reklama
 

Grafika: "Metro skončilo." Zkázu před 15 lety nikdo nečekal, voda zaplavila tunely za pár hodin

8. 8. 15:26

Píše se 12. srpna 2002 a Prahou protéká stoletá voda. U stanic metra se začínají objevovat první pytle s pískem a v rozestavěném úseku nové linky C do Letňan se u stanice Nádraží Holešovice buduje ochranná zeď. Má vydržet nápor stoleté vody, ale nevydrží. Metro v tu dobu stále jezdí a nikdo si zatím nedovede představit katastrofu, která se na něj chystá. O den později voda překoná ochranný systém a postupně v řádu několika hodin kompletně zatopí 17 stanic a 20 kilometrů traťových tunelů. Voda se podzemím šíří tak rychle, že některá ochranná opatření krizový štáb vůbec nestihne spustit. Dvě soupravy již nebude možné stáhnout do depa a vlaky zůstanou odstavené v pomalu se zaplavující stanici.

Průběh zatopení pražského metra

Celkový rozsah zkázy

A

Délka zatopeného úseku

3,174 km

Kompletně zatopené stanice

Malostranská, Staroměstská, Můstek

Stanice, kam se dostala voda

Muzeum

B

Délka zatopeného úseku

11,257 km

Kompletně zatopené stanice

Anděl, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Florenc, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Českomoravská, Vysočanská

Stanice, kam se dostala voda

Kolbenova, Smíchovské nádraží

C

Délka zatopeného úseku

2,786 km

Kompletně zatopené stanice

Nádraží Holešovice, Vltavská, Florenc

Stanice, kam se dostala voda

Hlavní nádraží

Rozhovory dispečerů z 13. a 14. srpna 2002

Jak to vypadá na Invalidovně?

A

Tam se valí voda!

B

A odkud se svalila?

A

To se asi provalila ta hráz. To jo, člověče, tam se valí voda proudem. Je to úplně hrozný. To je normální vodopád, to už teče úplně po kolejích.

B

Teď o tom informujeme Němečka (tehdejšího vedoucí povodňového štábu v metru Josefa Němečka, pozn. red.).

A

Teď mi hlásil někdo z těch tvých lidí, že část jich odešla do tunelu. Prosím tě, ať se okamžitě stáhnou, neblbni, hrozí tam to, že je to pozabíjí, je to pod proudem.

A

Okamžitě se vraťte z tunelu, Invalidovně hrozí zaplavení a hrozí ještě druhá věc, zaplavení 22 kV kabelů. V tom případě je tam velké nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Okamžitě se vraťte z tunelu pryč, rozumíte?

B

Na Palmovce, tam to vlítlo bokem. Spodní vodou to prorazilo nějakou zeď a utrhlo to přívodku.

A

Ježíši Kriste.

B

Já bych potřeboval co nejdříve uzavřít všechny ty tlakáče a potom to řešit.

A

To nepůjde.

B

Tam jedou lidi – na to zavření.

A

Tam už se nedostanou ani hasiči. Tam se nedostane už vůbec nikdo.

B

Ahoj, jak to vidíš, jak to vypadá?

A

Máme totálně zaplavených 11 stanic.

B

Já jsem jel z Jiřího z Poděbrad. Jel jsem přes Hlávkův most. Je to v prdeli. Třeba na Vltavský. Ty dveře do stanice, ty nejsou vůbec vidět. Je to totálně zaplavený. Metro skončilo.

C

No, Františku, já ti řeknu, že když jsme před lety dostali povodňový plány, tak jsme se chechtali jak blbci, říkali jsme, který vůl to mohl vůbec vymyslet. Povodňový plán byl udělaný v případě, kdyby se protrhla nějaká přehrada.

A

(přepisy z dokumentu Vyšetřování skončilo, zapomeňte – Česká televize)

Konec mýtu o ochranném systému

Ochranný systém pražského metra vychází z předpokladu, že v případě války bude metro sloužit jako protiatomový kryt. V případě jaderného výbuchu či jiné katastrofy by mělo v podzemí najít úkryt 300 tisíc lidí.

Výstavba a údržba celého systému stála více jak 4 miliardy korun.

Ochranné prvky tvoří zejména tlakově utěsněné průchodky a tlakové uzávěry. Spuštění celého ochranného systému trvá několik dní. Tlakové uzávěry si pak lze představit jako mnohasettunová ocelová vrata, která lze v případě ohrožení dálkově spustit z technických center. Tato vrata jsou umístěná v tunelech mezi stanicemi, ve spojovacích tunelech mezi přestupními stanicemi a mezi eskalátorovými tunely a nástupišti.

V případě, že by došlo k zamoření nebo zatopení jedné stanice, ocelová vrata by měla zamezit tomu, aby se radioaktivní spad či voda dostaly do sousedních stanic.

Proč ochranný systém selhal

Mezi hlavní příčiny patřil fakt, že systém byl vybudovaný pro případ jaderného výbuchu a na velkou vodu nebyl zkonstruovaný. Když Vltava v Praze dosáhla stoleté vody, systém byl ještě stále v provozu a voda se do metra dostala jen do stanice Nádraží Holešovice. Dál se šířit neměla. Když však hladina řeky stále stoupala a dosáhla úrovně pětisetleté vody, systém zkolaboval.

V nejvíce zranitelném karlínském úseku, kde se nachází stanice Invalidovna a Křižíkova, nebyl systém dodělaný. Voda se snadno dostala do tunelů. Tlak vody prorazil práh pod tlakovým uzávěrem mezi stanicemi Florenc B a Náměstí Republiky.

V úseku Florenc B – Smíchovské nádraží už nestihl být spuštěn, a vodě tak nestálo nic v cestě. Předpokládalo se totiž, že tento úsek není ohrožený.

Ve stanicích Českomoravská a Vysočanská tlakové uzávěry chyběly úplně. Voda se zastavila až u tlakového uzávěru před stanicí Kolbenova.

Svůj podíl na vysokých škodách měla i absence protipovodňového plánu, který dopravní podnik (DPP) neměl vypracovaný. Existoval sice protipovodňový plán pro metro, ten však nepočítal s tím, že by podzemní síť musela čelit pětisetleté vodě. Nevědělo se tedy, kdo a kdy dává rozkaz k uzavření metra a ke spuštění ochranného systému – zdali město skrze krizový štáb, nebo vedení DPP. Chaoticky a na poslední chvíli tak bylo uzavřeno jen 60 procent tlakových uzávěrů.

Celkem bylo zaplaveno skoro 20 km tratí a škoda se vyšplhala k sedmi miliardám.

Co řekli tehdy zodpovědní činitelé

Milan Houfek, tehdejší generální ředitel DPP

„Že se voda dostane do části tratě C, bylo téměř jisté v pondělí (12. 8. 2002) před jedenáctou hodinou večer. O ostatních stanicích jsem byl přesvědčen, že jsou tak zabezpečeny, že jim velká voda nehrozí.“

„Průnik vody přes průchodky ve stanici Palmovka byl hodně nečekaný a vlastně prolomil můj – a myslím si, že nejen můj – mýtus o tom, že se metru nic nemůže stát. Stoupání vody do dalších stanic jen umocňovaly pocity zklamání, beznaděje a nemožnosti ovlivnit další průběh zaplavování metra.“

Igor Němec, tehdejší primátor hlavního města

„Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je nadmíru výtečná.“ (13. 8. 2002)

Martin Dlouhý, tehdejší vedoucí dispečer pražského metra

„Když jsem přišel ve středu (14. 8. 2002) na denní, už byly zatopené mašinky ve stanici Florenc B a nejezdilo se. Během dne byli evakuováni pracovníci ve stanicích Náměstí Republiky až Anděl na lince B.“

3D animace (Autor: Portál Praha)

<

Zdroje fotografií: Dopravní podnik hlavního města Prahy | ČTK

autoři: David Kohout, Jiří Kropáček, DPP

 
reklama
reklama