Praha - V příštích dnech města dostanou kuchařku, která jim poradí, jak zakázat nebo rozpustit akci extremistů.
Manuál, jehož součástí je mimo jiné orientační kalendář rizikových dní, na něž neonacisté často svolávají pochody, především radí obcím, jak zjistit, že se jedná o nebezpečný pochod nebo shromáždění.
Součástí "kuchařky" jsou také méně známé judikáty soudů, které se týkají shromažďovacího práva.
Nejdříve by úředníci mají pečlivě analyzovat datum, trasu pochodu a také osobu, která jej ohlašuje.
Jak ale upozorňují právníci z ministerstva vnitra, k zákazu nestačí pouze to, že akci nahlásí známý pravicový radikál, který se pravidelně účastní koncertů neonacistických skupin a na těle má mnoho tetování s hákovými kříži.
Příklad rizikových dní
- 18. 1. - 1941 - první transport plzeňských Židů do koncentračního tábora. Možnosti antisemitských demonstrací
- 30. 1. - 1933 - Adolf Hitler jmenován říšských kancléřem
- 15. 3. - 1939 - Nacistická okupace ČSR
- 29. 3. - 1899 - Zavražděna Anežka Hrůzová v Polné. Za vraždu by neprávem odsouzen Žid Leopold Hilsner
- 8. 4. - Mezinárodní den Romů
- 14. 5. - 1948 - Vznik státu Izrael
- 27. 5. - 1942 - Anetát na Reinharda Heydricha
- 11. 8 - 1957 - narození kultovní neonacistické postavy Iana Stuarta
- 9. 11. - 1923 - výročí pokusu NSDAP o puč
"Ani takové shromáždění nelze pouze z důvodů svolatelných názorů zakázat. Nastanou-li však další okolnosti, je možné informace známé o svolavateli využít jako podpůrný argument," píše se v brožuře.
Kromě jiného si mají úředníci také zjistit, co se o akci nepíše na webu. Prohlédnout si například server You Tube nebo diskusní fóra.
Rozhoduje skutečný záměr, ne nahlášený
Jak upozorňuje ředitel odboru bezpečnostní politiky Martin Linhart, obce mají zkoumat skutečný, nikoliv nahlášený důvod oznámené demonstrace či protestu.
"I soudy už potvrdily, že rozhoduje skutečný, nikoliv oznámený důvod protestu," vysvětluje Linhart.
Pokud je například svoláno shromáždění, které je v sobotu, navíc v den výročí deportace Židů, vede židovskou čtvrtí a svolavatel je "známým" neonacistou, tak pak je možné pochod zakázat. A to i navzdory tomu, že je nahlášeno například jako "Protest proti válce v Iráku."
Rozpustit, když se nadává
Úředníci mají sami sledovat proslovy na akcích, a když dojde k tomu, že řečníci začnou napadat Romy, homosexuály nebo přistěhovalce, pak je možné akci rozpustit.
"Rozpuštění shromáždění je třeba provést dostatečně hlasitě, a pokud je to třeba, tak i v cizích jazycích," upozorňuje příručka.
Manuál vznikl v rámci vládní strategie boje proti extremismu a ministerstvo při jeho přípravě spolupracovalo s kraji i se Svazem měst a obcí.
Minulý týden poslanci schválili novelu shromažďovacího zákona, která prodlužuje lhůtu, ve které mohou úřady zakázat shromáždění. Místo tří dnů mají města čtyři dny.