Život naučí děti víc než osnovy. Učitelé by na to měli myslet, říká britský ředitel

Michaela Prešinská Michaela Prešinská
17. 9. 2023 16:42
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
O problematice formální a neformální výuky bude Broekman mluvit i v rámci konference Future Edu, která kombinuje vystoupení řečníků s panelovými debatami. (Ilustrační fotografie)
O problematice formální a neformální výuky bude Broekman mluvit i v rámci konference Future Edu, která kombinuje vystoupení řečníků s panelovými debatami. (Ilustrační fotografie) | Foto: Shutterstock

Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.  

Informální učení je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života. Podle akademika, který se v oblasti školství pohybuje už téměř tři dekády, probíhá neustále a škola ho nemůže ovlivnit. Přesto může být pro lektory užitečným nástrojem. "Učitelé mohou být připraveni na to, jak děti vychovat. Většinu zkušeností a schopností, které se ve škole studenti naučí, si však lektor nenaplánuje. Je nutné to přijmout a naučit se s tím pracovat," vysvětluje.  

V minulosti se liverpoolská škola, v níž studují žáci od čtyř do devatenácti let, soustředila zejména na formální úroveň výuky, která probíhá podle školních osnov. "Brzy jsme však přišli na to, že musíme najít cestu i k rozvoji měkkých schopností žáků, tedy dovedností, které vychází z osobnostních předpokladů člověka a jež tvoří nepostradatelnou součást jeho budoucí odborné způsobilosti," říká Broekman. Jednou z cest k posilování takových dovedností je snaha vytvořit u studentů správné návyky a vytvářet prostředí, v němž dochází ke spontánnímu vzdělávání.  

Lektoři se podle ředitele snaží motivovat žáky ke zdravému životnímu stylu, ale i mezilidské komunikaci. "Vysvětlovat dětem, že by si měly hlídat stravu a hýbat se, ale nikdy nebude mít takový dopad, jako když zařídím, aby ve škole měly přístup ke zdravému jídlu a mnoho zájmových aktivit, které motivují k pohybu. Ke zdraví si pak najdou vlastní cestu," popisuje postoj školy.  

Netradiční přístup s ohledem na informální rovinu zvolila škola i při snaze učit studenty o bezpečnosti na internetu. "Nejdříve zjišťujeme, jaké má dítě zkušenosti. To může vést k zajímavému rozhovoru. Kultura školy je souhrnem všech interakcí, které se za ní skrývají," vysvětluje. Když lektor žáky místo poučování vyzve k debatě, zahájí podle akademika výukový proces, který vyústí v zapamatovatelnou zkušenost.   

Typy vzdělávání

Formální vzdělávání se odehrává hlavně ve školách. Studenti mohou jeho absolvováním získat oficiální potvrzení, jako je výuční list, maturita nebo vysokoškolský diplom. Ve formálním vzdělávání je přesně definováno, co se učí, proč se to učí, jak se to učí i jak se znalosti studentů ověřují.

Neformální vzdělávání získávají lidé třeba díky sportovním klubům, uměleckým školám, knihovnám, zaměstnavatelům, dětským oddílům a podobným institucím. Často rozvíjí odlišné dovednosti než vzdělávání formální.

Informální učení je zejména neplánované a spontánní, probíhá při každodenních běžných činnostech ve škole, v práci, doma či ve volném čase. 

Děti v Liverpool College lektoři rovněž zapojují do pravidelných studentských debat a prostřednictvím různých aktivit je dostávají do situací, v nichž mají šanci chopit se vůdčích pozic.

Vědomosti načerpané z informální výuky naučí studenty využívat kritické myšlení a fungovat jako součást komunity. "To by se měly děti učit už doma. Jsem ale přesvědčený, že v anglických rodinách schopnost pěstovat tyto schopnosti upadá. Pokud je student nezíská doma, musí se je naučit ve škole," říká ředitel. 

Podle Broekmana se evropské školy o prolnutí neformální a formální výuky často snaží, přesto je čeká ještě dlouhá cesta. "Pokud budeme dál věřit, že studenti získávají vědomosti pouze z formální výuky, nikdy nevytvoříme prostředí, v němž si žáci vybudují schopnosti k tomu, aby byli úspěšní," uzavírá. 

O problematice informální, formální a neformální výuky bude Broekman mluvit i na pražské konferenci FutureEdu. Ta kombinuje vystoupení řečníků s panelovými debatami, na kterých diskutují čeští i zahraniční pedagogové a profesionálové z oblasti školství. Přednášku má připravenou například dánská expertka Lisbeth Trinskjærová nebo český ministr školství Mikuláš Bek.  

Cílem akce je oslovit s tématem nejen širokou odbornou veřejnost, ale i politiky a mladé lidi, kterých se téma týká, a mají tak možnost přispět k lepšímu porozumění rychle se měnícího vzdělávání v Česku.  

Konference se koná v prostorách pražského business hubu Opero. O debaty nepřijdou ani ti, kteří se už na zcela zaplněnou akci dostat nemohou. Celou událost mohou lidé sledovat prostřednictvím online streamu. Kompletní program je na stránkách konference.

 

Právě se děje

Další zprávy