Spolupráci nepodepsal, schůzky ale byly. Prošli jsme spis StB na psychiatra Höschla

Radek Dragoun Radek Dragoun
Aktualizováno 30. 11. 2019 14:01
Až třicet let po revoluci prozradil badatel Miroslav Vodrážka v rozhovoru s novinářkou Monikou Le Fay, že se psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyril Höschl za minulého režimu stýkal se Státní bezpečností a říkal jí informace třeba o bratrovi Václava Havla. Redakce Aktuálně.cz detailně prostudovala spis, který si na něj StB vedla, a přináší celý příběh.
Foto: Aktuálně.cz

Cyril Höschl na konci roku 1984 působil jako odborný asistent na psychiatrické klinice v Bohnicích. I díky své práci se scházel s Ivanem Havlem, bratrem pozdějšího prezidenta Václava, který byl z pochopitelných důvodů pro tehdejší režim považován za nepřítele.

Kvůli tomu, že se Höschl stýkal s jeho bratrem Ivanem a podle dostupných informací nevystupoval proti režimu, vytipovala si ho Státní bezpečnost jako vhodného potenciálního agenta, v jejich terminologii tak dostal označení "kandidát tajné spolupráce" a krycí jméno Vrba.

"(Ivan) Havel dokonce jmenovaného zve na přednášky, které pořádá ve svém bytě za účasti našich zájmových osob," píše v návrhu na založení spisu poručík Otakar Černý, který se později s Höschlem začne scházet. Jeho cílem je nejenom získat potřebné informace, ale později i přesvědčit Höschla ke spolupráci.

Zde je důležité zdůraznit, že to se mu nikdy nepodařilo, Höschl takovou nabídku odmítl a byl tak vždy evidován pouze jako kandidát tajné spolupráce.

Lidé v této kategorii často vůbec nevěděli o tom, že je takto Státní bezpečnost označuje. Nakonec Ústavní soud v roce 1992 rozhodl, že lidé z této kategorie nelze považovat za ty, kteří vědomě spolupracovali. "Nikdy jsem žádnou spolupráci s StB nepodepsal. Tato organizace nemůže mít žádnou mou zprávu, žádný můj podpis a mám čisté lustrační osvědčení," napsal před časem na svůj Facebook sám Höschl.

Badatelé a historici však upozorňují, že kandidát tajné spolupráce mohl mít pro tehdejší režim větší význam než mnozí z agentů.

"Svinstvo, které bere, stojí čím dál více peněz"

Höschl se s poručíkem Černým scházel opakovaně. K první schůzce došlo na konci října 1984 na služebně Státní bezpečnosti. O pár dní později se už oba muži schází v terénu, tedy mimo služebnu, jako místo schůzek často volí kavárnu. Na nich už podle spisu Höschl příslušníkovi Státní bezpečnosti říká, že se Ivan Havel dostává do duševních depresí, kvůli kterým se obrátil na psychiatra.

Způsobilo mu je to, že jeho tehdejší manželka Květa je milenkou disidenta Jiřího Dienstbiera staršího, který si ji později vezme za ženu. Na jiné schůzce zase Höschl upozorňuje Státní bezpečnost na to, že se Havel chystá znovu začít přednášet na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity, včetně termínu přednášky, přičemž se pak následně ve spisu uvádí, že je potřeba zabránit mu v přednášení a "neumožnit mu tím zanášet negativní tendence a směry mezi studenty".

Ve spisu se také hovoří o tom, že Höschl na schůzce poručíku Černému odevzdal básně F. P. (redakce celé jméno básníka zná, vzhledem k citlivým osobním údajům uvedeným níže se rozhodla jeho jméno nezveřejnit), které šířil v okruhu svých přátel z Charty 77. "Své básně rozšiřoval jenom v úzkém kruhu. Vždy opsal pár básniček a rozdával je ve volných listech jen pár přátelům a známým. Za podobné básničky, ve kterých lidově urážel například Gustava Husáka, se zavíralo," říká badatel Miroslav Vodrážka a připomíná trestný čin pobuřování, na základě kterého tehdejší režim mohl uvěznit autory protikomunistických vyjádření až na tři roky.

V lednu 1986 navíc Höschl příslušníkovi tajných služeb řekl, že F. P. své přátele z řad chartistů včetně Václava Havla žádá o zapůjčení peněz. Podle spisu se Höschl F. P. ptal, na co peníze potřebuje, na což se mu dostalo odpovědi, že "ho to svinstvo, které bere, stojí čím dál více peněz".

Höschl, který už tehdy působil jako lékař, navíc dále Černému popsal, jak na něj F. P. působil. "Podle hodnocení Pramene (Höschla) byl zjevně zdrogovaný, jeho projev byl nesouvislý, projevoval se u něho myšlenkový trysk příznačný pro člověka závislého na drogách. F. P. ukázal Pramenu ruku, kde měl stopy po vpichách od injekční stříkačky," stojí ve spisu.

Höschl se ke svým schůzkám se Státní bezpečností vyjádřil minulý týden na svém účtu na Facebooku. Uvedl v něm, že v 70. a 80. letech pomáhal různým odpůrcům režimu, disidentům a chartistům. "Vyráběl jsem jim neschopenky, invalidní důchody a modré knížky," napsal v něm.

"Vůči Státní bezpečnosti, když se o mne začala zajímat, jsem se snažil za prvé žoviálně vyvolat dojem, že jim nic netajím, aby nestupňovali tlak a nepřišli na výše uvedenou sériovou podporu odpůrců režimu; to bylo jádro, které jsem doufal utajit a uhájit. Za druhé, stát se pro ně tak nezajímavý, abych s nimi nemusel mít dál nic co do činění," dodal a zároveň uvedl, že útoky na sebe považuje za nemístné.

I zdánlivě banální informace mohla být pro StB důležitá

Badatel Radek Schovánek však tvrdí, že podobné hry se Státní bezpečností hrát nešlo. Navíc dodává, že i zdánlivě nezajímavá a nepodstatná informace mohla být pro agenty totalitního státu důležitá. "Vždycky uvádím příklad agenta, který byl poslaný na nějaký mejdan, kde se opil a říká, že si nic nepamatuje kromě toho, že když přišel třeba Jarda Novák, tak si hodil kabát přes křeslo a že mu řekli, ať si ho jde pověsit na chodbu. To je informace, která se vám bude zdát absolutně nezajímavá a k ničemu," uvádí příklad Schovánek.

"A teď si představte, že Jarda Novák sedí na výslechu a oni mu říkají, že všechno vědí a že od něj vlastně nic nepotřebují. Říkají mu, že vědí i to, že když přišel na mejdan, že si hodil kabát přes křeslo, že prostě vědí všechno. Tahle informace může být naprosto zlomová a člověk si řekne, že fakt vědí všechno, a začne mluvit," říká Schovánek.

Höschl navíc podle Schovánka poskytl Státní bezpečnosti velmi důležité informace, když jim říkal o depresích Ivana Havla a jeho zášti vůči Dienstbierovi. "To je informace nad zlato pro Státní bezpečnost, která se může snažit oba dva a lidi kolem nich ještě více rozeštvat. A informace o tom, že F. P. bere drogy, a ještě jim předal jeho samizdat, není důležitá informace? To není tak, že by jim neřekl klíčové informace," tvrdí Schovánek.

Redakce Aktuálně.cz se chtěla Höschla zeptat na tyto konkrétní informace, které předal Státní bezpečnosti, Höschl však odmítl odpovědět s tím, že už obsáhlý rozhovor na toto téma poskytl jinému médiu, ten ale ještě nebyl publikován. "Tam to všechno bude, vyčkejte dva dny. Už se to vleče tak dlouho, že už jsem si zakázal se každý den vyjadřovat deseti lidem, protože musím také pracovat," řekl Aktuálně.cz Höschl.

Na Höschlovu stranu se postavil i sám Ivan Havel, který známému psychiatrovi poslal dopis. "Své estébácké spisy jsem svého času prohlížel a nevykouklo na mě vůbec nic, co by naznačilo, že by se od Tebe dozvěděli cokoliv použitelného proti mně. Kazili mi život jinak," stojí v dopise od Havla, který Höschl zveřejnil. Jeho autenticitu Havel Aktuálně.cz potvrdil.

StB si však spolupráci s psychiatrem pochvalovala. "Jeho agenturní zprávy mají dobrou státobezpečnostní úroveň," poznamenala si ve spise.

Zjišťoval, jak se může SSSR vrátit do mezinárodní asociace

Státní bezpečnost se o Höschla nezajímala jenom kvůli jeho kontaktům s Havlem. Psychiatr vzhledem ke svému postavení často jezdil do zahraničí, větší část spisu tvoří jeho výpovědi o návštěvách vědeckých konferencí. Pro tajnou službu to bylo zajímavé nejenom z toho důvodu, že se občas setkával i s emigranty, ale také kvůli mezinárodní politické situaci.

Světová psychiatrická asociace na kongresu v Honolulu v roce 1978 vydala rezoluci, kterou odsoudila sovětské lékařství kvůli zneužívání psychiatrie proti politickým oponentům. Ti byli často zavíráni do léčeben kvůli svým názorům a podstupovali drastickou léčbu, aniž by byli jakkoliv psychicky nemocní.

Tlak na vyloučení Sovětského svazu z asociace sílil, až nakonec v roce 1983 vystoupil sám. Pro stejný krok se po příkazu z Moskvy rozhodly i další socialistické státy včetně Československa.

Höschl dostal od Černého za úkol zjistit, jaké jsou možnosti znovupřijetí Československa do asociace. Höschl pak příslušníka Státní bezpečnosti informoval o setkání s řeckým prezidentem asociace Costasem Stefanisem, který se údajně stavěl pozitivně k vrácení členství Československu a dalším socialistickým státům.

Ve spisu jsou dokonce rady, které Stefanis dává, aby k tomu mohlo dojít. Doporučuje socialistickým státům účastnit se menších sympozií, pořádat psychiatrické akce, neuzavírat se před vzájemnými styky, což by nevyhnutelně mělo vést k nenásilnému, pokojnému a přirozenému vstupu do světové asociace. Stefanis však zdůraznil, že za tehdejší situace nejsou pro vstup vhodné podmínky a že to chce trpělivost.

V závěru schůzky se pak Höschl vyjádřil také v tom smyslu, že stanovisko věnující se zneužívání psychiatrické péče v Sovětském svazu je "snahou o pomluvy a diskreditaci socialistického zdravotnictví a sám bude proti těmto snahám všemožně vystupovat a bojovat".

Badatel Vodrážka soudí, že i tato zpráva dokazuje, jak intenzivně Höschl se Státní bezpečností spolupracoval. "Z této schůzky, která proběhla v pražské kavárně Expo 58, vznikla velice detailní agenturní zpráva. A jak je možné, že člověk s takovýmhle renomé se zastával zneužívání psychiatrie?" ptá se Vodrážka.

Höschlovy informace zjevně nezajímaly jen československé orgány, ale i ty v Sovětském svazu. Ve spisu se píše, že "vzhledem k zájmu sovětských přátel o dění ve Světové psychiatrické asociaci navrhuji informovat P", přičemž není zřejmé, kdo se pod zkratkou P skrývá. "Tato věta v jazyce kontrarozvědky znamenala informovat poradce KGB," vysvětluje Vodrážka. 

Spolupráci podepsat odmítl

Po schůzkách, kde Höschl referoval o situaci v psychiatrické asociaci, mu byla nabídnuta spolupráce. Dokonce se zachoval i závazek z prosince 1985, který měl Höschl podepsat. On však odmítl s odůvodněním, že by podpis bylo možné využít jako prostředek nátlaku při plnění ukládaných úkolů. "Kandidát trval na tom, že podpis není rozhodující pro naši vzájemnou spolupráci," stojí ve spisu.

Krátce poté se spis odmlčel, téměř čtyři roky se v něm neobjevila žádná nová zpráva, což badatel Vodrážka považuje za nestandardní, protože k uzavření spisu dochází až v červnu 1989. "Spolupráce náhle končí, jenže spis je takzvaně živý, byť bez žádných zpráv. Představa, že se ale najednou někdo po třech letech probudí a navrhne spis uzavřít, nedává smysl. Spis byl aktivní z jiných důvodů," vysvětluje si mezeru ve spise Vodrážka, podle kterého by za normálních okolností byl po roce 1985 během několika měsíců uzavřen a uložen do archivu. 

Podle Vodrážky je možné, že se o spis a Höschla zajímala sovětská tajná služba KGB. Koneckonců v jedné ze zpráv se uvádí, že o Höschlovy informace může mít zájem. Vzhledem k nepřístupnosti ruských archivů však nelze zjistit, jestli k tomu skutečně došlo. I pokud by tomu skutečně tak bylo, Höschl nakonec vůbec nemusel vědět, že mluví s agenty KGB, a mohl se domnívat, že jde pouze o sovětské vědce.

O tom, že se setkává s příslušníky československé tajné služby, však už věděl. "Můj pohled je takový, že nebyl příliš odvážný, i když se snažil některým lidem pomáhat a asi i pomohl, to je pravda, ale jiné lidi zase udal. Byl chorobně ambiciózní a nedokázal odmítnout Státní bezpečnost, protože by to znamenalo zavřít si možnost cestování po světě," hodnotí jeho počínání badatel Schovánek.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy