Praha – Snaha ministra vnitra Milana Chovance o regulaci bezpečnostních agentur získala konkrétní obrysy. Resort totiž koncem minulého týdne odeslal na Úřad vlády návrh zákona, který by měl nastavit jasná pravidla v oblasti, kde pracuje bezmála 50 tisíc lidí a v níž se jen loni protočilo okolo 19 miliard korun.
Jedním z palčivých míst, kvůli kterému chtěla prosadit podobný zákon už vláda Petra Nečase, byla schopnost některých agentur dodávat i takové služby, jako jsou například odposlechy. Tedy aktivity, které podle zákona může provádět pouze policie se souhlasem soudu.
"Soukromé bezpečnostní služby se mohou stát a stávají se nástrojem nekalého konkurenčního boje podnikatelských, politických a dalších subjektů," konstatuje ministerstvo v přiložené důvodové zprávě a připomíná kauzu kolem agentury ABL někdejšího ministra dopravy Víta Bárty.
Před komunálními volbami v roce 2010 se v médiích objevila zpráva, že agentura sledovala několik politiků ODS na Praze 11. Bárta a ABL to však tehdy označili za diskreditační předvolební kampaň. Policie nakonec případ odložila, aniž by zahájila trestní řízení.
Zabrání nekalostem licence?
Vnitro proto počítá s tím, že namísto koncese, kterou museli soukromí detektivové mít doposud, zavede systém licencí na dobu 10 let. Jednou z podmínek pro získání bude i kompletní odkrytí vlastnické struktury. Informace o jednotlivých žadatelích navíc ministerstvu poskytnou policie i tajné služby – BIS, ÚZSI a Vojenské zpravodajství.
Pokud by se ukázalo, že soukromý detektiv, potažmo privátní bezpečnostní služba, zákon porušil, mělo by mít ministerstvo v ruce nástroj, jak ho účinně potrestat. "V případě, kdy dojde k porušení, je postižitelný nejen v režimu zákona o ochraně osobních údajů, ale hrozí rovněž drastická sankce spočívající v odnětí licence," sdělila Insideru mluvčí ministerstva Hana Malá.
Výsledkem nových opatření má být jak vyčištění trhu, kde se řada firem nyní pohybuje v šedé zóně, tak i zvýšení kvality poskytovaných služeb.
Klienti v ČR řeší zejména cenu
Jen licence samotné však podle jednoho z největších hráčů na poli bezpečnostních služeb v České republice, firmy G4S, problémy nevyřeší. "Klienty služeb zajímá na rozdíl od západoevropských zemí především nejnižší možná cena služeb bez ohledu na jejich kvalitu a tomuto požadavku se poskytovatelé služeb v tvrdém konkurenčním prostředí podřizují," komentuje návrh zákona, který už prošel meziresortním připomínkovým řízením, právník společnosti Jan Hais.
"K narovnání trhu by přispělo zejména uvědomění si toho, o jak odpovědnou a náročnou činnost se jedná, a také faktu, že bezpečnostní služba je vizitkou jejich odběratele vůči veřejnosti. Jinak se trh nepodaří očistit od subjektů, které tyto služby poskytují za problematických podmínek a v podřadné kvalitě," dodává.
Za pravdu mu dává v důvodové zprávě i samo ministerstvo, když přiznává, že na trhu jsou i firmy, které účelově nabízejí nesmyslně nízké ceny, aby získaly zakázku. Přičemž kvalita poskytovaných služeb je na vedlejší koleji.
Zpráva to ilustruje hned na několika příkladech. Kupříkladu Úřad vlády má uzavřenou smlouvu na strážní služby na dobu neurčitou za hodinovou sazbu bez DPH za necelých 47 korun. Minimální mzda je přitom 50,60 koruny za hodinu, v bezpečnostní sféře potom 55, 90 koruny.
"Smlouvy o výkonu bezpečnostní činnosti obecně běžně obsahují formule o tom, že takto sjednané ceny jsou maximálně přípustné. Rovněž bývá téměř vždy uvedeno, že v těchto cenách jsou obsaženy veškeré náklady poskytovatele služby nutné pro řádné plnění smluvených závazků," cituje důvodová zpráva.
Zákon by podle legislativního plánu vlády měl být předložen do vlády ještě tento měsíc, pokud ho kabinet a následně Parlament schválí, začne platit od druhé půlky roku 2016. Státní kasu by měla nová úprava přijít v prvním roce na přibližně 30 milionů, v dalších letech pak 20 milionů ročně.
Článek vyšel 12. září 2014 v sesterském deníku Insider.
