Inkluze nefunguje, říká 79 procent ředitelů škol. Stěžují si i na problémy s rodiči

ČTK ČTK
7. 11. 2018 12:44
Ředitelé základních škol považují za největší problémy školství přílišnou byrokracii, nedostatek financí a současnou podobu inkluze, vyplývá z průzkumu společností Tutor a Edulab.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Sandra Štefaniková

Současná podoba inkluze nefunguje podle 79 procent ředitelek a ředitelů, pouze 14 procent odpovědělo opačně. "Ředitelé se na adresu inkluze vyjadřují poměrně tvrdě, ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe," uvedla Vondráková.

Podle řady ředitelů byl starý systém jednodušší, efektivnější, výrazně levnější, bez zbytečné administrativy, a to i při zajištění společného vzdělávání s handicapovanými žáky.

Ředitelé si často stěžovali též na nedostatek učitelů, problémy s rodiči či malé prostory, ředitelé vesnických škol pak zmiňovali i nedostatečný počet žáků. 

Nejčastěji zmiňovaným problémem byla podle autorů administrativa. "Ředitelé na velkých školách mají často k dispozici jen jednu administrativní sílu, jež nemůže vše obsáhnout. U menších škol je to ještě větší problém, protože tam mnohdy ředitel má na starosti nejen chod školy, výkaznictví, ale i velkou vyučovací povinnost. Administrativní sílu většinou k ruce nemá," řekla vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor Miluše Vondráková.

Ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko na konferenci uvedl, že administrativa na jednu stranu přibývá především od státních úřadů, ale v mnohých ohledech se oproti minulosti naopak zjednodušila mimo jiné díky digitalizaci. Financování, které ředitelé zmiňovali v souvislosti s nedostatkem peněz pro učitele, ale i na vybavení škol, je podle něj problémem i kvůli absenci dlouhodobé koncepce českého školství.

Přístup rodičů ke škole se zhoršuje

Podle 45 procent ředitelů se zhoršuje přístup rodičů ke škole a k učitelům, 40 procent jej považuje za stále stejný, pouze 11 procent si myslí, že se zlepšuje.

Ředitelé by ze 46 procent zrušili víceletá gymnázia, 41 procent se vyjádřilo opačně. Někteří se podle autorů průzkumu dále vyjádřili, že by gymnázia vymezili je pro zlomek nejtalentovanějších dětí.

Na dotaz ohledně vlivu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy na obsah výuky na základních školách téměř polovina respondentů neuměla odpovědět, podle 39 procent ředitelů je vliv pozitivní a podle 15 procent negativní.

Průzkum se uskutečnil v říjnu formou dotazníkového šetření. Zúčastnilo se jej 450 ředitelů, přes deset procent všech ředitelů českých základních škol.

Společnost Tutor také vyhlásila první ročník ankety Ředitel roku, jejímž cílem je ocenit práci ředitelů základních i středních škol. Nominace na webu společnosti budou možné do konce roku, porota následně vybere toho nejlepšího. Hlavními kritérii jsou manažerské dovednosti, osobní nasazení v zájmu školy a konkrétní aktivity či projekty, které ředitel realizoval či rozvinul.

Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu, říká Lenka Štěpánová:

Motivace chybí úplně všude. Učitelé by klidně za vyšším platem mohli odejít do supermarketů, říká Lenka Štěpánová v DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy