Praha - Předseda ČSSD Jan Hamáček neuvažuje o variantě, že by se vzdal funkce ministra vnitra a zůstal v čele diplomacie, jejímž vedením je také pověřen.
Novinářům to řekl při pondělním zahájení pražské kampaně ČSSD před komunálními volbami. Situaci kolem ministerstva zahraničních věcí, jehož šéfem prezident Miloš Zeman odmítl v červnu jmenovat europoslance Miroslava Pocheho, Hamáček řeší. Jediným kandidátem podle něj zůstává Poche.
Pocheho vybralo do čela diplomacie předsednictvo ČSSD v květnu. Zeman ho však s odkazem na to, že zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku, odmítl jmenovat. Na osobní schůzce ho vyzval, aby o funkci neusiloval. Poche důvody označil za zástupné a uvedl, že Zemana chce o svých kvalitách přesvědčit. Vedení MZV se ujal Hamáček a Poche do resortu nastoupil jako politický tajemník.
Kvůli situaci se na konci srpna sejde předsednictvo ČSSD. "Říkám celou dobu, že to vyřešíme přes prázdniny. Tak nám dejte čas do konce prázdnin," uvedl Hamáček. Představu o řešení má, ale chce ji probírat přímo se zainteresovanými aktéry. "Nebudu to sdělovat přes média," řekl.
Vyvrátil spekulace, podle kterých by mohl situaci vyřešit tím, že se vzdá funkce ministra vnitra a zůstane v Černínském paláci. "Svou roli na ministerstvu zahraničí jsem bral jako roli dočasnou a řeším pozici ministra zahraničí. Neznamená to, že bych jakkoliv plánoval přechod do Černínského paláce a hledal ministra vnitra," vysvětlil. Jediným kandidátem ČSSD na ministra zahraničí zůstává Poche, dodal.
Zeman v polovině července řekl, že považuje otázku obsazení ministerstva zahraničí za uzavřenou. Jak dlouho bude Hamáček současně řídit oba resorty, ponechává čistě na něm. Hamáček situaci v čele diplomacie označuje za dočasnou.
Od jmenování druhé vlády Andreje Babiše (ANO) uplynulo přes 50 dní a Poche je tak nejdéle čekajícím navrženým kandidátem na vládní funkci v samostatné ČR. Nejdéle dosud čekal na jmenování v roce 2001 Miroslav Grégr, a to 27 dní. Tehdejší premiér Zeman (tehdy ČSSD) požádal prezidenta Václava Havla, aby do uvolněné funkce místopředsedy vlády jmenoval tehdejšího ministra průmyslu Grégra (ČSSD). Havel s jmenováním několik týdnů otálel, mimo jiné proto, že nesouhlasil "s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky".
Dalším z navržených kandidátů do vlády, který kvůli nesouhlasu prezidenta čekal na jmenování, byl v roce 2005 David Rath (tehdy nestraník za ČSSD). Premiér Jiří Paroubek (tehdy ČSSD) poslal 20. října na Hrad návrh na jmenování Ratha ministrem zdravotnictví. Prezident Václav Klaus odmítl Ratha jmenovat, neboť jeho souběžné působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory by bylo podle Klause v rozporu s ústavou. Paroubek jmenoval Ratha prvním náměstkem a pověřil řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu, tedy 15 dní od návrhu, jej Klaus jmenoval.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na Twitteru uvedl, že žádný nejdéle navržený kandidát na post ministra neexistuje. "Jediné směrodatné je hledisko Ústavy ČR. A z ústavního hlediska prostě není navržen vůbec žádný kandidát. Vláda byla v souladu s Ústavou ČR kompletně jmenována," napsal. Úřad vlády dříve uvedl, že Babiš navrhl do čela diplomacie Pocheho. Pro případ, že by s tím Zeman nesouhlasil, v dalším dopisu navrhl jako alternativu Hamáčka.
