Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zájem zapojit se má mimo jiné právě Francie. Plán český prezident v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži.
Macron s Pavlem také položili věnce k pamětní desce Jana Palacha. Pietního aktu se zúčastnila také rektorka Karlovy univerzity Milena Králíčková a děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková. Mezi přihlížejícími bylo také několik lidí s palestinskými vlajkami. Na transparentech měli hesla "Stop zaslepené podpoře Izraele" nebo "Hladovění se používá jako válečná zbraň".
Pavel uvedl, že se s Macronem shodl na tom, že jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny. "Nejenom proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme aby Rusko se svým viděním světa uspělo," řekl prezident. Chceme žít ve světě, kde jsou pravidla respektována a platí stejně pro větší i menší země, uvedl. Podle české hlavy státu mají prezidenti stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.
K vojenskému materiálu Macron řekl, že Evropa urychlila svoji výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. "Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině," poznamenal.
Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. "Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla," řekl Pavel.
"Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá," dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.
Macron se setkal také s Fialou
Po programu s Pavlem Macron zamířil do Strakovy akademie k jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), který po setkání uvedl, že Česko a Francie vnímají jadernou energii jako klíčový nástroj k zajištění energetické bezpečnosti. Ocenil zapojení francouzské státní elektrárenské společnosti EDF do tendru na stavbu nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Politici mluvili i o spolupráci francouzských firem na přípravě vysokorychlostních železnic v Česku, hovořili i o vzdělávání, výzkumu či kultuře.
Macron s Fialou na úřadu vlády podepsali akční plán strategického partnerství České republiky a Francie do roku 2028. Dokument se zabývá evropskou a zahraniční politikou, bezpečností a obranou, migrací, obchodní výměnou, ale také sociálními věcmi, vědou či kulturou.
Francouzský prezident se také vpodvečer zúčastnil česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. Partnerství Česka a Francie je zásadní pro rozvoj jaderné energetiky v celé Evropě, proto je potřeba ho dál posilovat, řekl na fóru Macron. Jádro je podle něj klíčové pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Zároveň podpořil nabídku francouzské firmy EDF v dukovanském tendru.
Jaderná energetika je podle francouzského prezidenta jedním ze základů přátelských vztahů Česka a Francie. "Pro naši budoucnost potřebujeme jadernou energii a obě naše země tento přístup sdílejí," prohlásil Macron. Upozornil na to, že země jsou členy aliance zemí, které v EU podporují jadernou energetiku. Očekává, že politická spolupráce bude v této oblasti posilovat.
