Ústí nad Labem - Pokud řidiči trestaní za opakované porušení pravidel na silnicích rok po vykonání trestu sekají dobrotu, mají právo na to, aby jejich počínání bylo posuzováno, jako by nebyli v minulosti "odsouzeni".

K opakovaným hříšníkům ze silnic, kteří platili pokuty nebo nesměli řídit, tak nesmí být úřady přísnější než na lidi, proti kterým je vedeno trestní řízení. Rozhodl o tom při posuzování trestu pro řidiče z Liberce Krajský soud v Ústí nad Labem.

Stanovisko soudu se stalo součástí nejdůležitějších verdiktů správních soudů v Česku. Slouží jako vodítko k jednotnému rozhodování soudů v podobných kauzách.

Muž z Liberce dostal před dvěma roky pokutu ve výši 40 tisíc korun a také zákaz na dvacet měsíců řídit vozidlo. Trest muž dostal za to, že odmítl po zastavení na parkovišti v Hrádku nad Nisou dechovou zkoušku na alkohol s tím, že vozidlo neřídil.

Podle policie i úředníků libereckého magistrátu se ale jenom vymlouval, podle záznamu z kamer muž za volantem seděl.

Přísný trest úředníci muži dali i proto, že šlo o řidiče recidivistu – v letech 2003 a 2008 byl totiž dvakrát potrestán za porušení pravidel silničního provozu (zaplatil pokuty ve výši 20 tisíc a 6,5 tisíce korun), třetí trest v roce 2008 mu byl zrušen.

"V neprospěch řidiče byl jeho postoj k projednání přestupku (snažil se o průtahy) a dále to, že má v evidenční kartě záznamy o podobném porušení pravidel silničního provozu. Proto mu byla uložena pokuta a zákaz řízení v druhé polovině zákonné sazby tak, že uložené sankce povedou ke zvýšení řidičské odpovědnosti," rozhodli úředníci magistrátu v Liberci.

Muž ale magistrát zažaloval, a to z několika důvodů. Vadilo mu, že nebyli vyslechnuti všichni svědci, hodnoceny některé důkazy v jeho prospěch a také to, že trest byl přísnější kvůli předchozím přestupkům.

Soud dal ve většině námitek muži za pravdu. A s argumentem, podle kterého by se na lidi, kteří rok po vykonání trestu za přestupek nespáchali další přestupek, mohlo pohlížet, jako by nebyli "odsouzeni", soud souhlasil.

Podle soudkyně Lucie Trejbalové jde u přestupků o situaci stejnou, jako je u trestního zákoníku. "Je sice možno v registru řidičů nadále evidovat zákazy řízení činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, neznamená to ale automaticky, že k předchozím potrestáním za přestupky správní orgán přihlíží jako k přitěžujícím skutečnostem, aniž by zvažoval, zda v úvahu nepřipadá institut zahlazení odsouzení," rozhodla soudkyně.

Pokud tomu tak nebylo, byli by podle soudu lidé, kteří spáchali přestupek, v horším postavení než ti, kteří spáchali trestný čin. Úřadům sice nic nebrání, aby při hodnocení osoby řidiče zohlednily i to, zda a jakým způsobem porušoval už v minulosti pravidla na silnicích, nesmí to ale udělat způsobem jako liberecký magistrát.

Úředníci totiž vůbec nezkoumali, jestli má potrestaný řidič právo na zahlazení odsouzení z minulosti, a rovnou mu jeho předchozí přestupky přičetli a vynesli přísný trest, udělali tak chybu. Rozhodnutí je pravomocné, úřad tak musí spor rozhodnout znovu.