Na shromaždišti areálu 43. výsadkového pluku v Chrudimi vystoupil v pondělí náčelník generálního štábu Aleš Opata. Bylo krátce před osmou hodinou ráno. Do očí mu hledělo přes dvě stě nastoupených výsadkářů. Nástupní formace se po pokynu zástupce velitele pluku Iva Zelinky rozpustila a vojáci přistoupili ke svému nejvyššímu představenému. Opata byl jako bývalý výsadkář na domácí půdě.
"Pro naši armádu je to historický okamžik, protože je to poprvé, co budeme jako poměrně malý stát v rámci NATO velet úkolovému uskupení. Je to velmi silné sdělení, že Armáda České republiky patří k dobrým armádám, je připravena a má na to, abychom to řídili," připomněl armádní generál, že útvaru o síle 2100 mužů a žen složenému z příslušníků sedmi armád bude ta česká velet.
Po jeho slovech výsadkáři nastoupili do vozů, které byly rozmístěny po celém obvodu seřadiště. Připravené k odjezdu byly nákladní Tatry, Land Rovery a Toyoty. Některé sloužily pro přepravu vojáků, tatrovky vezly několik desítek kusů bojové techniky. První část kolony opustila areál v osm hodin. Druhá vyrazila na Slovensko krátce po deváté hodině.
Minomety, protitankové střely, útočné pušky
"Vždy jsme byli v situaci, kdy jsme byli součástí mezinárodních úkolových uskupení. Teď se role obrátila, jsme vedoucí národ a musíme zabezpečovat podmínky a systém velení a řízení pro ostatní národy. Jako bychom dospěli," vypráví ve velitelské budově pluku podplukovník Ivo Zelinka, který vyrazil na místo až ve druhém sledu.
Podplukovník Zelinka má za sebou pět zahraničních misí. Sloužil na Balkáně a v Afghánistánu. Pokaždé však šlo o konflikty nízké intenzity, zdůrazňuje. Ve vojenské mluvě to znamená, že spojenecké armády stály proti nestátním aktérům v podobě povstalců, bojůvek nebo teroristických skupin. Tohle je jiné. Tentokrát je úkolem odstrašit organizovanou armádu Ruska, případně odrazit její útok na Slovensko.
"Před vojáky jsem používal bonmot, že nejlepší nácvik pro obranu Karpat je v Hindúkuši. Teď na to došlo," říká. Paradoxně až nyní se jeho muži octli v situaci, pro kterou jsou určeni. Konflikt střední intenzity. Byť jak sám říká, nenapadlo by ho, že na takovou krizi dojde. "Boj na zdrženou, operace s využitím léček, přepady, na tohle cvičíme a tohle vše může být na Slovensku aktuální."
Pro případ skutečné vojenské konfrontace s Ruskem mají jeho lidé k dispozici těžké zbraně, jako jsou střední minomety nebo řízené protitankové střely. Munice vystačí na několik dní boje. Výbavou každého vojáka je pak útočná puška Bren a pistole Phantom. O dalších zbraních z taktických důvodů nechce nikdo odpovědný mluvit.
Strach o vlastní bezpečí jde stranou
Podplukovník Zelinka má před sebou nejdůležitější úkol kariéry. Část formace tvoří takzvaný mezinárodní koordinační prvek, který představují zpravodajci, logistici či spojaři. Zelinka ovšem bude velitelem celé bojové části alianční skupiny, podléhat mu budou vojáci všech zbylých armád reprezentovaných v útvaru. Američané, Němci, Nizozemci i Slováci.
"Bude to celkem výzva," říká ale klidně. Strach o sebe nemá, s ním se naučil pracovat v předchozích misích. Nyní se musí podle svých slov vyrovnat s jinou obavou. "Zodpovědně můžu říct jako velitel, na kterém leží odpovědnost, že veškerý strach o vlastní bezpečí je vytlačený obavami, že nedostojím svým povinnostem. Tíha úkolu předčí vše ostatní."
Osm mnohonárodních bojových skupin NATO
- Mnohonárodní bojové uskupení NATO na Slovensku bude čítat 2100 vojáků, vedle příslušníků českých a slovenských ozbrojených sil v ní budou také vojáci USA, Polska, Německa, Nizozemska a Slovinska. První část mise pro toto uskupení potrvá tři měsíce. Stávající jednotky mají připravit půdu tak, aby formace byla v červenci připravená plnit veškeré úkoly.
- Mandát pro české vojáky potrvá do června příštího roku, předpokládá se však jeho prodloužení. Základní náklady na českou účast v misi jsou 540 milionů korun, i v tomto případě se počítá s jejich navýšením. Výsadkáře v červenci vystřídá 4. brigáda rychlého nasazení s pandury, na ně ještě později naváže 73. tankový prapor. Mandát je pro 650 českých vojáků.
- Vedle Slovenska se vytváří obdobná uskupení také v Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku, byť v posledních dvou případech je budou z větší části tvořit místní síly. Od roku 2017 už mnohonárodní bojové formace aliance působí v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku.
Zkušený výsadkář je z vnějšího pohledu v tuzemské armádě úkazem. Intenzivně komunikuje s veřejností, jeho profil na Twitteru sleduje více než 25 tisíc lidí. Pokud není jediným českým vojákem aktivním na sociálních sítích, tak rozhodně je tím nejviditelnějším. Tuto zálibu bude muset na Slovensku výrazně utlumit.
"Budeme tam mít vlastní účty na Instagramu, Twitteru a Facebooku, takže budu primárně retweetovat to, co tam bude umístěno. Už ale nebudu schopen odpovídat na dotazy, což lidi vždy velmi zajímalo, protože na to nebudu mít čas. Budu mít úplně jiné starosti," vysvětluje. Sám odhaduje, že aktivitu na Twitteru srazí na pět procent.
Odměna za dvacet let v misích NATO
Kdo na rozdíl od náčelníka Opaty a podplukovníka Zelinky v Chrudimi chyběl, byl klíčový muž celé mezinárodní formace NATO. Plukovník Tomáš Unzeitig bude misi řídit. Jako na veliteli na něm leží také administrativní úkony. Proto kolona opouštěla základnu bez něj. Plukovník vyřizoval úřední náležitosti mise v Centru zabezpečení zahraničních misí a mimořádných stavů v blízkých Pardubicích.
"Celé vyslání je narychlo. Věnuji se prvku, který bude mít na starosti mezinárodní integraci. Jakmile přijedeme na Slovensko jako vedoucí země, moji lidé musí vědět, co mají očekávat a jaké budou jejich úkoly po příjezdu. Spousta z nich byla vybrána pro tuto zahraniční operaci v minulých dnech a týdnech," vysvětluje po telefonu.
Volba na plukovníka Unzeitiga coby velitele celého uskupení NATO na Slovensku padla přirozeně. Roky pracoval na velitelství operací při generálním štábu, kde za plánování misí zodpovídal. Tahle je ale speciální. Byť jak připomíná, česká armáda mezinárodní operace řídila, nyní je to však poprvé, kdy bude v této pozici při obraně východního křídla NATO, na jehož hranici rozpoutalo Rusko válku.
"Beru to jako ohromnou čest a prestiž, že mohu být u vzniku této nové operace a že Armáda České republiky dostala od NATO důvěru vystupovat v roli vedoucí země. Myslím si, že si to za své působení v zahraničních operacích v posledních více než dvaceti letech zasloužila," vypráví s hrdostí v hlase.
Výsadkáře vystřídají mechanizované síly
Unzeitigova mise, stejně jako všech výsadkářů, potrvá tři měsíce. Během této doby musí zajistit, aby se útvary zúčastněných zemí daly dohromady, zabezpečily vzájemnou spolupráci a nastavily chod formace tak, aby získaly plnou operační schopnost. Tu za českou stranu od července obstarají příslušníci 4. brigády rychlého nasazení, kteří na místo dorazí s bojovými vozidly Pandur.
"Část pro mezinárodní integraci obstará hlavně komunikaci s NATO, s ostatními přispívajícími zeměmi a se slovenskou stranou. Bojová část je tam od toho, aby postupně do své sestavy přejala bojové schopnosti, nastavila program výcviku se slovenskou armádou a doplňovala její chybějící schopnost nebo navýšila tu stávající," popisuje svůj úkol. Za svými muži se vypravil odpoledne.
Požadavek NATO vůči české straně zněl právě na mechanizovanou jednotku. Jenže předtím je potřeba na místo rychle dopravit prvky řízení a připravit půdu pro hlavní sílu. Proto v prvním sledu vyrazili na místo výsadkáři, protože jde o lehkou jednotku se schopností rychlého přesunu. Právě o to šlo v rámci aktivace sil rychlé reakce NATO, k níž aliance po ruském vpádu na Ukrajinu sáhla poprvé ve své historii.
"Vždy mám radost, když vidím, jak se jednotky armády, nejen výsadkový pluk, rozvíjí, jak probíhá jejich modernizace, jak se zlepšuje jejich výcvik a jak se posunují vpřed," reagoval náčelník generálního štábu Opata na dotaz, jak se cítí na půdě, z níž sám coby výsadkář vzešel. Po průvodním slovu k pluku ho cesta zavedla do budovy velení, kde pozdravil šéfa útvaru Róberta Dziaka. Krátce před devátou hodinou zamířil do Prahy.