Praha - Případ kolem udělení profesury Martinu Putnovi rozdělil českou společnost. Zatímco rozhodnutí Miloše Zemana odmítli akademici i osobnosti napříč politickým spektrem, prezidenta podpořili komunisté a církevní hodnostáři včetně kardinála Dominika Duky.

Někteří představitelé církve ale se stanoviskem svých kolegů nesouhlasí.

"Pokud to skutečně udělali, pak se za takové 'představitele církve' hluboce stydím a omlouvám se za ně kolegovi Putnovi i celé akademické obci. Takové podlézání moci je hanebné," řekl v rozhovoru pro deník Právo katolický duchovní a pedagog Tomáš Halík.

Upozornil na to, že rozhodnutí nejmenovat Putnu profesorem je alarmující zásah do akademických svobod a Zemanův argument o nevhodnosti Putnova transparentu na Prague Pride má jen zakrýt skutečný motiv - pomstu za Putnovu politickou orientaci a občanskou angažovanost, zejména před prezidentskými volbami.

"Putna je celým svým založením provokatér a ostrý kritik v řadě věcí. Já jsem konzervativnější než on, občas jsme spolu polemizovali (i kolem jeho účasti na pochodu homosexuálů), církev však potřebuje kritiky i ze svých vlastních řad," vysvětlil Halík.

Vlk: chráním tím i svoji svobodu

Podporu Putnovi vyjádřil i kardinál Miloslav Vlk. "Domnívám se, že nelze spojovat svobodu rozhodování příslušných akademických grémií s osobní názorovou orientací kandidáta, i když se mi nemusí vůbec líbit a nemusím s jednáním dotyčného nikterak souhlasit," uvedl na svých internetových stránkách Vlk.

Rozhodnutí se podle něj podobá ideologickému kádrování minulého totalitního režimu jak v oblasti akademických svobod, tak v osobním životě člověka.

"Tento postoj je i preventivní obranou mé vlastní svobody," dodal.

Poněkud zdrženlivější postoj vyjádřil i opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný, i on ale upozornil na to, že nezáleží na osobním názoru.

Pojezdného si Zeman pozval na Hrad, kde spolu mluvili i o Putnovi.

"Skutečně mi byla panem prezidentem položena otázka, jak se dívám na jmenování doc. Putny profesorem. Je to čistě můj osobní názor, na který, myslím si, mám právo, říci 'nelíbí se mi to'. Nebyl jsem dotázán na důvody. Myslím, že bych je nechtěl zveřejňovat, když jsem je neuvedl ani panu prezidentovi. Jen pro úplnost - plně respektuji rozhodnutí UK," řekl deníku christnet.cz.

Není tu jen od podepisování, brání Zemana Duka

Zemanovo rozhodnutí v minulých dnech veřejně podpořil například kardinál Dominik Duka.

"Není možné, aby ze statutárů, kteří podepisují určitá rozhodnutí, byli vlastně jenom, když to řeknu po polsky, 'dziadki podpisowymi', tak to není možné," uvedl pro Českou televizi Duka.

Zemana se zastal i probošt litoměřické kapituly a kanovník štěpánský Jiří Hladík. Prezident podle něj měl právo nepodepsat profesuru a mít na kandidáta svůj názor. Svou podporu člověku, kterého si váží, bere Hladík spíše jako neoficiální a osobní. 

"Prezident tady přece není jenom od podepisování a má právo do procesu jmenování  nějakým způsobem zasáhnout," vysvětlil deníku Aktuálně.cz Hladík.