O vítězích ankety jste rozhodovali svými hlasy. Zde je 12 finalistů, podívejte se na projekt nebo osobnost, která si získala Vaše srdce a uznání.
Vybírat bylo možné do 23. 11. 2020.
Výsledky budou zveřejněny 26. 11. 2020 na PREF Conference 2020.
Hlasovat jste mohli v následujících kategoriích:
Důvod nominacePaní učitelka v době vyhlášení nouzového stavu (jarní měsíce 2020) pomohla se vzděláváním žáků v Dětském domově Cheb a Horní Slavkov, příspěvková organizace. Paní učitelka byla motivací a hnacím motorem ostatním pedagogům ze Základní školy Horní Slavkov. Dětem v dětském domově zatraktivnila distanční výuku, pomohla jim s učením a dokázala navodit příjemnou atmosféru, jak mezi dětmi, tak i mezi pedagogy.
Co o sobě napsala
Jmenuji se Monika Kuklová a je mi 35 let. Jsem obyčejná učitelka na ZŠ, která bere svoje povolání jako poselství. Asi po týdnu od zavření škol se k nám dostala zpráva, že Dětský domov by potřeboval pomoci. Osobně jsem ani na chvilku nezaváhala a hned jak jsem se to dozvěděla, jsem společně s paní asistentkou kontaktovala pana ředitele domova. Dovoluji si říct, že tento telefonát mi změnil život. Do DD jsme začali docházet každý pracovní den, kde jsme měli u stolu v jednom bytě osm dětí, kde každý z nich byl z jiného ročníku, měl jiné úkoly a každý z nich chtěl mít úkoly hotové hned. Systém typu teď budeme mít ten a ten předmět neexistoval, takže jsme si museli vymyslet vlastní. Ze zkušeností ze školy, jsem i při papírových pracovních listech začala využívat digitální technologie. Bylo to pro ně ozvláštnění k zadané výuce a já se mohla věnovat menším dětem. I na tomto magickém místě jsem se snažila vytvořit si s dětmi i s vychovateli určitý vztah a bavit se s nimi ne jenom o škole. Život v tomto světě mi otevřel oči a hluboko se skláním před vychovateli, kteří svou láskou, osobitostí vychovávají, učí a dávají pocit jistoty dětem, které to potřebují nejvíc. Naučila jsem se od nich hodně, a to hlavně v oblasti komunikace, důvěry a celkově psychologie. Tyto znalosti můžu využít i jako obyčejná učitelka. Jak s dětmi, tak i s vychovateli zůstávám nadále v kontaktu a doufám, že nám to vydrží co nejdřív. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, co mi v těžké době pandemie rozšířili mé obzory, či už to byli děti nebo dospělí. Jsem vděčná, že své poslání v roli učitele můžu rozvíjet každým dnem, že se stále můžu učit něčemu novému, že můžu poznávat různé osobnosti člověka a hlavně, že můžu nějakým způsobem pomáhat, ať už psychicky nebo fyzicky.
Důvod nominacePaní učitelka Vítková hned od začátku zavření škol nasadila online výuku, kam se zapojilo nakonec 100% dětí ze třídy. Některým dětem dovezla školní notebooky až domů, aby mohly být online. Každý den se s dětmi učila, vymýšlela projekty, aby děti zkoumaly přírodu a rozvíjely své dovednosti. Výuky jsem byla několikrát svědkem a zůstávala jsem v pozadí poslouchat, protože to bylo opravdu zábavné a hodně přínosné. Úkoly byly akční, využívala hodně moderní technologie, děti to bavilo a těšily se na další den do "školy". Každý měsíc rozvezla dětem do schránky dopisy s motivačním hodnocením, nějakým speciálním úkolem a odměnou za práci v předchozích dnech. Uvědomila jsem si, že ač naše dcera do školy nemohla v tomto období jít, je díky ní šťastná, spokojená a má ji opravdu ráda.
Co o sobě napsala
Mé jméno je Tereza Vítková. Jsem skialpinistka, horolezkyně, kreativní duše, milovnice psů a především pančelka. V současné době pracuji na malé základní škole, kde učím ty nejmenší děti, kterým září očička nad každou činností. Jejich nadšení a chuť se snažím udržet společně s klimatem třídy a pocitem radosti po celou dobu společné cesty. Ve svých hodinách se pokouším přesunout aktivitu na žáky a podporovat je v rozvoji. Ráda zkouším nové metody, které nutí děti přemýšlet, najít řešení a pracovat s chybou. Ve třídě využíváme moderní IT technologie, roboty aj. a zároveň se učíme venku na zahradě nebo u lesa, diskutujeme o přírodě a ekologii. Sama se v těchto oblastech hodně vzdělávám a mé nadšení a motivaci přebírají děti velmi snadno a rychle. Jsem přesvědčena, že jsem pro ně “zrcadlem” a pokud děti vybavím potřebnými dovednostmi, obstojí v budoucnosti, ať už se vydají jakýmkoliv směrem.
Důvod nominaceMy máme ve škole jednoznačné hvězdy výuky na dálku. A ne jenom jednu. Místo jarních prázdnin 2020 trávili všichni IT pracovníci, učitelé i ostatní zaměstnanci čas ve škole přípravou na variantu možného uzavření. Když školy opravdu vláda zavřela, tak jsme všichni od prvního dne po uzavření hladce přešli na základní škole i gymplu na interaktivní on-line vyučování podle plného rozvrhu. Prostě IT tým i učitelé byli plně připraveni dopředu a to od nich bylo děsně prozíravé. Máme hodně kamarádů, ale neznáme ani jednu jedinou jinou školu, která by tohle dokázala bez jediného dne pauzy po uzavření!! Tady se neztrácel čas a učitelé a IT neřešili jen korona vir, ale mysleli na všechny Sunny žáky a studenty, abychom nenabrali ani tu nejmenší ztrátu ve výuce. A my jsme ji skutečně nenabrali. Pro nás tohle jsou hvězdy výuky na dálku, kterým chceme tímto moc poděkovat za jejich předvídavost, flexibilitu a za to, že nám dávají pocit, že jim na nás opravdu záleží. O této nominaci nevědí, ale moc si jí všichni zaslouží. Oni vlastně vůbec nevědí, jak moc si toho vážíme. Uzavření škol je pro nás žáky dost strašné. Škola nám moc chybí a asi by nás před rokem nikdy nenapadlo, že tohle řekneme :o)). Ale aspoň víme, že když už zase musíme být doma, tak výuka bude dál fungovat naprosto skvěle. Díky, vy všichni, kdo na tom máte podíl. A Vám organizátorům díky za soutěž a doufáme, že se ta nominace k Sunny Canadian zaměstnancům donese, aby věděli, že my studenti dobře víme, kolik toho pro nás vždy dělali a stále dělají. Za studenty 4G1 Nasťa, Anička a Juli
Co o sobě napsal
Sunny Canadian Int. School je česko-kanadská plně dvojjazyčná školka, škola a gymnázium těsně pod jižní hranicí Prahy. Ve škole je 550 žáků a 120 zaměstnanců. Téměř polovina učitelů jsou rodilí mluvčí. Veškerá výuka všech žáků probíhá tedy bilingvně česky i anglicky. Inspiraci s on-line výukou škola čerpala od kanadských škol, které s ní mají bohaté zkušenosti. Na možné uzavření škol a následnou on-line výuku se škola technicky i proškolením zaměstnanců začala připravovat hned na začátku roku 2020. Podařilo se tedy zcela plynule a bez jediného dne zpoždění přejít z prezenční výuky na výuku on-line. A za to patří velký dík všem českým i zahraničním učitelům a samozřejmě IT oddělení. Byla to příležitost vyzkoušet něco nového a natrénovat si to dříve, než k uzavření škol skutečně dojde a to se podařilo. Připravit se na zavření škol je krok jedna, ale každodenně učit poutavě, udržet pozornost žáků, nenabrat zpoždění ve výuce a přitom stále pracovat na sociálních vazbách mezi žáky je pak daleko těžší výzvou. Cítíme se velmi poctěni, že naši předvídavost a poctivý kus práce, který byl udělán, žáci tak krásně ohodnotili. Druhé uzavření škol proběhlo opět velmi klidně, i když přímý kontakt vyučujících s žáky už nám chybí.
Důvod nominaceAčkoli je Kubovi teprve 10 let, přišel s návrhy, přes jaké platformy je možno realizovat online výuku, zaregistroval se a přes svou zkušební verzi po část období umožňoval nejen své třídě, ale i dalším žákům, které jeho třídní učitelka učila, online výuku realizovat. Denně pak paní učitelce asistoval - řešil problémy dětí i paní učitelky s připojením, promítal celé třídě materiály, s kterými během výuky pracovali apod. Mám za to, že jeho úsilí stojí za ocenění zejména vzhledem k jeho věku a proto - aby si i nejmladší generace uvědomila, že každý z nás bez ohledu na věk, či jiný "handicap" může svými znalostmi a dovednostmi přispět nejen ke zkvalitnění vzdělávání, ale v jakékoli oblasti života a že dobrovolná aktivita každého jedince má smysl a společnost si jí cení.
Co o sobě napsal
Jmenuji se Kuba a je mi 10. Informační technologie mě zajímají od té doby, co jsem se naučil chodit a mluvit. Svůj první mobil jsem stihl dostat a zničit ještě ve školce. Od té doby jsem se ale značně posunul a čas u mobilu a počítače netrávím ani tak hraním či na sociálních sítích, jako spíše zkoumáním nejrůznějších funkcí a aplikací. Postupně jsem tak začal pomáhat babičce, mamce, mladšímu bratrovi a s příchodem covidu-19 paní učitelce a čím dál většímu okruhu spolužáků. Umím zapojit HW, najít vhodný SW a než si ostatní stihnou přečíst návod, mám většinou hotovo. Mám i svoje webové stránky na adrese: https://it-poradna9.webnode.cz/
Důvod nominacePan učitel Votruba byl naším třídním učitelem po celé 4 roky druhého stupně. Vždy jsme si byli vědomi toho, že jde o nejlepšího, nejnadšenějšího a nejochotnějšího učitele, jakého máme v životě šanci poznat, ale v průběhu závěru naší 9. třídy, do kterého nešťastně zasáhla karanténa, se projevilo nejvíce, kolik toho je pro nás ochotný udělat. Na messengeru jsme si vytvořili třídní skupinu, kam často psal vtipné komentáře, domlouval se s námi a podporoval nás, díky čemuž jsme všichni mnohem lépe zvládali celou situaci. Tou dobou už byla část naší třídy rozhodnuta pro gymnázium, nebo třeba průmyslový obor a pan učitel si sám od sebe začal ve svém volném čase k "obyčejným" online hodinám přibírat dobrovolné hodiny, kde nás doučoval hlavně matematiku a fyziku. Dnes se na gymnáziu jen díky němu orientuji v učivu fyziky. Hodiny dělal vždy zábavné, nebál se s námi probírat jakákoli úskalí i zajímavosti učiva, před začátkem distanční výuky vedl hodiny přípravy na přijímací zkoušky a během karantény nám nadále pomáhal a dával podklady k samostatnému studiu. Díky jeho zapálenosti jsme se všichni dostali na školy, kam jsme se na konci roku přihlásili, a dokonce nás bylo na gymnáziu několik v prvních 10 nejlepších. O jeho neuvěřitelném přístupu dokonale svědčí i jeho reakce na přání jedné spolužačky (míněná spíše z legrace), zda by nám také nechtěl přečíst pohádku na dobrou noc. Od té chvíle nám pravidelně večer předčítal. Postupně jsme si poslechli dvě knihy tématem ladící k učivu. Myslíme, že si tuto nominaci zaslouží jako naše uznání jemu, jakožto člověku.
Co o sobě napsal
Srdcem dějepisář, hlavou didaktik. Vystudoval jsem univerzitu v Ústí nad Labem, obor český jazyk a dějepis. Po dvou zastaveních jsem nakonec zakotvil na základní škole v Chomutově, kde učím pátým rokem. Řídím se heslem: „Chceš-li děti něco naučit, nedělej z nich blbce.“ Snažím se být aktivním učitelem, který nad výukou přemýšlí. Nebojím se didaktických výzev, využívám i takové zdroje jako jsou např. počítačové hry, sociální sítě a youtubering, ale ve škole mě potkáte i špinavého od křídy.
Důvod nominacePan zástupce Jančík byl hlavní tváří školy při výuce na dálku. Škola - učitelé i žáci - pracovali v prostředí Microsoft Office, se kterým dosud nikdo z pedagogů neměl zkušenosti. MgA. Jančík vytvořil výuková videa pro učitele i žáky, která umožnila okamžité zavedení tohoto nástroje pro výuku na dálku. Pro žáky navíc připravil interaktivní video DESATERO VZDÁLENÉ VÝUKY PRO 2. STUPEŇ, které pomohlo zejména mladším žákům 2. stupně osvojit si práci v Microsoft Office efektivním způsobem. MgA. Jančík na pravidelných týdenních online poradách s pedagogy 2. stupně vyhodnocoval způsob výuky, intervenci žákům, kteří ve výuce na dálku selhávali, vytvořil takový systém, kdy žáci nebyli výukou přetěžovaní, probíhala komunikace mezi pedagogy, žáky i zákonnými zástupci. Byl velkou oporou žákům i učitelům nejen při řešení technických problémů, ale i morální autoritou a příkladem pracovitosti, laskavosti, trpělivosti a empatie. Dokázal sjednotit učitelský sbor, nadchnout ho pro novou výzvu - distanční vzdělávání. Všichni učitelé se díky němu výrazně posunuli v počítačové gramotnosti. Velké množství rodičů vyjádřilo velké uznání uchopení distančního vzdělávání na ZŠ Jana Babáka. Spolu s pedagogy vytvořil systém formativního hodnocení distanční výuky, které žáci obdrželi spolu s vysvědčením. Toto hodnocení bylo založeno na posunu žáků v klíčových kompetencích, které mohli během distanční výuky rozvinout.
Co o sobě napsal
Již za dob studií (v roce 2007) jsem se stal součástí pedagogického sboru Základní školy Brno, Jana Babáka 1 - nejdříve jako pedagog a později jako zástupce ředitele pro 2. stupeň. Škola se mi díky své atmosféře velmi brzy stala srdeční záležitostí. Mám rád její denní chod: ráno, kdy vcházím do téměř tiché budovy, která se postupně začíná rozeznívat hlasy přicházejících dětí. Každý má nějaké očekávání: jeden se těší, druhý předpokládá nudu, třetí má obavy ze selhání, pro čtvrtého je další den ve škole novou výzvou k překonání sebe sama. A v osm hodin jich tu je šest set. Šest set mladých lidí s hlavami plnými velkých myšlenek, šest set mladých lidí na cestě ke vstupním dveřím do samostatného života. Devět ročníků je devět let člověka tak tvárného jako již v budoucnu nikdy. A v každém koutě školy leží kousek zodpovědnosti pedagogů, kteří ho povedou od prvního spojování slabik až k úspěšnému přijetí na střední školu. Pedagogů, jejichž práce má jediného jmenovatele: znovu. Znovu naučit číst a psát, znovu vyprávět o husitech a objasnit Pythagorovu větu, znovu vysvětlit věc již stokrát vysvětlovanou. Ale také znovu zopakovat, že teď se máme navzájem poslouchat, znovu nabízet prostředí úspěchu, když doma zrovna takové není, znovu na sebe nechat vylít emoce a citlivě nastavit zrcadlo, znovu s pokorou přijmout, že ne vše můžeme ovlivnit. Znovu se poučit ze svých selhání, znovu nabít nové zkušenosti. Znovu a pokaždé jinak - s nadějí, že lépe. A distanční výuka na 2. stupni? To byla veliká výzva: znovu začít. Tentokrát však s něčím, s čím nikdo nemá zkušenosti. Ale když kolem sebe máte lidi, kteří jsou otevření a jejich hlavním cílem je být dobrým pedagogem v každé situaci, vše se dá zvládnout. A proto se společná práce podařila.
Důvod nominacePerfektní výuková videa pro přírodopis a chemii!
Co o sobě napsal
Jmenuji se Petr Curko, je mi 35 let, pocházím z Klatov, města považovaného za bránu Šumavy, a již pátým rokem učím na ZŠ Blatenská v Horažďovicích přírodopis a chemii. Vysokoškolské studium jsem absolvoval na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde jsem se také zabýval výzkumem sirných látek v česnekovitých rostlinách. V životě mám dvě velké vášně - vědu a učitelství. Při rozhodování o případném doktorandském studiu u mě zvítězila touha předávat vědomosti a odhalovat žákům krásy přírodních věd poutavou a zábavnou formou. To se mi snad i daří, jelikož jsem se roku 2019 stal Zlatým Ámosem chemikářem. Na konci aktuálního školního roku také vyšlu do světa své deváťáky, které jsem coby třídní učitel doprovázel celou cestou druhým stupněm ZŠ. Kromě svého povolání mám rád toulky českou krajinou, moderní technologie, kvalitní kinematografii a hudbu všeho druhu, i když mě hudební talent minul velikým obloukem.
Důvod nominaceJeho výuková videa, v nichž fiktivní žáci Mařena a Olaf dokonale demonstrují část vzorku naší mladší studentské populace a spolu s docentem Dredem a "obyčejným" učitelem úžasným, vtipným a srozumitelným způsobem vysvětlují žákům učební látku, fyzikální a matematické zákony a operace, stojí za shlédnutí.
Co o sobě napsal
Učí přes deset let na základní škole matematiku a fyziku. Fotograf a kameraman. Od malička se věnuje železničnímu modelářství. Projektuje model zaniklé krušnohorské trati. Vášnivý cestovatel, dobrodruh a experimentátor. Fascinuje ho příroda, nebe a toulání se po horách a lesích. Nechává se unášet představami, miluje instrumenty, hudbu i ticho. Odpovědi na otázky hledá ve vesmíru. Bydlí v Ústí nad Labem. V současné době se věnuje zavařování. Je svobodný.
Důvod nominaceMilan Bárta - učitel prvouky, přírodovědy, fyziky, chemie, informatiky v době uzavření škol na jaře 2020 začal uveřejňovat na youtube videa s názvem "Vyučování v dobách koronaviru." Do jeho videí mohly svými fotografiemi, poznatky i dotazy přispívat děti, které tím zapojil do vytváření obsahu programu. Mnoha dětem, i jejich rodinám, velmi rozšířil obzory, znalosti a hlavně podnítil zvědavost a zájem o přírodu a životní prostředí. V tomto báječném projektu pokračoval i po znovu otevření škol. Tento projekt si určitě zaslouží náš dík a ocenění.
Co o sobě napsal
Narozen 1970 ve Staré Boleslavi. Tři roky učil na sídlištní škole pro 1400 žáků, 22 na gymnáziu (biologii a chemii), nyní dva roky na vesnické malotřídce v Oknech. Během kariéry napsal několik knih o chemii pro děti pro nakladatelství Albatros či Didaktis a několik beletristických pro mládež i dospělé. V době jarní koronakrize začal spontánně natáčet videa o přírodě pro své děti, časem se staly populární mezi dětmi v Čechách i mezi dětmi pobývajícími v zahraničí. Doposud vzniklo ve zcela amatérských podmínkách 61 dílů (a během podzimu vznikají další). Děti se aktivně zapojují - posílají fotografie či dotazy. Nejsledovanější video má přes 50 000 zhlédnutí. Jednoduchou tvorbu videí pomocí powerpointu naučil i kolegyně. Kromě psaní knih se věnuje i přípravě rozhovorů v psané i mluvené podobě pro regionální noviny. Nyní jsem napsal jedné kolegyni na facebook, poté co se pokusila natočit video v mém stylu, které mělo velký úspěch: Když žák předčí učitele ... je to velká radost pro učitele.
Důvod nominaceOkamžitě se adaptovala v nové situaci, každou neděli poslala tematický plán na následující týden, např. Velikonoce, Čarodějný týden apod. Vždy byla součástí nějaká kreativní hra, hlavolamy nebo např. běhací diktát. Nejednalo se pouze o seznam úkolů - udělej si sám. Byla velmi kreativní. Okamžitě zahájila výuku online, okamžitě rodiče kontaktovala, aby si došli do školy pro věci, aby děti mohly pracovat. Kromě vyučovacích hodin online z CJ a MA organizovala i tzv. povídací hodiny s dětmi, před kterými je vždy vyzvala, aby ji poslaly fotky, videa, co zažily. A pak si s nimi např. 2 hodiny pouze volně povídala. Organizovala i osobní setkání na hřišti, když to situace umožnila. Zorganizovala i třídní fotku ve stylu - ona řídí online vesmír, má kolem sebe 21 obrazovek a na nich jsou děti na fotkách z online hodin. Většina tříd z letoška třídní fotku vůbec mít nebude - ona si opět poradila. Od samého počátku chtěla práce odevzdávat a pravidelně dětem poskytovala zpětnou vazbu. Svým přístupem zajistila, že děti s ní byly stále v kontaktu a nikdo nezůstal izolován... Její neutuchající entusiasmus, kreativita, trpělivost a pracovitost je inspirující a velmi obdivuhodná v dnešním školství. Takovou paní učitelku mít je obrovitánské štěstí a velmi si jí vážíme a děkujeme jí.
Co o sobě napsala
Mé jméno je Jana Studentová, vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před třemi lety mě osud zavál do základní školy ve Velkých Popovicích, kde jsem dostala svoje báječné „prvňáčky“ a už se spolu učíme třetí rok. V první třídě jsme prozkoumávali mořský svět, loni jsme byli indiáni a letos kouzlíme s Harry Potterem. Za to, že nám to šlapalo a šlape i v „době koronavirové“, vděčíme hlavně také skvělým rodičům, kteří nám velmi pomáhají. Mám štěstí na úžasné vedení, báječné děti a skvělé rodiče. Co víc si přát? Mám ráda svoji práci! A moje motto?. „Neotvírejte dětem dveře, ale pomozte jim najít ten správný klíč, aby si je dokázaly otevřít samy.“
Důvod nominacePaní učitelka pečovala nadstandardním způsobem o své postižené žáky z nepodnětného a komplikovaného sociálního prostředí. Jako třídní učitelka pracovala online individuálním vysíláním s nejpotřebnějšími žáky ve všech předmětech, denně, suplovala zcela roli rodičů a z velké části svých kolegů, učitelů ostatních předmětů ve třídě. Každodenně udržovala pozornost žáků a motivovala je navzdory nepříznivým podmínkám. Patří jí dík za to, že se tyto duše zcela neztratily a udržely spojení se školou. Obětovala maximum času a sil, zcela neměřitelně s průměrem.
Co o sobě napsala
Dobrý den, jmenuji se Barbora Vaněčková. Jsem vystudovaná inženýrka životního prostředí, ale ještě při studiích jsem propadla práci s žáky s postižením. Nyní si dodělávám potřebné pedagogické vzdělání. Na naší škole vyučuji hudební výchovu a výchovu ke zdraví. Tyto předměty jsme na jaře nevyučovali, vrhla jsem se proto na pomoc žákům z mé třídy, tehdy z 8. třídy, pro které byla samostatná práce příliš náročná a doma jim z nejrůznějších důvodů neměl kdo pomoci. Vyučovala jsem ze svého šumavského útočiště, kde jsem se po dobu distančního vzdělávání izolovala. Denně jsem si s žáky telefonovala a intenzivně jsme spolu vypracovávali úkoly ze všech předmětů, které děti dostaly. Často jsme také sklouzly od práce na úkolech k řešení problémů jejich každodenního života. Největší oříšek pro mě byl, přiznám se, český jazyk, hlavně sloh. Denně jsem také komunikovala se svými milými kolegyněmi, které mě natajno do této soutěže přihlásily, a které mi byly velkou oporou, protože jsem si jim často posteskla a kolikrát jsem i plakala. Ve volných chvílích jsem se pak připravovala na další výuku, protože samozřejmě neznám veškeré učivo 8. třídy a po večerech jsem šila roušky. Řekla jsem si, že když jsem selhala jako inženýrka a nezachraňuji planetu, pomůžu alespoň kousku Česka.
Důvod nominaceKromě toho, že škola zvládla bez velkých obtíží a rychle přechod na on-line výuku díky dobře nastaveným komunikačním kanálům, poslal kolektiv učitelů v čele s p. ředitelem Dominikem Liberdou svým žákům toto video: https://www.youtube.com/watch?v=A9aWWqTvOeE&t=3s. Video mnohé žáky i jejich rodiče velmi pobavilo, dojalo a povzbudilo do další práce. Pomohlo vytvořit pocit sounáležitosti ve chvílích izolace, špatné nálady až frustrace. Žáci posléze poslali taneční odpověď: https://www.youtube.com/watch?v=OpGhJbtbVII Oba počiny přinesly obohacení žákům, učitelům i rodičům ve chvílích, kdy se vytvářely i při jejich sledování.
Co o sobě napsal
Narodil se v Jeseníku, vychodil Základní školu v Jeseníku, maturoval na Gymnáziu Jeseník v roce 2006. Vystudoval učitelství matematiky pro střední školy a tělesné výchovy na Masarykově univerzitě. Studoval 1/2 roku v Norsku. Pět let pracoval jako pedagog volného času, lektor zážitkové pedagogiky, později také v manažerské pozici ve středisku volného času v Brně. Zakladatel organizace EduArt - umění vzdělávat, z.ú. a od roku 2018 ředitel Základní školy Jeseník, p.o, manžel a otec 4 dětí.