Praha - Pokud si někdo představuje typickou svobodnou matku jako nezávislou, zajištěnou intelektuálku, je na omylu. Těmi, kdo mají dítě, aniž se provdaly, jsou typově zcela opačné ženy.
Svobodným matkám se v roce 1989 narodilo 5 procent všech dětí. Během patnácti let stouplo toto číslo o 18 procent. Když se přidají děti rozvedených matek, blíží se číslo ke třiceti procentům.
Za rostoucím počtem dětí, které se narodí svobodným či rozvedeným ženám, nejsou podle nového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd hodnotové změny či ženská emancipace, ale spíše peníze.
"Zjistili jsme, že za neochotou vstoupit do manželství není většinou nějaká hodnotová změna, ale finanční kalkul. Pro nemajetné lidi je manželství finančně nevýhodné," konstatuje jedna z autorek výzkumu, socioložka Dana Hamplová.
Situace se proti období před rokem 1989 obrátila.
Zaměstnaní se berou
Největší počet neprovdaných matek je tak v regionech s vysokou nezaměstnaností - jako jsou severní Čechy. "Sociální systém je nastaven tak, že zvlášt výhodné je pak takzvané nesezdané soužití pro páry, kde je alespoň jeden z nich nezaměstnaný," říká socioložka.
Neznamená to, že tyto ženy vždy vychovávají své děti samy, často žijí s partnerem, ale nevezmou si ho. "Zjistili jsme, že kontroly, zda někdo nezneužívá sociální dávky, jsou bezmocné. Například na obrovských sídlištích, kde se stejně chová více lidí," přidává další z autorek výzkumu Eva Soukupová.
Stát však v tomto směru žádnou podporu manželství nechystá, naopak. Nová reforma Topolánkovy vlády zruší společné zdanění manželů. "Až to projde, bude finačně velmi výhodné nepracovat a zapírat partnera," říká socioložka.
U párů, kde pracují oba dva lidé, je svatba mnohem častější. "Nemusejí nic předstírat. Nevyplatí se jim to," podotýká Dana Hamplová. "Představa, že moderní dvojice odmítají svatbu, není tak univerzální, jak se zdálo."
Nesezdané páry: riziko do budoucna
Podle Hamplové je sice život "na hromádce" pro některé páry krátkodobě výhodný, ale ukazuje se, že z dlouhodobé perspektivy je to hodně rizikový postup.
Zahraniční průzkumy ze zemí, kde je společný život bez manželství v módě už delší dobu, ukazují, jak může úředně neuzavřená rodina negativně ovlivnit výchovu dětí. Sociologové z kanadského Quebecku zjistili, že otcové se při rozchodu se ženou, kterou si nevzali, méně starají o své děti.
"Chtě nechtě je to prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, méně stabilní. Je to nejspíš pocit, že vztah bez sňatku není tak závazný," vysvětluje Hamplová. I proto se o současnosti začíná mezi sociology mluvit jako o éře nezodpovědných otců.
Riziko pro děti i seniory
Mezi muži je skutečně chuť do ženění nižší než mezi ženami. Ženit se nechce 20 procent českých mužů. Žen, které by na žádost o ruku řekly ne, je jen 7 procent.
Ve Skandinávii nebo už zmíněné Kanadě navíc nyní začínají řešit další problém. Lidé, kteří svatbu nechtějí, se zříkají některých budoucích výhod sociálního systému. V případě smrti nebo rozchodu po dlouholetém soužití na ně zákony hledí jako na cizí osoby, které nemají nárok na nic.
I v Česku už byl takový případ medializován. Potkal partnerku hasiče, který zahynul při lednové vichřici. Ženě, které se měsíc po tragédii smrti narodila dcera zplozená zesnulým, nenáležel vdovský důchod ani žádné příspěvky od státu. Nakonec pomohla sbírka a dary od radnice a Libereckého kraje. Dohromady se vybraly téměř tři miliony korun.
Socioložka Hamplová pak přidává jeden nedávný případ z Kanady. "Žena, jejíž partner má rakovinu, se obává, že pokud zemře, přijde o všechno, vyhodí ji z domu... Teď ale nemůže podstrkovat těžce nemocnému závěť, aby ji podepsal a naznačovat mu tím, že umírá," připomíná zahraniční zkušenost Hamplová.
Takové případy jsou v Česku sice zatím vzácné. Ale za dvacet let to tak být nemusí, varují autorky průzkumu.
