Nejvyšší soud USA se ve svém pondělním verdiktu odvolal na přelomový zákon z roku 1964 (Civil Rights Act). Tehdy Kongres zakotvil rovnoprávnost mužů a žen v americké společnosti.
Nyní se tento pohled, kdy zaměstnavatelé nesměli nikoho diskriminovat kvůli pohlaví, rozšířil i na homosexuály, lesby, transsexuály a další skupiny lidí, kteří deklarují vlastní sexuální identitu (LGBTQ).
Obdobné zákony sice už platí ve dvaadvaceti státech USA, výnos Nejvyššího soudu je ovšem první obdobnou federální normou, která je závazná pro celé Spojené státy.
"Zaměstnavatel, který vyhodí někoho jen proto, že je gay nebo transsexuál, porušuje zákon," stojí v odůvodnění verdiktu. Ten je neobvyklý ještě jednou věcí - schválen byl v poměru šest ku třem. Ke čtyřem liberálním soudcům se přidal i předseda soudu John Roberts a také konzervativní soudce Neil Gorsuch, kterého do Nejvyššího soudu v roce 2017 nominoval současný prezident Donald Trump.
Právě Gorsuch, u kterého se očekávalo, že bude zastávat konzervativní právnický a společenský pohled, je autorem odůvodnění většinového rozhodnutí soudu. To navíc říká: "Diskriminací homosexuálů (či leseb) zaměstnavatel záměrně trestá muže za to, že je přitahují muži, a ženy za to, že je přitahují ženy."
Pro prezidenta Trumpa a voliče, kteří ho ve volbách v roce 2016 podpořili kvůli jeho slibu, že obsadí Nejvyšší soud konzervativně smýšlejícími soudci, je pondělní verdikt velkým rozčarováním. "Četl jsem rozhodnutí a někteří lidé tím byli překvapeni, ale rozhodlo se a my s tím budeme žít. Jde o velmi silné rozhodnutí," komentoval verdikt Trump.
Joe Biden, Trumpův demokratický vyzyvatel do listopadových prezidentských voleb, verdikt jednoznačně přivítal. "Nejvyšší soud dnes potvrdil jednoduchou, ale zásadní americkou myšlenku, že každá lidská bytost si zaslouží respekt a důstojnost," uvedl Biden.
Vyhazov za softbal
Nejvyšší soud při posuzování této věci spojil do jedné kauzy tři původně nezávislé případy. Ve všech šlo shodně o to, že zaměstnanci se cítili diskriminováni, a ve všech případech byli nakonec i propuštěni kvůli sexuální orientaci.
Než jejich původní žaloby dospěly až k nejvyšší soudní instanci USA, dožil se pondělního konečného verdiktu pouze jeden z nich, dnes šestapadesátiletý Gerald Bostock z Atlanty.
Od roku 2003 pracoval Bostock, který je gay, pro okresní správu Clayton County ve státě Georgia v programu na podporu dětí a mladistvých z problémových rodin. Neměl žádné problémy, dokud se v roce 2013 nezačal účastnit amatérské softbalové ligy pro gaye.
Pak na jeho sexuální orientaci upozornili lidé z jeho okolí a Gerald Bostock byl propuštěn kvůli "chování, které se neslučuje se zaměstnáním v okresní správě". Původní žalobu Bostock podal před sedmi lety.
"Neudělal jsem nic špatného a teď to mám potvrzeno od Nejvyššího soudu USA. Je to mnohem širší než jen o mé osobní situaci. Má to dopad na nás všechny," komentoval Bostock pondělní verdikt.
Je to vítězství…
Verdikt rozštěpil americkou společenskou scénu. Demokraté, organizace za lidská práva a také velké deníky, jako jsou New York Times a Washington Post, rozhodnutí jednoznačně přivítali.
Podle Torie Osbornové, jedné z vůdčích aktivistek za práva gayů a leseb v USA, je pondělní verdikt ještě důležitější, než když v roce 2015 Nejvyšší soud uzákonil homosexuální manželství.
"Je větší v tom smyslu, že bude mít vliv na miliony a miliony životů, je to přelom," uvedla Osbornová. A verdikt přivítaly i některé výrazné osobnosti, například Tim Cook, šéf technologické společnosti Apple.
"Jsem vděčný za dnešní rozhodnutí Nejvyššího soudu. LGBTQ lidé si zaslouží na pracovištích a všude ve společnosti rovnocenný přístup," napsal Cook, který je sám gay, na Twitter.
Grateful for today’s decision by the Supreme Court. LGBTQ people deserve equal treatment in the workplace and throughout society, and today’s decision further underlines that federal law protects their right to fairness.
— Tim Cook (@tim_cook) June 15, 2020
… ne, je to prohra
Konzervativní a náboženské organizace a také například list Wall Street Journal naopak varují, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, které budou teď muset respektovat i zaměstnavatelé ve státech, kde obdobná norma zatím neplatila, vyvolá velké problémy a hromadné žaloby.
"Křesťanské organizace by neměly být nikdy nuceny k tomu, aby zaměstnávaly lidi, kteří nesouzní s jejich vírou v Bibli, a nemělo by jim být bráněno, aby ukončily zaměstnanecký poměr s lidmi, jejichž životní styl podrývá smysl a cíle těchto organizací," uvedl v písemném prohlášení známý evangelikánský kazatel Franklin Graham.
Konzervativní člen Nejvyššího soudu soudce Samuel Alito pak ve svém menšinovém "disentním" komentáři verdiktu varoval, že rozhodnutí "ohrozí svobodu náboženství, svobodu slova, soukromí a bezpečí osob".
Podle soudce Alita si transsexuální lidé budou například nárokovat vstup do sportovních klubů, které jsou dosud vyhrazeny mužům nebo ženám. Obdobně si prý budou vymáhat vstup do podle pohlaví oddělených prostor, jako jsou šatny či toalety.
Veřejné mínění ale podle průzkumů stojí spíše na straně verdiktu Nejvyššího soudu. Podle průzkumu Gallupova ústavu z loňského června 53 procent Američanů podporovalo nové zákony proti diskriminaci lidí z LGBTQ komunit.
