Místo medu obilí, třetina ryby je voda. Jak se falšuje jídlo

Veronika Rodriguez Jiří Kropáček Štěpán Plaček SZPI, Veronika Rodriguez, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
20. 4. 2015 14:20
Falšované potraviny z pultů českých obchodů nemizí. Naopak. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni našli o bezmála pět procent víc nevyhovujících šarží potravin než v roce 2013.

Praha - Místo skutečného kakaa drcené skořápky, místo medu sladká hmota z obilovin. Falšované potraviny z pultů českých obchodů nemizí. Naopak. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni našli o zhruba pět procent víc nevyhovujících šarží potravin než v předchozím roce. Výrobcům a obchodníkům kvůli tomu udělili pokuty ve výši sto milionů korun.

„Největší problémy byly tradičně 
u vína, čokolády a medu,“ shrnul výsledky práce inspektorátu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). U čokolády a cukrovinek podle něj kontrolou neprošlo 68 prověřovaných šarží, podobně dopadly kontroly medu. U vína nevyhovovalo 44 procent šarží.

Vinu na tom podle ministra nesou hlavně velké obchodní řetězce, protože tlačí na cenu. Podle šéfa Agrární komory Miroslava Tomana už se dokonce objevily i případy, kdy řetězec hrozil dodavateli vyřazením produktu ze sortimentu, pokud nepřestane na obalu uvádět některé údaje. „Šlo přitom o data povinná, která výrobce ze zákona uvádět musí,“ podotkl Toman.

Kontroly se proto podle ministra ještě prohloubí. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce k tomu dostane nové kompetence a od poloviny tohoto roku také zaměstnance,“ řekl Jurečka. Tým inspektorů, který doposud čítal 421 lidí, podle něj posílí desítky nových pracovníků.

Závadné potraviny totiž mohou v krajních případech způsobit zdravotní problémy. „Kromě toho mají negativní dopad na ekonomiku státu i celé Evropské unie. Další země totiž mohou kvůli jednomu nekvalitnímu produktu zablokovat dovoz potravin z celé Evropy,“ uzavřel Jurečka.

Které potraviny se falšují nejčastěji a jak, si přečtěte v grafice.

Med

  • Med se nahrazuje hmotou vyrobenou z levnějšího třtinového cukru nebo glukózovým sirupem vyrobeným z obilovin (hlavně z kukuřice). Jde o cukry z rostlin, které včely nenavštěvují, a do medu se tedy mohou dostat jen lidským zásahem. Tento způsob falšování se používal hlavně v minulosti, dnes už se objevuje málo.
  • Do medu se také přidává hmota vyrobená z cukrů z kvetoucích rostlin. Klasickým případem může být rozklad sacharózy z cukrové řepy enzymy, které nejsou včelám vlastní. 
  • Inspektoři našli v medu také nepovolené umělé barvivo sulfitový karamel, který se vyrábí tepelným zpracováním cukrů. 
  • Český med se zaměňuje za med zahraniční. 
 

Právě se děje

před 59 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy