Ještě před 30 lety se mohly české děti chlubit dobrou fyzickou kondicí a zdatnost populace rostla. Teď to ale neplatí. Naopak. Děti jsou na tom hůř, což do budoucna hrozí velkými výdaji na zdravotní péči přicházejícím generacím. Zhruba šest procent žáků třetích tříd a desetina sedmáků má se zdatností problémy, u středoškoláků je to dokonce 15 procent.
Inspekce testovala právě žáky třetích a sedmých tříd základních škol a druhých ročníků středních škol. Sledovala je ve vytrvalostním běhu, v dělání sedů lehů a skoku do dálky. Žáci základních škol běhali na krátkou vzdálenost pro zjištění obratnosti a rychlosti, středoškoláci zase dělali shyby. Inspektoři navíc zkoumali hodiny tělesné výchovy i mimoškolní aktivity žáků. Získaná data srovnali s údaji z první poloviny 90. let.
"Děti s nižší kondicí mají horší imunitu a vyšší pravděpodobnost nadváhy," upozornil Martin Musálek z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, která se na průzkumu podílela. Kromě zdravotních rizik a problémů při zvládání každodenních úkolů zmínil také horší fungování mozku. "U méně zdatných dětí jsou neurální sítě chudší na nervová spojení a jejich mozek proto není v tak dobré kondici," zdůraznil.
Na propadu se podle něj podepisuje, jak dětem chybí spontánní pohyb. Nechodí a nepobíhají. Mnohé z nich vozí rodiče autem i do školy. "Včetně míst, kde to mají blízko. Pro děti je to velké ochuzení," uvedl expert. Inspektoři zase připomínají, že špatný vztah k pohybu a ke sportu děti často přejímají od svých rodičů.
"Problém představuje zejména vytrvalost," vypíchl z výsledků testování náměstek ústředního inspektora Karel Kovář. Právě vytrvalostní běh, ve kterém jsou na tom hůře dívky, zvládly bez problémů jen tři procenta středoškolaček. Sedmačky dosáhly na stejný výsledek a ve třetích třídách si s během poradilo devět procent dívek. V silových disciplínách, jako je skok z místa, jsou naopak aktuální výsledky srovnatelné s minulým testováním.
Výsledky potvrdily i trend, na který odborníci upozorňují už několik let - děti ve městech jsou na tom s fyzickou kondicí lépe než na vesnicích. Experti to přisuzují nabídce sportovních oddílů a kroužků, která obvykle roste s tím, o co větší je město, kde děti žijí.
Za klíčové pro zlepšení tělesné zdatnosti považuje předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval posílení školního sportu. "Pro řadu dětí je to jediný kontakt s pohybem," vysvětlil. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje, aby se děti věnovaly pohybu alespoň hodinu denně, což v Česku většina nesplňuje. Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže z roku 2022 uvádí, že třetina nedává pohybu ani hodinu čtyřikrát týdně.
U nejmladších školáků navíc ovlivnil situaci covid, právě v době pandemie nastoupili do prvních tříd. "Nezapojili se do pravidelného sportování v oddílech, které nemohly dělat nábory," připomněl Kejval. Olympijský výbor používá vlastní data z každoročního měření projektu Sazka olympijský víceboj. "Přestože máme trochu jinou metodiku, výsledky potvrzují trend zjištěný inspekcí," uvedla mluvčí výboru Veronika Linková.
Zatímco výzkum školní inspekce zahrnul 3700 základních a 1100 středních škol, v olympijském víceboji je zapojeno přes tisíc škol. Kromě měření výsledků motivuje děti ke sportu pomocí tréninků, kterých se kromě úspěšných sportovců účastní i známé osobnosti. Školáci si díky víceboji mohou lépe vybrat, kterému sportu se chtějí věnovat. "Získávají analýzu svých pohybových předpokladů a doporučení vhodných sportů," popsal Kejval.
O podporu se snaží i samotné školy. Nabízejí sportovní kroužky nebo se zapojují do programů, jako právě olympijský víceboj nebo fotbalový McDonald’s Cup. Více než čtyři pětiny škol pořádají lyžařské kurzy, polovina nabízí i další sportovní kurz.
Při prezentaci výzkumu inspektorů slíbilo ministerstvo školství přijít s řešením, jak propad fyzické zdatnosti zastavit. Zpracovat chce podrobnou strategii. Ve školách plánuje zavést přestávky s pohybem, podpořit sportovní kroužky a soutěže nebo zajistit dostupnost sportovišť i po výuce. Metodickou podporu chystá pro současné i budoucí tělocvikáře. Tu zajišťuje i Český olympijský výbor, který pořádá kempy, kde si učitelé kromě přednášek také zkouší modelové hodiny tělocviku a různé sportovní disciplíny.
Ministerstvo, v jehož čele vystřídal ve čtvrtek Mikuláš Bek odcházejícího Vladimíra Balaše (oba STAN), se také chystá usilovat o peníze z rozpočtu Národní sportovní agentury. S jejich pomocí chce pohybové aktivity dětí, žáků a studentů podporovat.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal chce testování tělesné zdatnosti opakovat pravidelně po čtyřech letech, aby bylo možné sledovat rozvoj týchž dětí. Navázat tak chce na tradici, kterou má v Česku měření od 20. let minulého století. Poslední celorepublikové výsledky jsou ale staré, pocházejí z 90. let.
