Už teď mohou na české území přijít vojáci zahraničních spojenců. Po únorovém vpádu Ruska na Ukrajinu aktivovala Severoatlantická aliance síly rychlé reakce, bylo to poprvé v její historii. Vláda Petra Fialy (ODS) následně rozhodla, že Česko může po 60 dní sloužit jako zázemí pro 200 vojáků NATO. V březnu její usnesení potvrdil parlament.
Ještě dál šla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Když v sobotu vrcholil kongres občanských demokratů, prohlásila, že by stála o americkou vojenskou základnu v Česku. "Po Velikonocích jedu do Spojených států a mám tam bilaterální jednání s ministrem obrany. Chci otevřít i toto téma," řekla v rozhovoru Deníku N.
Její prohlášení připomíná situaci na Slovensku. Tamější parlament dva týdny před ruskou invazí schválil, že ozbrojené síly Spojených států mohou v zemi deset let využívat dvě vojenská letiště. Na oplátku Američané do jejich modernizace investují sto milionů dolarů, tedy 2,2 miliardy korun. Podle Černochové by slovenská cesta mohla být variantou i pro Česko.
Fiala: Vzniklo to náhodou
"Je to určitě pěkné téma. Pro mě jako občanského demokrata se to pěkně poslouchá, ale opravdu je to jenom hezké přání," řekl Aktuálně.cz k možnosti stálé americké vojenské přítomnosti předseda vlády Petr Fiala (ODS). Zdůraznil, že nejde o aktuální téma. "Reálná jednání se o tom nevedou," upozornil.
Na politické scéně se přitom motiv americké vojenské přítomnosti v Česku neobjevuje poprvé. Už druhá vláda Mirka Topolánka (ODS) jednala o umístění amerického radaru v Brdech. Smlouvu podepsali v létě 2008 tehdejší šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) a jeho americká kolegyně Condoleeza Riceová, Poslanecká sněmovna ji však neratifikovala.
Vláda Baracka Obamy pak na jaře 2009 nabídla Česku jiný způsob zapojení do kolektivní obrany. Mělo být přímou součástí protiraketového štítu, ani tento plán se ovšem nenaplnil. Klíčové části systému nakonec aliance umístila v Polsku a Rumunsku. Premiér Fiala poukazuje na to, že aktuální diskuse je především ozvěnou debat předchozích.
"Vzniklo to víceméně náhodou. Tím, že Alexandr Vondra vzpomněl na svůj dva roky starý projev," zmínil Fiala europoslance za ODS a někdejšího ministra obrany a zahraničí. Právě v návaznosti na jeho vystoupení na kongresu pak Černochová o nápadu mluvila v médiích. Protože téma převzali obratem další politici i veřejnost, přináší Aktuálně.cz jeho analýzu.
Jednoznačné zvýšení bezpečnosti
Oslovení odborníci vysvětlují, že základna by pro Česko znamenala přínos. "Jednoznačně by to zvýšilo bezpečnost země. Téměř všechny státy na světě, ať říkají cokoliv, chtějí mít na svém území americké vojáky. Je to nejvyšší záruka toho, že Američané budou bojovat," uvedl Martin Svárovský z bezpečnostního think-tanku Evropské hodnoty.
Případný útok na americké vojáky tak podle něj představuje vyšší formu garance zapojení se Američanů do konfliktu po boku spojence než klíčový pátý článek severoatlantické smlouvy. Tato část aliančního paktu říká, že se napadení jednoho státu NATO považuje za útok na všechny členy aliance.
Základna v Česku by podle Svárovského měla i ekonomický přínos. Nejenže by zlepšila hospodářství na místě, ale pomohla by celé zemi. "Americká vojenská přítomnost je znakem určité důvěry v danou zemi, které si všímají i američtí investoři," řekl. Připomněl investici Googlu v Polsku, kde americká armáda od roku 2020 navýšila svou přítomnost. Technologická firma tam investovala v přepočtu 44,8 miliardy korun.
Nikoliv mimo koncepci NATO
Zda bude přítomnost amerických vojáků v Česku připadat v úvahu, se bude odvíjet od setkání ministryně Černochové s jejím americkým protějškem Lloydem Austinem ve druhé půli dubna. Oba musí vyjádřit politickou vůli do takového projektu jít. V tu chvíli by přitom bylo vhodné, aby už o plánu měli poměrně podrobnou představu.
"Je otázka, jaké by měla základna plnit úkoly v rámci obrany a posilování evropské části NATO a jak by to zapadalo do jeho celkového operačního plánování a strategie. To je potřeba si ujasnit na úrovni vojenských plánovačů a bezpečnostních expertů obou stran, než dojde k debatám na politické úrovni," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
"Americká základna na území ČR je otevřená otázka do budoucnosti i vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě. Zatím však není na stole konkrétní plán nebo žádost ze strany Spojených států, proto se v tuto chvíli nejedná o konkrétních lokalitách. Ministryně obrany Jana Černochová na návštěvě v USA potvrdí zájem ČR jednat s USA o Dohodě o obranné spolupráci. Jednání budou trvat několik měsíců. Podobnou smlouvu mají Spojené státy aktuálně s 24 ze 30 spojenců NATO včetně všech zemí na východním křídle. Dohoda bude sloužit jako právní rámec, který ČR využije mimo jiné i při modernizaci armády, jejímž cílem je vyměnit zastaralou sovětskou techniku za moderní od spolehlivých spojenců."
Je prakticky jisté, že ministerstvo obrany bude před cestou Černochové do USA ve spojení s americkou ambasádou v Praze. V červnu se přitom v Madridu uskuteční summit NATO, kde budou členské státy přijímat strategii aliance do roku 2030. Podle Petříčka si lze jen těžko představit, že by plán na přítomnost amerických vojáků v Česku stál stranou takové koncepce.
Politické než strategické důvody
"Pokud by tu Američané chtěli základnu, tak z politických důvodů, aby Česku ukázali, že je významný spojenec. Nemyslím si, že by pro to byly strategické důvody," uvedl bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Upozornil, že Američané v poslední době mění svou vojenskou doktrínu a místo Evropy se chtějí soustředit na Asii.
Odhadovat, jaký účel by případná základna měla, je podle odborníků obtížné. Může jít o bojový útvar, ať už pozemní, či letecký, může sloužit jako velitelství či pro logistické účely. Vicepremiér Marian Jurečka z KDU-ČSL krátce po prohlášení Černochové řekl, že vhodnými lokalitami by byly nynější letecké základny v Mošnově nebo Přerově.
Působení amerického letectva v Česku však podle analytika Ludvíka nedává smysl. "Jestli NATO nemá s něčím problém, tak je to letectvo. Letectva má spoustu, má i letecké základny, a nepotřebuje posilovat vzdušnou složku na východě, kde mu chybí těžké pozemní síly," uvedl.
Největší význam mu proto dává vybudování podpůrného zázemí, které by sloužilo třeba při přechodu do jiných zemí stižených válkou. Pokud by základna skutečně byla na některém z českých letišť, mohla by ji spojenecká letadla využívat k mezipřistání, než budou pokračovat dál do místa případného konfliktu.
Mezistátní smlouva na prezidentské úrovni
"Že dává Česko najevo připravenost mít na svém území americkou základnu, je z mého pohledu správně," sdělil Aktuálně.cz bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. Vzhledem ke krachu plánů s americkým radarem by podle něj bylo žádoucí, aby téma akcentovala hlavně česká strana. "Američané si dávají pozor, aby nepřišli s něčím, co by se dalo interpretovat, že jsme jejich podřízení."
Podle premiéra Fialy je však v této fázi pro takový projekt klíčové, aby o něj Američané projevili zájem. A to se oficiálně dozví ministryně Černochová nejdříve po Velikonocích. Pokud tedy tento záměr vůbec na jednání v USA zmíní. "Nikdo nám žádnou základnu nenabízí. Já jenom říkám: hledejme všechny cesty k tomu, jak zvýšit bezpečnost České republiky. A toto fakt není na stole," uvedl premiér.
Podle Koláře musí politická jednání vycházet z předchozí analýzy potřeb obou zemí v kontextu "strategických plánů a mezinárodní politicko-bezpečnostní situace". Pokud pak taková debata skutečně začne, potrvá podle exministra Petříčka nejméně několik měsíců. "Stále přitom máme před sebou nesplněný příslib k NATO, že budeme mít plnohodnotnou mechanicky-motorizovanou brigádu," říká Petříček.
Pokud si obě strany plácnou, uzavřou spolu písemnou dohodu. Finále by se odehrálo na parlamentní půdě. "Musí to být mezistátní smlouva na prezidentské úrovni. To znamená schválení oběma komorami parlamentu, což bude dlouhá debata," říká premiér Fiala. Právě na ratifikaci v Poslanecké sněmovně padl projekt amerického radaru v Brdech. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš by navrhoval referendum.
