Belgická metropole se v posledních několika dnech stala městem duchů. Jak nejvyšší bezpečnostní opatření v Bruselu ovlivnilo vaši práci?
V Bruselu jsem byla celý minulý týden a samozřejmě že práci Komise aktuální dění ovlivnilo. Řada kolegů pracuje z domu, jsou zavřené i školy. Management je ale normálně v práci, dnes například zasedala porada šéfů kabinetů. Mě čeká Štrasburk, jsem na cestě tam.
Na jednání Komise jste řešili bezpečnost, nebo i něco jiného?
Komise zasedala jako vždy ve středu a většinu času se věnovala bezpečnostní situaci v Evropě a přípravě na zasedání ministrů vnitra, které proběhlo v pátek. Řešili jsme také, jaká bezpečnostní opatření přijímá Komise a jednotlivé evropské instituce.
V Evropě se vyhrocuje atmosféra, vychází najevo, že někteří z pařížských teroristů se do EU dostali v rámci imigrační vlny. Jak na situaci pohlížíte?
To, že imigrační vlna může fungovat jako určitá zástěna pro ty, kteří se ze Sýrie vrací či je sem vysílá Islámský stát, je známá věc. Je řada Evropanů, kteří projdou v Sýrii výcvikem a výplachem mozků a vrací se kvůli terorismu. Jsou to občané EU. Migrační vlna se musí zastavit či minimalizovat. Spojení uprchlíků s terorismem je výbušný koktejl, a to jak fakticky, tak ve veřejném mínění. Už minulý pátek ministři vnitra rozhodli, že bude posílena kontrola nově příchozích. Je to ve spolupráci s Tureckem, které včera zadrželo člověka, jenž byl na pařížské teroristy napojen.
A pak jde o ty, kteří už v Evropě jsou. Ti by měli dostat dočasný azyl a ti, kteří dostanou statut uprchlíka, musí být integrováni. Musí si být vědomi, že tady platí určitá pravidla a že společnost si jejich dodržování bude vynucovat. To bylo selhání těch západoevropských zemí, kde je dnes problém.
Jak tu jejich integraci ale zajistit?
Nedávno jsem se vrátila z Ameriky, kde jsem se hodně ptala, jak tam pracují na integraci lidí z odlišných kultur. Samozřejmě jsem všude slyšela totéž – je tu rovnost daná ústavou, ale ta neskýtá jen práva, ale i povinnosti. A ty jsou tvrdě vynucované. To se někde v Evropě dost podcenilo. Musíme mít lepší, důslednější integrační politiku.
Není podobně velkým problémem nesnášenlivost, která se začíná v Evropě včetně Česka šířit? Jakási vlna islamofobie...
Je to problém. V Česku to vnímám jako určitou přirozenou reakci. My jsme dosud nezažili žádné imigrační vlny z muslimského světa, byli jsme vstřícní k lidem, kteří přicházeli z válečných zón na Balkáně či Ukrajině. Ale tohle je úplně jiná situace. Zabránit se tomu dá jen tím, že budete lidem vysvětlovat, co a proč se děje. Demokratické vlády musí dát najevo, že mají vše pod kontrolou.
Co ve světle tohoto říkáte na českého prezidenta Miloše Zemana, který minulý týden vystoupil na jednom pódiu s Blokem proti islámu? Premiér už ho silně zkritizoval.
Mně nepřísluší hodnotit prezidenta. Nicméně odmítám jakékoli aktivní podněcování nesnášenlivosti a nenávisti. Je to velmi nebezpečné a je to vlastně na hraně zákona. To vám jistě řeknou i čeští právníci.
Ministr spravedlnosti z hnutí ANO Robert Pelikán už se nechal slyšet, že podle něj na mítinku padaly výroky, které by mohly být stíhatelné.
Přesně tak. Roztáčení nenávisti ve společnosti je nebezpečné a může být i dvojsečné, taková spirála se může nakonec otočit i proti těm, kteří s ní začali. Bylo by dobré, aby každý člověk, který má normální přístup k životu a hodnotám, si uvědomil, že mluvíme o lidech, kteří utíkají před hrůzami války. S tím, že to má samozřejmě svá rizika, kterých si musíme být vědomi a musíme jim umět čelit.
