Praha - Rozepře mezi zaměstnanci zpravodajství České televize vrhá špatné světlo na celou ČT. A především na veřejnoprávní službu jako takovou. Je o tom přesvědčen Milan Šmíd, mediální odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, který Aktuálně.cz poskytl o aktuálním dění v ČT rozhovor.

"Spor dává zbraně do ruky lidem, kterým snahy o objektivitu a nestrannost zpravodajství ČT leží v žaludku - ať už ze strany byznysu, nebo politiky," soudí Šmíd. 

Spor o to, zda vedení zpravodajství zasahuje do obsahu jednotlivých příspěvků, během necelého týdne výrazně nabral na obrátkách.

Na veřejnosti se objevila již tři prohlášení hájící různá stanoviska. První stížností, kterou předložilo třiadvacet redaktorů, by se již tuto středu mohla zabývat Rada ČT. Mezitím generální ředitel televize Petr Dvořák "rebelům" přes média vzkázal, že kontrolou stížnosti pověří nezávislého auditora. Zda ho vybere ale on sám osobně, neupřesnil.

"Obávám se, že ve stížnosti jsou věci, které jsou zcela účelové, kterými jsem byl překvapen. Prošel jsem si stížnost skutečně bod po bodu a zjistil jsem, že řada věcí tam nesedí," tvrdí Šmíd, kterého si v lednu loňského roku vybral do svého externího kolegia poradců ředitel Dvořák.

Aktálně.cz: V posledních dnech sledujeme spor o ČT především na stránkách novin. Jaké důsledky může mít fakt, že si oba tábory posílají vzkazy přes média, na veřejný obraz televize?

Milan Šmíd: Samozřejmě že veřejný obraz televize je tímto poškozen. Je smutné, že vnitřní nesváry poškozují celý obraz České televize.

A.cz: Nepřiživuje spor spekulace o opodstatněnosti veřejnoprávního vysílání?

Případ poškozuje především veřejnoprávní službu. Dává zbraně do ruky lidem, kterým snahy o objektivitu a nestrannost zpravodajství ČT leží v žaludku, ať už ze strany byznysu, nebo politiky. Ti první by nejraději veřejnoprávní média zrušili, aby mohli nastolovat agendu bez veřejnoprávní konkurence prostřednictvím svých mediálních konglomerátů. Ti druzí by nejraději veřejnoprávní média ovládli tak, aby nesloužila veřejnosti, ale jenom těm, kteří budou právě u vesla.

A.cz: V čem podle vás tkví podstata sporu? Jedná se o ideové neshody, nebo naopak jde pouze o osobní rozepře uvnitř České televize?

Já jsem si myslel, že tam hraje roli ideový podtext, že někomu skutečně přišlo, že někteří politici jsou bráněni a jiní ne.

Posléze jsem ovšem nabyl dojmu, že spor není ani tak ideový, jako spíše osobní. A stojí za ním kompetenční a uraženecké rozepře.

Stížnost třiadvaceti redaktorů je podle mého názoru souhrnem náhodně sebraných případů, navíc vytržených ze souvislostí a často účelově interpretovaných a zaměřených proti vedení zpravodajské redakce, speciálně jejímu šéfredaktorovi.

Vysvětluji si to tak, že Petr Mrzena asi někomu leze na nervy buď proto, že autoritativně rozhoduje, což jest koneckonců vlastnost každého šéfa, který nese odpovědnost na svých bedrech. Nebo proto, že se někomu zdá být až příliš loajální k establishmentu a nedostatečně "revoluční" při tepání politiků.

A.cz: Měla by televize řešit podobné problémy veřejně? Nebylo by namístě stížnost nejdříve prověřit a teprve potom vydat veřejné stanovisko?

Stěžovatelé evidentně měli zájem, aby se věc na veřejnost dostala. Pokud se ale ve zpravodajství objeví vnitřní problémy, měly by být řešeny v reakci, následně s vedením a teprve potom by měly být zasílány Radě ČT, která zastupuje veřejnost. 

Dopis byl ale nejprve adresovaný radě, která by se jím tím pádem měla zabývat. Myslím si, že rada by si měla ve středu sednout a doopravdy hodnotit věcnou podstatu celé věci.

A.cz: Jak vnímáte, že mluvčí televize údajně "omylem" zveřejnila jména 61 zaměstnanců, kteří se postavili za vedení zpravodajství?

Nemělo se to stát, byl to jeden z více drobných faulů vedení ČT proti redaktorům zpravodajství v poslední době.

Podle mého názoru je akce svým způsobem zaměřena i proti řediteli České televize. A my nyní můžeme pouze spekulovat, zda to neuniklo úmyslně. Každopádně vyznění nebylo šťastné a vedení České televize z toho nevyšlo dobře.

A.cz: Vyplývá z toho, že se generální ředitel Petr Dvořák obává dejme tomu zaujatosti Rady ČT?

Nemyslím. Chtěl ukázat, že ne každý má takový názor jako stěžovatelé. 

A.cz: Dvořák slíbil, že věc nechá prošetřit nezávislého auditora. Není ale právě toto práce Rady ČT, jinými slovy - od čeho tu tedy máme Radu ČT?

Ano, samozřejmě to je věc Rady ČT, která se prezentuje jako zástupkyně veřejnosti a na níž je, aby stížnost prověřila. Zda je ale správné najímat nezávislého auditora, nedokážu ze své pozice posoudit. Záleží na vedení a na radě, jak se dohodnou.

A.cz: Na svém blogu jste napsal, že vás kritické připomínky třiadvaceti zaměstnanců nepřesvědčily, že by bylo "bráněno redaktorům v plnění úkolu veřejné služby stanovené zákonem" a že "cenzorské zásahy či pokusy o ně" mohou být "systematickým a cíleným využíváním veřejnoprávního zpravodajství ke službě jedné politicko-obchodní skupině." Proč nepřesvědčily?

Nikdo se nepodíval na věcnou podstatu těch případů. Všechno je v archivu, všechno se dá znovu promítnout. Prošel jsem si to skutečně bod po bodu a zjistil jsem, že řada věcí tam nesedí. Myslím si, že v těchto případech nelze dokázat, že by veřejná služba cokoliv zanedbala, že by ta informace tam nebyla.

A.cz: Myslíte si, že stížnost má šanci před Radou ČT uspět?

Hlavním smyslem stížností je, že "předvolební kampaň nebyla dělána správně". Já si ale myslím, že vedení se v tomto případě velice snadno obhájí. V roce 2006 byl podobný případ, který se dostal až k Ústavnímu soudu, který řekl, že existuje odstupňovaný význam stran.