Praha - Balík osmi milionů korun nakonec zaplatilo Česko, aby se zbavilo rychle se šířící epidemie žloutenky. Očkovaly se nejen děti, ale také narkomani a bezdomovci.
"Nepropadejte zbytečné panice, nic se neděje," uklidňoval ještě v polovině roku obyvatele Česka hlavní hygienik Michael Vít. Mezi narkomany už se šířila žloutenka typu A, situace ale stále nevypadala kriticky.
Pak se ale křivka případů strmě zvedla a hygienici začali hlásit: Nejde zdaleka jen o rizikové skupiny, tedy drogově závislé a bezdomovce. Vypukla epidemie a šíří se i mezi lidi s běžným životním standardem.
Půl milionu vakcín
Lidé se stavěli do front a hromadně skupovali očkovací vakcínu. Za jednu dávku platili mezi 800 až 1 500 korun.
Zájemců bylo tolik, že Státní ústav pro kontrolu léčiv nakonec preventivně povolil, aby se do Česka výjimečně dovezly i cizojazyčné šarže očkování proti hepatitidě.
"Během celého loňského roku se do Česka dovezlo 488 tisíc kusů vakcín proti žloutence typu A. Tolik se jich k nám ještě nikdy předtím nedovezlo," řekl Michael Vít.
Část z nich padlo na očkování lidí, které žloutenka nejvíc ohrožovala. To znamená děti pražských základních škol, narkomanů a bezdomovců. Očkování jim platil stát.
"Jako součást protiepidemických opatření bylo naočkováno 10 353 osob. Náklady byly hrazeny ze státního rozpočtu, a to ve výši zhruba 8 282 400 korun," shrnul loňské výdaje na žloutenku Vít.
Očkování je levnější než léčba
Jak se pozná a léčí žloutenka?
První příznaky žloutenky:
- Dva týdny až měsíc po infikaci: únava a zvýšená teplota, malátnost a bolest kloubů.
- Nemocný může začít žloutnout, má světlou stolici, tmavší moč a svědí ho kůže. To znamená, že virus se v těle namnožil.
Léčba:
- Žloutenka se vždy léčí na infekčním oddělení v nemocnici.
- Jak dlouho si v ní pacient poleží, záleží na průběhu onemocnění, řádově se však jedná o týdny.
- Nemoc se léčí sucharovou, čajovou či kašovou dietou a klidem na lůžku. Vyléčí se tak asi 90 % všech pacientů.
- Zbylých 10 % mívá komplikace a léčba pak trvá až několik měsíců.
- Žloutenka typu A však nezanechává, na rozdíl od béčka či céčka, stopy na játrech.
Pomoc narkomanům nabízelo šest pražských středisek. Očkovalo středisko Drop in, kontaktní centrum Sananim, zařízení Remedis a Cadas, k tomu infekční oddělení motolské nemocnice a nemocnice v Apolinářské ulici. Vakcíny poskytlo ministerstvo zdravotnictví, narkomani je měli zdarma.
"Nemůžeme čekat, že lidé, kteří si sami natolik poškozují zdraví, by si očkování zaplatili. Pokud by se ale onemocnění rozšířilo, jejich léčba by byla mnohem dražší," vysvětlila pražská protidrogová koordinátorka Nina Janyšková.
Mimořádná opatření přišla pražskou hygienickou stanici na více než jeden milion korun.
Odkud se vzala? Zřejmě z ciziny
Hygienici se také snažili vystopovat, odkud žloutenka přišla. Zjistili, že se virus mohl dostat mezi Čechy od cizinců, kteří u nás pracují a žijí na ilegálních ubytovnách. Ty totiž nejsou na rozdíl od penzionů a ubytoven oficiálních pod přísnou kontrolou hygieniků.
"První případy jsme měli v ubytovnách, které nebyly jako ubytovny řádně vedeny. Předpokládáme, že zde bydleli i zahraniční dělníci ze zemí, kde je výskyt tohoto typu žloutenky několikanásobně vyšší," nabídla jedno z vysvětlení vedoucí epidemioložka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Jak se pak žloutenka přenesla mezi tyto lidi mezi další obyvatele, už ale podle hygieniků nikdo nezjistí.
