozpočtovou reformu a proč musí ve výdajích včetně sociální oblasti pokud možno přísně škrtat.
Nečasův obrat
V reformě současné vlády však nejde jen o záchranu rozpočtu. Vicepremiér Petr Nečas (ODS) tvrdí, že je nutné změnit celý model společnosti.
| ZDE se můžete podívat, jak si reformu představuje trio Kalousek-Sobotka-Tlustý |
Rovnostářství dosud podporovaly všechny polistopadové vlády. Výslovně se k němu svým programem přihlásila sociální demokracie. Její první ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla považoval za přirozené, že se chudším musí pomáhat.
"Nenajde-li se dobrá rovnováha přerozdělení, která zabezpečí soudržnost společnosti, nebude demokratická společnost schopná se spravovat a rozpadne se," řekl záhy po svém nástupu do funkce roku 1998.
Přitom tvrdil, že existuje prostor ke zvyšování daní i pojistného. "Podíl veřejných rozpočtů na HDP je u nás druhý nejnižší v zemích OECD. My nejsme na šikmé ploše: budeme se muset vyškrábat nahoru, než se přiblížíme k hřebenu, kde bychom se na šikmou plochu mohli dostat," říkal tehdy.
Jeho návrh na zvýšení sociálních odvodů však sněmovna zamítla. Rostoucí sociální výdaje zatěžovaly rozpočet stále víc. Špidlův nástupce Zdeněk Škromach proto musel stále častěji hasit výpadky v přerozdělování. Když se například v roce 2005 propadly reálné příjmy rodin s dětmi, vysvětloval to veřejně tím, že se změnila metodika výpočtu.
Zároveň však ve vládě prosadil zvýšení rodičovského příspěvku a porodného. Když návrh dorazil před volbami do sněmovny, poslanci prosadili úplnou explozi výdajů a rodinné dávky zdvojnásobili.
Útrata za sociální systém a další zákonem předepsané už dosáhly čtyř pětin rozpočtu a v této chvíli ani sociální demokraté nepopírají, že jsme na šikmé ploše. Evropská unie zařadila Česko mezi pět zemí, které by s veřejnými financemi měly rychle něco dělat.
"Rozdíly jsou přirozená věc"
Po Škromachovi už nastoupil Nečas, který tvrdí, že se společnost musí zbavit nevhodné tradice z dob komunismu, kdy měl každý zaručený nízký příjem, a místo toho mnohem víc oceňovat výkon.
"Období, kdy příjmy byly úplně nivelizovány, nepatřilo mezi nejšťastnější období našich dějin," odmítá udržovat rovnostářství a dodává k tomu: "Příjmové rozdíly a stratifikace společnosti jsou přirozená věc, jde jen o to, aby byly skutečně odrazem reálných cen na trhu práce, toho, jak tvrdě ten člověk pracuje."
Nečas připouští, že navržená reforma má především zachránit rozpočet: "Ale současně už tam budou některé koncepční změny. Přijetím rozpočtu na příští rok navíc vytváříme časový prostor pro další změny od sociální podpory, přes důchodový systém až k trhu práce," zdůraznil.
