Praha - Nedávno odvolaný ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se před pár dny stal součástí vedení Fotbalové asociace ČR.
Nově zastává nově vzniklou funkci Generálního manažera státních reprezentací a fotbalových akademií, což vyvolalo polemiku, že jde o trafiku.
"Já jsem zjistil, že v České republice lidé nejvíc rozumí školství a fotbalu. Každý by mohl dělat ministra školství a trenéra fotbalu," komentuje Chládek v rozhovoru mumraj, který se kolem něj vyrojil.
Podle vašich kritiků je to trafika. Jak svou novou funkcí nazýváte vy?
Směju se tomu. Řeknu zcela otevřeně, že jsem měl několik nabídek, pět šest, dokonce některé byly i práce zahraniční. Já jsem měl dvě podmínky. Za prvé, aby mě to bavilo. A za druhé, abych se tam cítil užitečný, nikoliv jen chodil do práce. Přiznávám, že v tom vidím i určitou seberealizaci a zároveň očekávám, že výrazně pomohu fotbalu. Ve fotbale jsem roky působil, vyznám se v něm, vzešel jsem z něj.
V nově vytvořené funkci "Generálního manažera reprezentace a akademií" se budete cítit užitečný?
Byl jsem prvním polistopadovým ministrem, který si přímo do své gesce vzal sport a chodil na fotbalové zápasy. Fotbal je hegemon a hegemonem zůstane. Když bych hledal nějakou trafiku, tak si určitě nenajdu funkci, která je hodně vidět, kde jsou ty výsledky měřitelné, kde se za rok může spočítat, jestli ten Chládek něčemu pomohl nebo ne. Dneska už jsem měl schůzku s trenérem Vrbou, který mě žádal, ať udělám maximum pro rozjetí akademií. On v tom vidí budoucnost reprezentace a fotbalu vůbec.
Proč je v názvu slovo "reprezentace", když se máte starat o mládežnická centra? To jste si vymohl?
Z jednoho důvodu, pode mnou jsou mládežnické reprezentace od patnáctky do dvacítky. Úloha generálního manažera je více dostat fotbal do podvědomí politiků v pravém slova smyslu. Moje zaměření a hlavní část práce je ale na mládež. Teď se třeba blíží mistrovství Evropy juniorek a moje práce je to připravit – infrastrukturu, peníze státu, krajů, obcí, aby to nebyla ostuda. Když se to povede, mohou tady být v budoucnu další šampionáty. Mám dvě úlohy. První je manažersko-organizační, druhá zajištění vztahů s veřejnou správou. To tady chybí. Já jsem se už jako ministr divil, když za mnou poprvé přišli z fotbalové asociace, že nemají člověka na komunikaci s veřejnou správou. Tak to funguje i ve světě, že se využijí kontakty politika z jeho bývalého politického působení.
Když jste se sešel s panem Vrbou, to mu budete radit, jak má hrát A tým?
Smál jsem se informacím, že bude dělat asistenta a radit, kdo bude v sestavě. Říkal jsem panu Vrbovi v žertu: Trenére, kdy mě postavíte? On říkal, že jako bývalý rozhodčí jim budu pískat nějaké přípravné utkání. Mě mrzelo, že jako ministra mě nepozvali na trénink. Zavedli jsme alespoň takovou praxi, že před každým kvalifikačním utkáním jsem byl s reprezentanty na večeři. Kdyby mi teď možnost zatrénovat si nabídli, tak bych šel. Udržuji si fyzičku, chodím běhat.
Teď můžete srovnávat. Je prostředí politické a fotbalové v něčem podobné?
Velký rozdíl je, že tady se věci říkají více přímo. Politika – ne ve všech případech - funguje tak, že něco jiného se říká a něco jiného se dělá. Já takto nefungoval. Ve fotbalu to je přímější. Tady se nejde pro nějaké silnější slovo daleko, a když vám někdo leze na nervy, tak mu to rovnou od plic přímo řeknete. Jako mezi chlapy, rovnou vám řeknou – s tím nápadem jdi někam a řeknou také proč. A tím je to vyřešeno, smazáno ze stolu. Kdežto v politice jsem udělal zkušenost, že ti, kteří se na mě nejvíc usmívali, mi nejvíc mydlili schody.
Podobně je to se špatnou pověstí oboru, ne?
Já jsem zjistil, že v České republice lidé nejvíc rozumí školství a fotbalu. Každý by mohl dělat ministra školství a trenéra fotbalu. To je daň za to, že je to největší sport s velkou členskou základnou. Fotbal má určité zákonitosti, které musíte poznat a rozumět jim. Fotbal dnes dostává 300 milionů korun, ale to je málo. Fotbal musí dostávat dvojnásobek a celý sport musí dostávat dvojnásobek dnešních peněz.
O mládežnické akademie je docela spor - trenér Vrba chce národní a krajská centra pro mladé talenty, ale kluby to odmítají. Co vy s tím?
Už jsme měl několik schůzek na toto téma a příští týden mám schůzku s gestorem akademie. Rozeberme si krok po kroku. Myslím, že se musí obrousit hrany. Jsem ochoten, pokud dostanu takový úkol, udělat pro to v diplomatické sféře maximum - jednat se zástupci klubů. Například na Slovensku ukazují jednu z cest – juniorská reprezentace v hokeji hraje extraligu jako klub, jsou pořád pohromadě.
Cítíte křivdu po vyhazovu z vlády?
Pro mě uzavřená kapitola, nevidím důvod se k tomu vracet. Politika je taková – jednou jste nahoře, jednou dole. Možná jen ten můj odchod mohli udělat jiným způsobem. Ovšem v politice zůstávám jako člen ČSSD, jsem v předsednictvu strany, jsem místopředsedou středočeské krajské organizace a předsedou v okresu Rakovník. Teď si mě ale najal fotbal, a já chci vloženou důvěru vrátit. Největší problém jsou dnes peníze, sponzorské i od státu. Fotbal dnes dostává od státu 300 milionů korun ročně, ale to je málo. Fotbal musí dostávat dvojnásobek a celý sport musí dostávat dvojnásobek dnešních peněz.
Co pro to můžete udělat vy?
Já už jsem na září domluvil schůzku s panem premiérem Sobotkou, půjdeme k němu s předsedou Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou. Myslím, že vláda by měla v závěrečné fázi přípravy vzniku mládežnických akademií znát všechny současné bolesti fotbalu.
Bohuslav Sobotka není zrovna velký sportovní fanoušek, jak ho přesvědčíte?
Dříve premiéři a ministři chodil spíše na tenis. Já jsem rád, že za mého působení coby ministra školství chodil premiér na všechny domácí reprezentační zápasy fotbalové kvalifikace. Asi se pan předseda vlády neurazí, když řeknu, že velký podíl na tom má jeho syn, velký fanoušek fotbalu a sportu obecně.
