Soukromá škola nedostala akreditaci, jako první podala na stát ústavní stížnost

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
29. 10. 2018 10:10
Pokud by kauzu škola vyhrála, mohla by se stát příkladem pro ostatní, říká advokát školy. Chce zrušit sporné ustanovení ve školském zákoně.
Výuka v alternativní škole Edisona v pražských Modřanech.
Výuka v alternativní škole Edisona v pražských Modřanech. | Foto: Edisona

Praha - Z velkých firem odešly do školství. Tři bývalé manažerky měly před čtyřmi lety možnost obnovit na státní Základní škole Rakovského v pražských Modřanech alternativní výuku. Začínaly s devíti dětmi, až jejich počet vzrostl na 35. Před dvěma lety proto požádaly ministerstvo školství (MŠMT) o oficiální zápis jejich školy Edisona do rejstříku škol. Úřad ale žádost zamítl s tím, že je v dané oblasti škol dostatek, a doposud ji škole neudělil.

Vedení školy říká, že od té doby čelí řadě problémů - těžko shání sponzory, musí odmítat nové žáky a vnímá i klesající podporu ostatních úřadů.

Škola zastoupená neziskovou organizací Via Cordata proto na ministerstvo letos na jaře podala stížnost k Ústavnímu soudu, ten se jí už zabývá. "Zatím ale není možné odhadnout, kdy bude ve věci rozhodnuto," odpověděla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. 

Edisona se jako první svého druhu obrátila na ústavní soudce napřímo. Ostatní soukromé školy, jež MŠMT také odmítlo, navrhly zrušit sporné ustanovení zákona prostřednictvím skupiny senátorů, jako v případě soukromé školy Scio.

Pokud by kauzu škola vyhrála, mohla by se stát příkladem pro ostatní, je přesvědčen její advokát. "Stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Právě proto ji podáváme ještě před vyčerpáním všech opravných prostředků, což by znamenalo zpoždění několika let," vysvětluje advokát Radovan Bernard.

Ministerstvo školství v posledních třech letech odmítá žádosti od řady rodičovských spolků a neziskových organizací, které si chtějí školy založit, častěji než v minulosti. V uplynulém školním roce požádalo o zápis 48 soukromých základních škol, z toho téměř polovinu z nich (23) úřad zamítl. Z šesti žádostí církevních ZŠ zamítl čtyři. Rok předtím byly zápisy ještě přísnější.

Důvod zamítnutí zápisu do rejstříku škol a školských zařízení je podle tiskové mluvčí MŠMT Anety Lednové vždy stejný, tedy že nejsou v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání státu i příslušného kraje. Konkrétně u Edisony je to kvůli tomu, že se neslučuje se záměry kraje - Prahy.

Edisona postup ministerstva považuje za systémovou vadu. Právě Ústavní soud může přímo sporné ustanovení školského zákona zrušit a trvat na tom, aby se sporné ustanovení ze zákona odstranilo. Tak by se podle Bernarda už úřad nemohl při svém rozhodování odvolávat na plány státu a kraje. "Toto bylo největším problémem v procesu vydání povolení," dodává.

Státní školy jsou financovány ze dvou zdrojů: ze státní dotace na žáka a z peněz, které jim poskytuje samospráva obce jakožto zřizovatel. Dotace na žáka jsou určeny na platy učitelů, provoz budovy a technické vybavení financuje zřizovatel. Financování Edisony je v podstatě stejné: peníze za žáky pobírá z rozpočtu ZŠ Rakovského, ale na provoz, nájem a částečně platy učitelů a další pracovníky jdou ze školného od rodičů. 

V ústavní stížnosti se také píše, že postup ministerstva je politickým rozhodnutím, protože znemožňuje, aby vznikaly nové školy, bez ohledu na to, že zákonné podmínky splňují.

"Pokud škola naplňuje zakázku státu na to, co děti mají umět, splňuje osnovy a děti zvládají testování, tak nevidím důvod, proč by neměla dostávat dotaci," je přesvědčena spoluzakladatelka školy Edisona Martina Kaděrová, která je zároveň ředitelkou vzdělávací společnosti EDUin. Její kolegyně Pavla Sadilová dodává, že stát má možnost kontrolovat si kvalitu škol prostřednictvím České školní inspekce, která je pro tyto účely zřízena a dohlíží na kvalitu všech škol, tedy soukromých i státních.

Ministerstvo špatně komunikuje, stěžují si školy

Kaděrová si navíc stěžuje, že ministerstvo špatně komunikuje. Na to poukazují i jiné soukromé školy, o nichž úřad dříve rozhodoval. Stanoviska se prý Kaděrová domáhala skoro rok.

"Na ministerstvo jsme neúspěšně volaly a po několika měsících vymohly, abychom nahlédly do složky. Ještě loni v srpnu jsme nevěděly, jestli vznikneme, nebo ne. Když vám náhodou dovolí vzniknout, tak musíte splnit všechny podmínky ohledně toho, aby škola fungovala, do 31. srpna. Pokud termín nedodržíte, tak v září nezačnete," vysvětluje Sadilová. Oficiální rozhodnutí s odmítnutím akreditace přišlo škole až 9. září loňského roku. Ministerstvo ale kritiku odmítá.

Chování ministerstva však Kaděrová považuje za účelové. Kvůli jeho liknavosti škola nemohla pro minulý školní rok nabrat tolik žáků, kolik plánovala, a tudíž přišla o peníze ze školného.

Škola se chce osamostatnit podle ředitelky také proto, že se alternativní vzdělávání s běžným systémem v základních principech neslučuje. Montessori výuku zakladatelky navíc doplnily o metody inovativního vzdělávání a sociálně emočního učení (SEMU), kdy se učitelé s dětmi soustřeďují nejen na znalosti a dovednosti, ale také empatii, kompetence k učení, nenásilnou komunikaci a lidské vztahy.

"Edisona je založená na důvěře a vědomí, že všem jde o něco společného. Jsme komunita," dodala Sadilová.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Zemřel bývalý poslanec za KDU-ČSL Ivo Vykydal

V neděli ráno zemřel ve věku nedožitých 56 let exposlanec za KDU-ČSL a bývalý náměstek ministra dopravy Ivo Vykydal. Na twitteru to uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, informaci ČTK potvrdil zdroj, který si nepřál být jmenován.

Vykydal byl poslancem v letech 2002 až 2006. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 byl zvolen za KDU-ČSL v Olomouckém kraji. Byl členem výboru pro evropskou integraci (později výboru pro evropské záležitosti) a hospodářského výboru a místopředsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Členem KDU-ČSL byl v letech 1999 až 2009, kdy přestoupil do nově založené strany TOP 09. V letech 2007 až 2012 byl Vykydal náměstkem ministra dopravy a od roku 2012 pracoval na Státním fondu dopravní infrastruktury. Působil i v komunální politice, v letech 1999 až 2002 byl místostarostou Šumperku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy