Rychlovlaky budou v Česku jezdit až 350 km za hodinu. Kam pojedou a za kolik

Martin Biben Jiří Kropáček Štěpán Plaček Martin Biben, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
10. 2. 2017 5:30
Česko má první konkrétní plán na vybudování vysokorychlostní železnice. Osmdesátistránkový dokument vypracovali experti ministerstva dopravy. Nejvíce rozpracované je spojení na trase Praha–Drážďany, jako termín zprovoznění dokument uvádí rok 2035. Atraktivně působí jízdní časy mezi jednotlivými stanicemi. Z Prahy do Brna by rychlovlak jel 60–75 minut, do Drážďan hodinu a do Ostravy kolem dvou hodin.

//cdn.xsd.cz/resize/d2ae36eb73d73c829729b45ccc95be4b_resize=720,_.jpg?hash=cff29f52b1eec97d97dec22f2def2b18

Česko má první konkrétní plán na vybudování vysokorychlostní železnice. Nejvíce rozpracované je spojení na trase Praha - Drážďany, jako termín zprovoznění dokument uvádí rok 2035. Atraktivně působí jízdní časy mezi jednotlivými stanicemi. Z Prahy do Brna by rychlovlak jel 60-75 minut, do Drážďan hodinu a do Ostravy kolem dvou hodin. Osmdesátistránkový dokument vypracovali experti ministerstva dopravy.

Trasy vysokorychlostních tratí

Předpokládané časy jízdy mezi městy

Z Brna do Prahy by rychlý vlak dorazil za 60 až 75 minut. Z Prahy do Ostravy za dvě hodiny až 2 hodiny 15 minut. Spojení mezi Prahou a Drážďany by trvalo hodinu.

Náklady na jízdu a výpočet jízdného

Náklady na modelového cestujícího se odhadují na 0,93 koruny na kilometr, k tomu autoři připočítali přidružené náklady 20 korun za občerstvení a tisk. Cesta mezi Prahou a Brnem by tak vyšla cestujícího na 250 až 300 korun.

Pořizovací cena vysokorychlostního vlaku900 000 000
Počet míst k sezení450
Průměrný denní proběh1 600km
Počet provozních dnů (za rok)320
Životnost soupravy30let
Spotřeba trakční energie22kWh/km
Cena za energii55Kč/km
Průměrná cestovní rychlost (včetně zastavení, apod., mimo odstavení v provozních přestávkách)180km/h
Celkové náklady na provoz208,37Kč/km
Počet přepravovaných cestujících (obsazenost 60 %)270
Náklady, které musí uhradit modelový cestující0,93Kč/km

Odhadované ceny jízdného

Vzdálenost (km)Cena (Kč)Vzdálenost po konvenční trati (km)Cena na konvenční trati (Kč)
Praha – Brno255250 - 300255220
Praha – Ústí n/L90120 - 150106120
Praha – Ostrava405400 - 450356250 - 350
Brno – Ostrava150170 - 200172170
Brno – Ústí n/L345450 - 500361440
Ostrava – Ústí n/L495600 - 650462580
Praha – Plzeň100100 - 150113100
Brno – Plzeň355450 - 500368450
Ostrava – Plzeň505600 - 650469570

Náklady na výstavbu tratí

Nejdražší by byla trasa z Prahy do Brna při variantě přes Benešov: 159 miliard. Podobně drahé by bylo spojení s Drážďany – ale to včetně úseku v Německu a osmadvacetikilometrového tunelu pod Krušnými horami: předpokládaná cena činí 129 miliard. Celková cena vybudování vysokorychlostních úseků (není zahrnuta modernizace současných tratí) by pak byla 496 miliard korun, při zahrnutí třicetiprocentní rizikové přirážky 645 miliard.

TraťInvestiční náklady (mld. Kč)
Praha – Brno (přes Poříčany)122
Praha – Brno (přes Benešov)159
Brno – Vranovice 11
Přerov – Ostrava72
Praha – Beroun / Hořovice 37
Praha – Ústí nad Labem – Dresden (včetně úseku v SRN)129
Úpravy železničního uzlu Prahamin. 80
Zaústění vysokorychlostní trati do železničních uzlů (dle varianty)23 - 45
Riziková přirážka (rezerva)30 %
Součet (při vedení trati Praha – Brno přes Poříčany a dražší varianta zaústění do železničních uzlů) bez rezervy na pokrytí rizik v cenové úrovni r. 2016496
Součet (při vedení trati Praha – Brno přes Poříčany a dražší varianta zaústění do železničních uzlů) vč. rezervy na pokrytí rizik v cenové úrovni r. 2016645

Jak by mohla vypadat trať z Prahy do Drážďan

Zobrazení vedení tratě ve výsledku studie z roku 2015 na novostavbu vysokorychlostního železničního spojení Drážďany-Praha.

Financování výstavby

Peníze na českou stavbu století by měly dodat z velké části evropské fondy, například CEF (Connecting Europe Facility), Fond soudržnosti, zmíněny jsou i standardní úvěry, záruky a PPP (Public Private Partnership) financování.

Alternativy budování vysokorychlostní tratě (konvenční železnice i Hyperloop)

Materiál se zabývá i alternativami, které stavba vysokorychlostní trati má. Na prvním místě je zmiňován další rozvoj konvenční železnice, i ten by však přišel na zhruba 300 miliard korun, nebo rozsáhlejší výstavba silnic a dálnic, dokonce s automaticky řízenými vozidly na elektrický pohon. Na několika stránkách jsou popisovány i revoluční dopravní systémy jako Hyperloop (vysokorychlostní přepravní systém založený na pohybu přetlakových kapslí), Maglev (vozidla se pohybují na magnetickém polštáři) či Monorail (jednokolejnicová dráha, speciální druh železniční infrastruktury, který užívá jen jedné kolejnice pro vedení a nesení vozidel).

Za jednoznačně nejvýhodnější a nejefektivnější považuje studie stavbu vysokorychlostních tratí.

Zdroj: Ministerstvo dopravy

 

Právě se děje

Další zprávy