Zářný příklad inkluze? Romové se spojili s místními a bojují za osadu Bedřiška

Foto: Jak to vypadá v ostravské osadě Bedřiška, o jejíž záchranu bojují nejen Romové
Z hlavní Plzeňské ulice v Ostravě nedaleko vlakového nádraží ve Svinově vede nenápadná odbočka. Do zcela jiného světa - do osady Bedřiška.
Vzrostlá alej vede kolem bývalého dolu Bedřich, který dal místu jméno. Původně se jednalo o hornickou kolonii s desítkami tzv. finských dřevěných domků a jedním cihlovým bytovým domem.
Osada si žije vlastním životem, ale není tu hluk, chaos ani binec. Tedy už ne.
Osada si prožila mezi lety 2000-2010 peklo. Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky v čele s Lianou Janáčkovou, známou svými rasistickými výroky, sem sestěhoval nejproblémovější romské rodiny.
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
20. 10. 2018 8:02
Ostravská osada Bedřiška leží v malebné přírodě stranou od ruchu velkoměsta. Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky by tu ráda viděla rezidenční bydlení pro rodiny s dětmi a poukazuje na špatný stav celé lokality. S tím však nesouhlasí místní a už řadu let o záchranu domovů bojují. Romové tu s ostatními vycházejí, začali žít komunitně a vytlačili odsud nepřizpůsobivé rodiny, které sem radnice umístila. Nyní se za Bedřišku postavil ostravský magistrát, vyhráno ale ještě není.

Ostrava - Do ostravské osady Bedřiška vede nenápadná úzká odbočka z hlavní silnice, jen pár kilometrů od rušného nádraží Ostrava-Svinov. Podél cesty vede malebná alej, po levé straně obrůstají zelení pozůstatky dolu Bedřich, který dal dříve hornické osadě jméno.

Po uzavření dolu tu bydleli jeho bývalí pracovníci a potomci horníků, většinou z "majoritní" společnosti. Po roce 1997 sem obvod vystěhoval romské rodiny, které již nechtěl v centru Mariánských Hor. Po počátečním pnutí se sžili se starousedlíky a bydleli tu bok po boku.

"No není tady nádherně? Já to tu prostě miluju," říká mi paní Eva Lehotská, která dříve v lokalitě dlouhá léta bydlela, teď tu má dceru a vnuky. Jezdí sem nejen za nimi, ale v podstatě za všemi obyvateli, kterým radí s administrativními a právními úkony, naslouchá jejich potřebám a tlumočí je dál. A hlavně místní odrazuje od toho, aby tu bydlení vzdávali a odcházeli jinam, do horšího a za mnohem více peněz.

Bývalo to tu peklo, mizel jeden dům za druhým

Její slova kontrastují se zprávami, které ještě před pár lety o Bedřišce kolovaly - vyloučená lokalita plná problémových Romů, které se každý Ostravák vyhne, neboť je o strach sem jít i za bílého dne, vysoká kriminalita, nepořádek, fluktuace obyvatel, domy v havarijním stavu. Záměr osadu vystěhovat, zbourat a oblast revitalizovat se v tomto kontextu zdál jako to nejrozumnější řešení.

"Ano, prošli jsme si tu skutečně peklem. Zvláště mezi lety 2000 a 2010," potvrzuje paní Eva. Starostka Liana Janáčková nám sem nastěhovala ty nejproblémovější romské rodiny, které neměly ani základní sociální návyky," vzpomíná Eva Lehotská.

V jednom z opravených domků bydlí starousedlík pan Sklenařík. Příští rok tu už bude bydlet sedmdesát let. Tedy pokud osada přežije. Vzpomíná, jak tyto nepřizpůsobivé rodiny vybydlovaly jeden domek za druhým nebo jak Romové vykonávali potřebu třeba uprostřed cesty. Stará dobrá Bedřiška rychle mizela. Z původních šedesáti domků jich zbylo asi čtyřicet.

Vše vyvrcholilo v roce 2010 nezdařeným žhářským útokem na jednu z romských rodin kvůli sousedským neshodám. Tehdy si i část místních Romů uvědomila, že takto tu dál žít nejde a že je potřeba nastavit určitá pravidla a společně o lokalitu pečovat. Vyvinuli nátlak na nepřizpůsobivé rodiny a ty se brzy odstěhovaly pryč.

"Přestalo to tu být anonymní, lidé začali žít komunitně na principu sousedské výpomoci a problémové rodiny postupně odešly. Najednou tu na ně bylo vidět, nemohly si tu už dělat, co chtějí, neprošlo jim to," vysvětluje paní Eva.

Romové se začali scházet s "majoritou" a společně projednávat další postup, jak Bedřišku zachovat a zvelebit, aby se v ní zase dobře a pokojně žilo. Nepsaným předákem s přirozenou autoritou se stala právě Eva Lehotská, temperamentní účetní, na niž obyvatelé Bedřišky slyší.

"Já s Bedřiškou žiju a dýchám, jsem ochotná pomoci jim s čímkoliv, ale vyznávám heslo, že pokud to lidi nedělají sami a z vlastního popudu, tak to brzy skončí. Lidi zvenčí jim mohou radit, pošťouchnout je, ale dělat to musejí místní sami, jinak by to nefungovalo," prozrazuje paní Eva svůj recept, kterým se jí podařilo osadu restartovat.

Společně celou osadu uklidili a za pomoci několika sociálních organizací v čele s Bílým nosorožcem tu nastartovali komunitní život - scházeli se ke společnému grilování, pořádali odpoledne pro děti, začali si vzájemně vypomáhat podle profesí, které kdo uměl.

Finančně pak komunitě v Bedřišce vypomohla Nadace Via v rámci svého projektu Živá komunita.

Lidem zase začalo připadat, že má žití v osadě smysl, řada z nich si dokonce staré dřevěné (tzv. finské) domky zvelebila, obezdila, zateplila a natřela.  Sehnat však na nějaké stavební úkony povolení bývá podle Lehotské velmi obtížné, radnice totiž neměla v zájmu domy rekonstruovat, stále počítala se zbořením celé osady. 

Revitalizace ano, ale chceme tu zůstat

Smysl nicméně dávalo i počínání radnice - nechtěla mít lokalitu takřka v centru města, navíc s krásnou zelení, blokovanou starou kolonií, když by z místa mohla udělat rezidenční bydlení pro mladé rodiny s dětmi.

"Chápu, že radnice si chce udržet obyvatele ve městě, a tady by mohla mladým rodinám s dětmi nabídnout klidné bydlení. Ale proč to dělat takto necitlivě, že vystěhuje původní obyvatele, kteří to tu vybudovali a jsou duší lokality? Navíc oni řádně platí a také tu chtějí bydlet a také se jedná o rodiny s dětmi," říká Irena Štulíková z neziskovky Bílý nosorožec, která se doposud o lidi z Bedřišky starala.

Podle ní by bylo řešením přistavit zde nové domy pro nové zájemce o bydlení. Vědí prý o mnohých rodinách, kterým by soužití se starousedlíky nevadilo. Láká je prý právě komunitní sousedské prostředí, protože toho anonymního si již užili dost na ostravských sídlištích. A rádi by sem šli za klidem a zelení.

Nefér jí rovněž přijde, že obyvatelům prodlužují smlouvu na bydlení třeba jen na dva až čtyři měsíce, ač řádně platí. Chtěla by pro ně vybojovat, aby dostali smlouvu na dobu neurčitou.

Redakce Aktuálně.cz opakovaně žádala Lianu Janáčkovou, zda by se mohla ke kauze Bedřiška vyjádřit a nastínit svůj pohled na věc, ovšem ani po týdnu na e-maily nereagovala.

Bílý nosorožec už předal péči o lidi z Bedřišky jiné organizaci, paní Štulíková sem ale jezdí dál. "Ve čtyři končím ve své práci a pak jedu sem. Pomáhám jim ve svém volném čase, já je přece nemůžu opustit v takovéhle složité situaci. Na to mi už Bedřiška příliš přirostla k srdci," říká.

K diskusi se připojí paní Helena, které prodlužují smlouvu o pouhé dva měsíce už osm let. "Je to těžké, pořád žijeme v nejistotě, jestli za dva měsíce budeme mít střechu nad hlavou, nebo ne. Vůbec nevíme, co s námi bude. A na ubytovnu s dětmi nechci. Je to tam drahé a já mám děti slušně vedené, nerada bych, aby se tam zkazily."

Domky jako ze škatulky vedle vybydlených ruin

Současná Bedřiška je místem kontrastů. Krásně opravené domky s malebnými zahrádkami se tu střídají s vybydlenými objekty, k nimž přiléhají nejrůznější přístavby stlučené z prken a kůlů.

"Někteří obyvatelé už neunesli tu věčnou nejistotu a odstěhovali se raději pryč. Jenže radnice ty prázdné domky nezabezpečuje, zůstávají otevřené, dále chátrají a občas je navštíví feťáci či bezdomovci z okolí," líčí paní Eva.

Jediná patrová cihlová budova zmíněné kontrasty jen podtrhuje. V opraveném přízemí funguje komunitní centrum, kde probíhají schůze a také kroužky a doučování pro místní děti. Patro je ale zcela prázdné. Vícečetná rodina, která ho celé obývala, se musela po zásahu místní radnice před několika týdny vystěhovat do malého bytu 1+1.

Nová naděje pro Bedřišku

Podle Ireny Štulíkové je jediným řešením revitalizace Bedřišky, ovšem se zachováním bydlení pro nynější nájemníky. Ti jsou podle ní ochotni si za zrekonstruované či nové bydlení připlatit. "Nabízejí také pro revitalizaci své služby, máme tu stavaře, zedníky. Rádi by se na obnově podíleli výměnou za nižší nájemné," popisuje.

Nyní svitla osadě naděje. Ostravští zastupitelé přijali koncem září usnesení, které navzdory nevoli městské části říká, že Bedřiška zůstane zachována. Zadali také analýzu na revitalizaci Bedřišky. A podpořil ji i primátor Tomáš Macura.

Jelikož je krátce po komunálních volbách, obyvatelé tu horečně probírají  výsledky. Dosavadní starostka Liana Janáčková totiž vládne Mariánským Horám a Hulvákům již od roku 1990. Místní by se konečně rádi dočkali změny.

"Tak co, paní Evo, jak ty volby, bude to stačit?" ptá se paní Lehotské jeden z místních obyvatel. Ta mu vypočítává, kolik kdo získal mandátů a kdo s kým možná půjde, nebo naopak nepůjde. A také že není důležité volby vyhrát, ale mít dostatek hlasů na vytvoření koalice. "Tentokrát skutečně věřím, že nastane změna, dejte na mě," říká.

"Takže nemáme balit kufry?" přidávají se další občané.

"Tak to rozhodně ne," míní paní Eva a dodává: "Jsem velký optimista. Bedřišku se nám podařilo uhájit, i když jsme neměli zastání na magistrátu. A to tam vládla ČSSD, levicová strana, dobré, ne? Nyní tam zastání máme, tak věřím. Navíc komunální volby ve zdejším obvodě také nedopadly špatně. Místo aby Bedřišku zbourali, měli by to tady lidem ukazovat jako zářný příklad inkluze v praxi."

Video: Podívejte se s Evou Lehotskou do osady Bedřiška. Kolonie žije těžkostem navzdory

Eva Lehotská, autorita a mluvčí obyvatel Bedřišky, provází po osadě, jež bojuje za svou záchranu. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA zruší výjimku ze sankcí týkající se íránského zařízení Fordo

Spojené státy ukončí platnost výjimky ze sankcí, která se týkala íránského zařízení Fordo a umožňovala zahraničním společnostem spolupracovat s íránským civilním jaderným programem bez toho, že by jim hrozily pokuty. Informoval o tom americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chorvatští obhájci titulu prohráli v Davisově poháru s Ruskem

Chorvatští obhájci titulu vstoupili do nového formátu závěrečného turnaje Davisova poháru porážkou s tenisty Ruska. Ve dvouhrách v Madridu neuspěli Borna Gojo ani Borna Čorič. Třetím týmem ve skupině B je domácí Španělsko.

Skupina B:

Chorvatsko - Rusko 0:3

Gojo - Rubljov 3:6, 3:6, Čorič - Chačanov 7:6 (7:4), 4:6, 4:6, Dodig, Mektič - Chačanov, Rubljov 6:7 (3:7), 4:6.

Skupina D:

Belgie - Kolumbie 2:1

Darcis - Giraldo 6:3, 6:2, Goffin - Galán 3:6, 6:3, 6:3, Gille, Vliegen - Cabal, Farah 7:6 (7:5), 4:6, 6:7 (3:7).

Skupina F:

Itálie - Kanada 0:2 po druhé dvouhře

Fognini - Pospisil 6:7 (5:7), 5:7, Berrettini - Shapovalov 6:7 (5:7), 7:6 (7:3), 6:7 (5:7).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda se po uzavření dohody vrátila do Adenu

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda se vrátila do válkou zmítané země. Stalo se tak poprvé od léta, kdy hlavní město země ovládli jihojemenští separatisté. Premiér Maín Abdal Málik Saíd přistál v jihojemenském přístavu Aden a naplnil tak jeden z klíčových bodů nedávno podepsané dohody o sdílení moci se sunnitskými separatisty podporovanými Spojenými arabskými emiráty, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy