Hnutí požaduje zrušení KSČM. Žaloba by neuspěla, demokracii neohrožují, tvrdí právník

Radek Dragoun Radek Dragoun
26. 2. 2020 19:03
Jaromír Štětina a Martin Mejstřík z hnutí Evropa společně připravili správní žalobu na pozastavení činnosti KSČM. Vadí jim, že strana navazuje na svou předrevoluční totalitní předchůdkyni a dostatečně se od ní nedistancovala. Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu však musí podat vláda, kterou komunistická strana podporuje. Odborníci se navíc domnívají, že žaloba by stejně neměla šanci na úspěch.
Předseda hnutí Evropa společně a bývalý europoslanec Jaromír Štětina.
Předseda hnutí Evropa společně a bývalý europoslanec Jaromír Štětina. | Foto: DVTV

Autorům žaloby vadí především to, že se Komunistická strana Čech a Moravy dostatečně nedistancovala od zločinů, které komunisté napáchali během čtyřicetileté totalitní nadvlády v Československu. Navíc řada čelných představitelů strany, včetně předsedy Vojtěcha Filipa či místopředsedů Stanislava Grospiče a Petra Šimůnka, byla v komunistické straně už před rokem 1989.

Některé výroky současných členů KSČM podle autorů žaloby navíc dokazují, že zpochybňují zločinnost tehdejšího komunistického režimu. Připomínají například výrok Marty Semelové, za který se následně postavil i současný místopředseda strany Šimůnek, že doznání Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu nebylo vynucené či že vpád sovětských vojsk v roce 1968 nebyla okupace.

V žalobě tak stojí, že KSČM soustavné porušování lidských práv, ke kterému za komunismu docházelo, "opakovaně zlehčuje, překrucuje a zločiny komunistického režimu nazývá jako 'omyly', 'chyby' či 'dezinformace'".

Autoři žaloby navíc docházejí k názoru, že s ohledem na obsah dokumentů strany a projevů jejích členů skutečný program strany usiluje o vyvolání sociální nesnášenlivosti nebo eliminaci soukromého vlastnictví a podnikání jejich razantním zdaněním, což může vést k odstranění demokratických základů právního státu.

O rozpuštění či pozastavení činnosti strany rozhoduje Nejvyšší správní soud. Žalobu však musí podat vláda. Ta současná se ovšem o hlasy komunistů opírá, protože sama nemá v Poslanecké sněmovně potřebnou většinu. Na otázku, jak vláda na výzvu zareaguje a zdali se žalobou bude alespoň zabývat na některém svém zasedání, premiér a šéf ANO Andrej Babiš ani předseda koaliční ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček neodpověděli.

Ani ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nechtěla návrh žaloby komentovat. "Paní ministryně návrh neviděla a komentovat ho nyní nechce," vzkázal její mluvčí Vladimír Řepka.

"Bezprostřední nebezpečí KSČM nepředstavuje"

Politolog a odborník na politický extremismus Jan Charvát se však domnívá, že i kdyby vláda žalobu skutečně podala, soud by jí nevyhověl. "Žaloba je zcela legitimním morálním apelem, který říká, že strana je spoluzodpovědná za to, co se tu dělo v minulosti. Na druhé straně by ale stál právní pohled Nejvyššího správního soudu, který by řekl, že existují judikáty, které vedly v roce 2010 k rozpuštění Dělnické strany, a ty naplněné nejsou," říká Charvát.

Podobně to vidí také právník Jan Kysela, který se rovněž odvolává na rozsudek ve věci Dělnické strany. "Nejde jenom o to, jestli vám navazují symboly nebo názvy, ale jde o to, v jakém smyslu se to projevuje v činech a nakolik se tyto činy považují za ohrožení demokratického právního státu. Uvážíte-li, že u nás KSČM funguje 30 let, tak mám pocit, že bezprostřední nebezpečí pro demokratický právní stát nepředstavuje," říká Kysela.

"Nepřipadá mi, že by si vytvářeli paramilitární struktury. Nezdá se mi, že by rétoricky přitvrzovali ve smyslu útoků na soukromé vlastnictví nebo něco takového, co by nám mohlo umožnit tvrdit, že se zesiluje antisystémová povaha strany. V tomhle prostředí se dá těžko očekávat, že by to soud vyhodnotil tak, že rozpuštění strany je opatření v demokratické společnosti nezbytné," vysvětluje Kysela.

Pokud mělo smysl komunistickou stranu zakazovat, tak to bylo podle politologa Charváta v 90. letech, kdy Československo přecházelo k demokracii. "Po 30 letech, kdy se strana zapracovala do systému, by asi i velká část politologů měla problém říct, že je to strana extremistická, protože nenaplňuje její charakteristické znaky," říká Charvát.

Bývalý senátor a jeden ze studentských vůdců roku 1989 Martin Mejstřík se však domnívá, že nezakázat komunistickou stranu v minulosti byla chyba, která by se měla napravit. "Často slýchám, že komunistická strana měla být zakázána již v roce 1990. Nestalo se tak. O důvodech se můžeme dohadovat. Dnes je však jasné, že to byla chyba. A chyby se mají napravovat. Kdykoliv zjistíme, že jsme se jí dopustili," vysvětluje Mejstřík. 

Lepší, když zůstanou komunisti označení

Debata o zrušení komunistické strany se skutečně vedla už krátce po revoluci a následně i po vzniku samostatného Česka. Podle politologa Charváta však nakonec převážilo přesvědčení tak nečinit. Vedly k tomu zejména tři důvody.

Prvním byla snaha dokázat, že stávající vládnoucí garnitura není taková jako ta předchozí, která strany zakazovala. Druhým důvodem bylo přesvědčení, že soudně stranu zakazovat je zbytečné, neboť se mělo za to, že členská a voličská základna strany brzy vymře. Třetí důvod byl pak čistě pragmatický. Kdyby došlo k zakázání komunistické strany, její členové by si založili jinou stranu, ale už by nemuselo být na první pohled zřejmé, že jde o komunisty.

Politolog Charvát se domnívá, že kdyby se komunisté v 90. letech sami přejmenovali, o čemž se i v KSČM debatovalo, mohli být po revoluci již v několika vládách. Strana dlouhodobě získávala ve volbách více než 10 procent a byla významným hráčem. S uskupením se slovem "komunistický" v názvu však žádná ze stran vzhledem k minulosti spolupracovat nechtěla. 

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy