Praha - Mezi českými nemocnicemi je i více než roční rozdíl v tom, jak dlouho tam pacienti čekají na některé operace.
Většina fakultních nemocnic už totiž splnila příkaz ministra zdravotnictví a na webu zveřejnila přehled čekacích lhůt na jednotlivé typy operačních zákroků. Ostatní mají čas ještě do úterka 1. listopadu.
Z přehledů vyplývá, že například v Brně se na výměnu kolenního nebo kyčelního kloubu čeká až jeden a půl roku, zatímco v pražských zdravotnických zařízeních činí tato doba jenom pět měsíců.
"O naši kliniku je velký zájem a my máme s pojišťovnami nasmlouvaný jen omezený počet operací," uvádí ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus dva hlavní důvody, proč tomu tak je.
Jak dlouho se čeká na operace?
- Ve Fakultní nemocnici Na Bulovce si pacient počká například na totální endoprotézu kolene nebo kyčle deset měsíců, na rekonstrukci prsu implantátem 2,5 roku a na mamografii tři měsíce.
- Na vyšetření na magnetické rezonanci se čeká v Hradci Králové až dva měsíce, na operaci kýly až šest měsíců, až dva roky na operace páteře.
- Ve Fakultní nemocnici Brno se pacient dostane na sál se žlučníkovými kameny za půl roku, když chce vyměnit kolenní kloub, trvá to i 1,5 roku.
- V plzeňské nemocnici se čeká na náhradní kolenní kloub až devět měsíců.
- V pražské Thomayerově nemocnici se neakutní případy kýly operují za čtvrt roku.
Když dojdou peníze
Podle dosud zveřejněných seznamů se doby výrazně liší i v Praze.
Třeba na mamograf čekají pacientky v Thomayerově nemocnici týden, zatímco v jen o několik kilometrů vzdálené Fakultní nemocnici Na Bulovce to jsou tři měsíce. A třeba ve vinohradské nemocnici se doba na toto vyšetření pohybuje okolo šesti týdnů.
"Pacienti chtějí jít pouze do některých zdravotnických zařízení, která preferují," řekl Sršeň jeden z důvodů, proč jsou mezi nemocnicemi v hlavním městě takové rozdíly.
A Hegerův poradce Pavel Vepřek uvádí další: nemocnice podle něj často v průběhu roku vyčerpají paušál, který mají domluvený na zákroky se zdravotní pojišťovnou.
"V nějakou dobu jednoduše 'zavřou krám' a další vyšetření už dělat nemohou," upřesnil poradce.
Ministerstvo chce od příštího roku ustupovat od paušálních plateb a nemocnice budou nově dostávat zaplaceno za to, co odléčí.
Od příštího roku by měla také platit vyhláška, která stanoví, jakou dobu mohou pacienti maximálně na operaci čekat.
Čekárna na specifické zákroky
Podle seznamů, které většina fakultních nemocnic v předstihu zveřejnila, pacienti nejdéle čekají na operace, které nejsou příliš obvyklé.
Třeba na úpravu čelisti se v pražské Všeobecné fakultní nemocnici čeká tři roky. V Hradci Králové je čekací doba na operaci páteře dva roky.
Ale například v Thomayerově nemocnici musí rodiče čekat až tři měsíce, pokud chtějí pro své dítě, aby po operaci leželo na nadstandardním pokoji.
Ubyde lidí
Od uveřejnění seznamů čekacích dob si ministerstvo slibuje, že se pořadníky na některé operace vyrovnají. Pacienti by si podle něj měli vybírat ty nemocnice, kde se na zákroky čeká kratší dobu.
Mluvčí resortu Vlastimil Sršeň pak hovoří o tom, že zveřejnění čekacích lhůt bude mít i protikorupční dopady.
"Pacient bude například vědět, že čekací doba v konkrétním zdravotnickém zařízení je zhruba dva měsíce, a nikdo mu nemůže tvrdit, že je půl roku, ale že za 'všimné' je možné operaci realizovat již za dva měsíce," uvedl mluvčí ministerstva.
Zatím musí čekací doby na operace zveřejňovat jenom fakultní nemocnice, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Ministr Heger však hodlá oslovit hejtmany, aby dali podobný úkol svým zdravotnickým zařízením.
