Foto: Honza Mudra / Aktuálně.cz

Za oknem se auta míhají ve zdánlivě nekonečném sledu novostavby. Jednotlivé bungalovy jde od sebe rozeznat jen těžko. Všechny zdobí zářivě bílé fasády a černé střechy. Za nimi malá zahrádka, před nimi drahá auta. Občas se objeví bezpečnostní kamera nebo na stožáru vyvěšená česká vlajka.

V srpnovém třicetistupňovém vedru je ale ve středočeském Herinku, ležícím u dálnice D1 ve směru na Brno jen čtvrt hodiny jízdy autem od pražského Chodova, úmorně a vyprahlo. Na ulici Ve Strání není ani stopy po vrostlejším stromu, z čehož mají radost snad jen ti místní, kteří mají střechy vybavené solárními panely. Není se čemu divit. I těm lidem, kteří se snaží svou malou zahradu oživit stromem, zde ještě nestihl žádný vyrůst. Pár let zpátky zde tato ulice vůbec nestála, stejně jako naprostá většina toho, čemu se dnes říká Herink.

Jak se rozrůstala obec Herink

Jak se změnil počet obyvatel mezi roky 2010 a 2023

Kolem dvaceti minut ale trvá cesta autem do centra Prahy i z dalších obcí blízko Prahy. Proč se tedy ve statistikách v posledních letech takto utrhl zrovna Herink? "Řekl bych, že za to může územní plán schválený v devadesátém osmém," vysvětluje starosta.

Až do toho roku vypadal Herink po staletí stejně. Už před šesti stovkami let, kdy se o něm objevuje první dochovaný písemný záznam ve zprávě o statcích venkovských, se zde hospodařilo. Okolní pole byla známá jako velice úrodná, vesnice se tedy příliš nerozrůstala. Většina usedlostí stála v místě, kterému se nyní říká Starý Herink.

Oproti zbytku obce opravdu působí jako z jiné doby. Nikde není ani stopy po prefabrikovaných bungalovech developerů, zde jsou domy na první pohled přestavěné z velkých statků. I dnes jde o společenské centrum obce. Jedno z původních stavení slouží po rekonstrukci v roce 2016 jako restaurace, někdejší stáje se zase přeměnily na moderní komplex, kde místní najdou truhlářství nebo vinotéku.

Právě tam pracuje jedna z "původních obyvatelek", čtyřicátnice Saša Kapalová. "Bylo nás tady šest Husákových dětí, užili jsme si krásné dětství v klidu. Bylo tady šest kravínů, jeden sedlák vedle druhého. A odsud až k polím sahaly zahrady," vzpomíná na časy před stavebním boomem.

Pak přišel listopad 1989. Některé pozemky připadly místním, další se dostaly do rukou restituentů. Uvažovalo se, co dál. "Vlastníci se pak sešli v zastupitelstvu a změnili si pro sebe územní plán. To nemyslím ve zlém, ale prostě to tak bylo. Pozemky prodali developerům a začala výstavba," popisuje starosta Zeman. Čtyři developerské firmy postupně bývalá úrodná pole zasíťovaly. Některé rovnou prodaly, na jiných vyrostly bungalovy.

Od začátku ale bylo jasné, že se pozemky hodily opravdu spíše pro pole než pro domy. "Bylo tady strašně mokro, měli jsme pořád podmáčenou půdu. A platí to dodnes. Když přijde velký déšť, všechno spláchne. Není to úplně povodeň, ale běžně máme ze zahrady velký rybník," popisuje Eva Havlíčková. A naopak když přijde žár, není se moc kam schovat. Obci obklopují pole, větší zalesněná plocha je v nedohlednu.

I přesto se obec dále rozrůstala. Více než si její vedení představovalo. "Developeři využili nešťastně napsaného stavebního zákona a začali stavět domy o dvou bytových jednotkách místo jedné. Najednou tady nebyly dvě děti nebo auta na jeden pozemek, ale rovnou čtyři," vysvětluje starosta Zeman.

Z vesnice se tak za pár let stal Herink něčím, co nazývá místní rodačka Kapalová "obřím mraveništěm naskládaných baráčků". Z původních obyvatel zbylo ve městě pět rodin. S novými Kapalová vychází dobře, chybí jí ale ztracený klid. Zásadně narostla doprava, a to nejen kvůli lidem, z nichž se naprostá většina dopravuje do práce autem, ale i firmám, které zde sídlí. Mimo jiné České ploty nebo pekárna Penam.

"Herink má malý katastr, takže se opravdu stavělo, kde se dalo. Lidé mají běžně pozemky o 200 metrech, vidí si na zahradu i do kuchyně a pak se kvůli tomu hádají. Přitom tady chyběly základní věci, jako je školka nebo škola. Dlouho zde nebyla ani hospoda. Jenom jeden obchod," popisuje.

Co bývá samozřejmostí i v řádově menších obcích, v Herinku kvůli jeho neobvyklému vývoji chybí. Třeba škola. Protože se sem stěhovaly zejména mladé rodiny, patří Herink k nejmladším obcím Česka. Průměrný věk je zde jen něco málo přes 32 let. Každý rok se tak rodiny i sama obec trápí, zda se jim podaří zapsat děti do škol v sousedních obcích, nebo budou muset dojíždět dál.

Průměrný věk v obcích

Jakékoli plány na vybudování vlastní školy ale zatím ztroskotaly. "Máme rozpočet kolem 15 milionů. Výstavba školy stojí 250 milionů. Je to neufinancovatelné zvlášť v době, kdy stát žádné dotace na výstavbu malých škol neposkytuje," říká starosta Zeman.

Nejde ale jen o školu. Třeba tak stěžejní místo, jako je náves, má Herink až od roku 2019 - obec ji vybudovala na místě zbořeného JZD. V létě se zde konají společenské akce, v zimě se ale občané nemají kde scházet. Restauraci Stodola si sice místní chválí, moc se jich dovnitř ovšem nevejde. To samé platí i pro prostory teprve před pár lety vybudované školky.

Za plesy a další zábavou musí místní jinam. To ale většině místním nevadí. Jak říká Eva Havlíčková, přece jen jsou to většinou "Pražáci". Rozptýlení tedy hledají v hlavním městě.

To starostu mrzí. "Není to tedy tak, že by tady žádné akce nebyly. Ale určitě to není, jako když člověk přijede na jižní Moravu. Jsme spíš noclehárna Prahy než vesnice. Lidi tady nemají zapuštěné kořeny a to ještě chvíli bude trvat, než to přijde," podotýká starosta.

Kdo se chce po nastěhování o obci něco dozvědět, může nově nahlédnout do knihy "Co je to Herink?", kterou loni vydala obec při příležitosti šesti set let od první písemné zmínky. Stojí za ní kronikářka Jana Šteffelová, která ostatně sama patří mezi "náplavu".

Pečlivě zpracovanou knížku dala dohromady se starousedlíky, třeba bývalou zastupitelkou Radmilou Šteigerovou, která už třicet let žije v jednom ze statků ve starší části Herinku. "Mám takový pocit, že lidi by měli kotvit. Dokážu ocenit, když jim záleží na dědictví místa. Nejsem staromilec, ale když se někam člověk přistěhuje, měl by si o tom místě něco zjistit," říká.

Starosta Zeman ale věří, že je Herink na dobré cestě k tomu, aby se z noclehárny stal i místem, na které budou lidé hrdí. Prostor, aby se o to zasadil, bude mít v příštích letech větší než dosud. Herink už se dál rozrůstat nebude. Nedovoluje to územní plán a ani kapacita čistírny odpadních vod, která už je dnes na hraně. "Pro nás je to dobře. Jinak by se zase objevili nějací dravci a chtěli se rozšiřovat dále," říká.