Horáček předpokládá, že má 50 000 podpisů a může najisto bojovat o prezidentský post

ČTK ČTK
6. 5. 2017 11:36
Prezidentský kandidát Michal Horáček předpokládá, že může vejít do ringu o post prezidenta. Je přesvědčen, že má 50 000 podpisů, které mu otevírají cestu k nominaci do prezidentských voleb. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či lékař Marek Hilšer zatím se sběrem podpisů začínají.
Michal Horáček. Ilustrační snímek.
Michal Horáček. Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

Ostrava - Prezidentský kandidát Michal Horáček předpokládá, že už má 50 000 podpisů potřebných pro nominaci do prezidentských voleb. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či lékař Marek Hilšer, kteří rovněž hodlají kandidovat, jsou zatím ve sbírání podpisů na začátku. Hilšer uvádí 2 000 podpisů, Drahoš zatím konkrétní číslo nezveřejnil. Kandidáti to řekli agentuře ČTK.

Textař Horáček je přesvědčen, že už potřebné množství podpisů má, nebo se k hranici 50 000 blíží. "Přesně nevím, kolik jich je. Jestli 47 000, nebo 52 000. Každý den přicházejí další obálky s podpisovými archy," řekl. Dodal, že za posledních devět měsíců, kdy objížděl města a obce České republiky, si vytvořil rozsáhlou síť podporovatelů. Nyní podle něj čítá okolo 2 500 lidí, kromě toho existuje dalších 400 míst, kde mohou lidé jeho kandidaturu svým podpisem podpořit.

K získání potřebného množství podpisů mu pomohlo i současné dění při řešení vládní krize, konkrétně scénka s demisí nedemisí na Hradě. 

Lékař a aktivista Marek Hilšer uvedl, že má něco přes 2 000 podpisů. "Nemám tolik podpisů, protože nemám tolik peněz a nemohu platit tolik lidí, kteří podpisy sbírají," uvedl. Dodal, že mu postupně podpisy přibývají a hlásí se mu i další dobrovolníci.

Mluvčí bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše Lenka Pastorčáková řekla, že zatím nemají představu, kolik podpisů na podporu kandidatury získali. První čísla podle ní budou k dispozici nejdříve v polovině příštího týdne. "V tuto chvíli máme zhruba 400 ověřených dobrovolníků, kteří sbírají podpisy a dalších 100 dobrovolníků, kteří chtějí zřídit či už zřídili petiční místa," řekla. Dodala že síť se neustále rozrůstá a přibývá i centrálních petičních míst. "Každý den o desítky," řekla.

Podpis platí jen s číslem občanky

Kandidáti na prezidenta musejí shromáždit alespoň 50 000 podpisů. Podle novely zákona platné od letošního roku musejí podporovatelé kandidátů na nominační petici připsat ke jménu i číslo občanského průkazu či pasu. Změna má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům.

Jako první začal se sběrem podpisů v polovině března Hilšer. Horáček začal shánět podporu po Velikonocích, Drahoš 24. dubna. Rovněž 24. dubna začal sběr podpisů na podporu kandidatury současného prezidenta Miloše Zemana, který již dříve oznámil, že bude svůj mandát obhajovat.

Kandidaturu ohlásili také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 2 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy