Praha - Jak přežít po nástupu Gustáva Husáka nastupující normalizaci a nepřijít o práci?
Základem bylo pozitivní stranické hodnocení, kladný komplexní posudek, příznivé vyjádření uličních či závodních organizací KSČ a samozřejmě ten správný postoj k událostem roku 1968.
"Pevnou půdu pod nohama mi pomáhal získat nejen postoj s. presidenta L. Svobody, ale také chování sovětských vojáků, kteří se u nás rozhodně nechovali jako okupanti," napsala v dubnu 1970 studentka pátého ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Její písemný životopis je součástí unikátní publikace "Prověřená fakulta", v níž čtveřice studentských badatelů pomocí obsáhlého archivu zmapovala fungování KSČ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v dobách normalizace v letech 1969 až 1989.
Soudruhu Svobodo, díky!
Jedna kapitola je věnována právě kádrovým posudkům studentů i pedagogů této prestižní vysoké školy.
"Tenkrát jsem ještě nedokázala pochopit, proč starý, čestný a poctivý voják, s. president L. Svoboda tak lpí na přátelství a spojenectví s SSSR," napsala na sebe již zmiňovaná studentka pátého ročníku, členka KSČ od roku 1966.
V podobném duchu se nesl i dodatek k životopisu učitele s iniciálami A.R.: "Nátlakové resoluce jsem odmítal, protistranických usnesení jsem se nikdy nezúčastnil ani jejich text nepodepsal. 2000 slov jsem odmítal v rozhovorech i se studenty. Po této straně mám vůči straně čisté svědomí."
Ovšem například pedagožka E.N. ve svém krátkém vyjádření sdělila, že už nechce být členkou KSČ. "Protože se moje názory neztotožňují s názory vedení strany, pokládám za nesprávné, abych nadále zůstávala členkou strany," napsala v březnu 1970.
Na čistém stranickém hodnocení záležela kariéra
Před listopadem 1989 byly různá hodnocení, posudky, životopisy, dodatky, stanoviska uličních či závodních organizací KSČ běžnou součástí každého obyvatele tehdejšího Československa.
A stačilo mnohdy jen malé politické "zaváhání" a kariéra politicky "nevyzrálého" a "chybujícího" občana - i sebenadanějšího - mohla kvůli negativnímu posudku skončit.
Čistky počátkem normalizace
Zvláště důležité byly stranické posudky na počátku nastupující normalizace v roce 1970, kdy se společnost musela vypořádat s "pravicovými oportunisty" a dalšími živly. K "očistě" pomáhaly právě i stranické posudky.
Filozofická fakulta, pokládaná za ideologickou školu pocítila čistky zvláště výrazně, různé postihy pocítily stovky pedagogů i studentů.
"Ve srovnání s dalšími vysokými školami byly postihy na filozofické fakultě citelně větší," uvedla Katka Volná, jedna z autorek knihy.
Nemorální chování učitele socialistické vysoké školy
Docent J.F. patřil do skupiny straníků, kteří byli vyškrtnuti z KSČ a ještě museli z filozofické fakulty odejít, ačkoli v letech 1968 až 1969 působil na vysokých školách v západním Německu.
"Při pohovoru v roce 1970 byl ze strany vyškrtnut, neboť během pobytu v cizině ztratil veškerý politický kontakt a ačkoliv byl informován o těžké situaci strany, nezměnil své rozhodnutí o pobytu v NSR a nepřijel se zapojit do konsolidačního procesu," píše se o docentovi v komplexním stranickém hodnocení.
Strana vyčítala docentovi i to, že si svůj pobyt v západním Německu několikrát prodloužil, protože si chtěl vydělat.
"Doc. F. zřejmě neuvážil politický dosah takového faktu, jako je přijetí Humboldtova stipendia a některé další okolnosti svého pobytu v SRN, které jsou politicky i morálně neslučitelné s představou učitele socialistické vysoké školy," nešetřilo se kritikou ve stranickém hodnocení.
