reklama
 
 

Dva roky církevních restitucí: Zahlcený úřad vyřídil třetinu

Aktualizováno 3. 1. 2015 14:09
Přišli jsme o stovky lidí a selským rozumem muselo být jasné, že nebudeme stíhat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.

Praha - Když se české církve po více než dvaceti letech dočkaly zákona o restitucích, stát jim slíbil rychlý proces. Dohody o vydávání majetku měly podle zákonodárců vznikat do půl roku od podání žádosti.

Zákon platí už téměř dva roky, jenže Státní pozemkový úřad dosud stačil vyřídit pouze třetinu všech žádostí. Navíc jen částečně. Na začátku prosince musel skončit náměstek úřadu Vojtěch Weis, který měl vydávání majetku na starosti.

Instituce, na kterou padlo rozhodování o většině navraceného majetku, v posledních letech přišla o stovky zaměstnanců. "Snížení počtu zaměstnanců v této době nebyl krok správným směrem. Selským rozumem muselo být jasné, že to bude velká komplikace," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka úřadu Svatava Maradová.

Úřad chce příští rok vyřídit další třetinu žádostí, zbytek případů je složitějších. Církve nejsou z průtahů nadšené, zatím ale nepřistoupily k žalobám. "Tlak z jejich strany, myslím, odpovídá uplynulým termínům. Jinak ale komunikace probíhá korektně," říká ředitelka.

Aktuálně.cz: Jak jste na tom v tuto chvíli s vyřizováním církevních restitucí?

Jak probíhá vydávání restitucí

Církve podávaly výzvy do 2. ledna 2014. Státní pozemkový úřad jako povinná osoba eviduje 3 361 výzev, ve kterých je žádáno o 67 783 pozemků a 420 staveb. Dalších 2 180 výzev k 47 433 pozemkům a 1392 stavbám evidují Lesy ČR.

Povinné osoby mají podle zákona 6 měsíců na uzavření dohody o vydání nemovitosti.  SPÚ zatím uzavřel 1238 dohod k 14 tisícům pozemků, z toho je 781 dohod schválených, což představuje 8 290 pozemků. Schválených dohod, které uzavřely Lesy ČR, je 441, jimi je vydáváno 5 799 pozemků.

Po uzavření dohody mají krajské pozemkové úřady 1 měsíc na schválení této dohody v rámci správního řízení. Až dosud bylo schváleno 781 dohod, které uzavřel Státní pozemkový úřad jako povinná osoba. V případě, že v zákonem stanovené lhůtě není dohoda uzavřena, mají církve půl roku na to, aby vyzvaly k zahájení správního řízení o vydání. V něm musí SPÚ rozhodnout ve lhůtě 6 měsíců až 1 rok.

Svatava Maradová: Státní pozemkový úřad v současné době jako povinná osoba eviduje 3 361 výzev. Ke konci listopadu bylo uzavřeno 1 238 dohod o vydání 14 tisíc pozemků. Tyto dohody jsou následně schvalovány ve správním řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o schválení, či neschválení dohody. Úplně na konci procesu, tedy schválených dohod, je v tuto chvíli 781.

Už jsme také rozhodli 31 složitějších případů, u kterých nedošlo k uzavření dohody, ale byly rozhodnuty v rámci správního řízení. Nacházíme se zhruba ve třetině procesu vydávání a myslím si, že pokud pomineme komplikovanější případy, u kterých předpokládáme správní řízení, vydáme v průběhu příštího roku pomocí dohod vše, co tímto způsobem vydat lze.

A.cz: Kolik je těch složitějších případů?

To se velmi špatně predikuje, protože lhůty ještě běží. Ale půjde maximálně o polovinu zbývajících případů.

A.cz: Takže zhruba třetina výzev už je rozhodnutých, druhou třetinu byste rádi pomocí dohody vyřešili příští rok a zbytek se bude řešit ve správním řízení. A tam se uvidí, jak rychle to půjde.

Ano, velmi zjednodušeně by se to tak dalo říct.

A.cz: U všech případů, které zůstávají nevyřízené, už ale uběhla půlroční lhůta, kterou vám ukládá zákon. Církve kvůli tomu sice žaloby zatím nepodávají, nehrozí ale, že s tím začnou?

Pochopitelně mají právo a možnost domáhat se svých vlastnických práv soudní cestou. Nemůžeme vyloučit, že taková žaloba přijde, ale z logiky věci vyplývá, že soud by pak měl vyzvat oprávněnou osobu, tedy zástupce církve, aby postupovali podle zákona. Tedy aby nás vyzvali k zahájení správního řízení. Obecně se předpokládá, že církve by začaly podávat žaloby spíš v případě, že bychom rozhodli o nevydání.

A.cz: A taková situace zatím nenastala?

V uvedených 31 případech rozhodnutých v rámci správních řízení bylo vždy rozhodnuto o vydání pozemků. Oprávněné osoby se tedy na soud neobrátily.

A.cz: Cítíte nějaký tlak ze strany církví?

Nemůžeme předpokládat, že by církve, které znají zákonné lhůty, byly spokojené s postupem procesu. Tak to je. Tlak z jejich strany, myslím, odpovídá uplynulým termínům. Jinak ale komunikace probíhá korektně.

A.cz: Proč vůbec ke skluzu dochází? Kvůli úbytku zaměstnanců, které vám ministerstvo zemědělství sebralo?

Ano, ale není to jen tím. Je potřeba si uvědomit, že 1. ledna 2013 nastala výjimečná situace – jednak vznikl Státní pozemkový úřad jako nová zastřešující instituce, jednak nabyl účinnosti zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Vytvoření nového úřadu se vždy potýká se velkými organizačními problémy, není to otázka čtrnácti dnů. Do toho přibyla nová a rozsáhlá agenda církevních restitucí. A současně se poměrně významně začaly snižovat počty zaměstnanců. K 1. lednu 2013 měl úřad 1 581 zaměstnanců, od října téhož roku jich bylo o 381 méně. Je zřejmé, že všechny tyto okolnosti v konečném důsledku musely mít vliv na to, že úřad nebyl schopen reagovat na novou agendu odpovídajícím způsobem.

A.cz: Řekla byste při pohledu na uplynulý rok, že ministerstvo zaspalo?

Takto bych to nepostavila. Ale nastal naprosto nešťastný okamžik, kdy vznikl úřad a zároveň začal platit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi s poměrně krátkými lhůtami pro vyřízení. Snížení počtu zaměstnanců v té době nebyl krok správným směrem. Selským rozumem muselo být jasné, že to bude velká komplikace.

A.cz: V průběhu letošního roku jste získala alespoň nějaká místa zpátky.

Ano, v květnu došlo k navýšení o 130 míst a noví zaměstnanci byli přijímáni především kvůli restitucím. Ale efekt nebyl patrný ihned. Není totiž úplně jednoduché najít na trhu práce kvalifikované pracovníky, takže místa byla obsazována postupně. Navíc jsme museli následně nové zaměstnance proškolit a zapracovat do systému. To vše si vyžádalo určitý čas a navýšení počtu pracovníků se tak na rychlosti procesu restitucí projevilo až v podzimních měsících.

A.cz: Stále jste se ale nedostali na původní personální stav. Jednáte s ministerstvem o dalším možném navýšení lidí?

My musíme reagovat nejen počtem míst, ale také strukturou pracovníků. Pokud jsme v první fázi potřebovali především pracovníky kvalifikované na identifikaci pozemků v katastru nemovitostí, teď budeme daleko více potřebovat právníky kvalifikované z pohledu správního řízení. My si myslíme, že další navyšování by nepřineslo odpovídající výsledky. Než bychom nové lidi zapracovali, uplynuly by nám další lhůty. Snažíme se proto spíš operativně přesouvat pracovníky v rámci úřadu. Pokud se týká ministerstva, nemůže nám nyní více pomoct. Přístup ministerstva je velice korektní a je nám ponechán dostatek prostoru pro práci.

A.cz: Ve Sněmovně se projednává návrh, který by některé lhůty prodloužil. Nicméně legislativní proces trvá několik měsíců. Má to ještě smysl?

Nedokáži si představit, že by jakékoli zákonem stanovené prodloužení lhůty mělo vliv na lhůty již uplynulé. Takže u lhůt na uzavření dohod by nám to již nepomohlo. Ale bylo by možné prodloužit lhůty, které ještě běží. Chtěla bych ale v této souvislosti zdůraznit, že dohody můžeme uzavírat i po uplynutí lhůty a to také děláme. Prodloužení by nám ale určitě pomohlo v případě správního řízení, kde rozhodnutí musí být vydáno do šesti až dvanácti měsíců. U vydávání majetku je třeba akcentovat kvalitu rozhodování nad rychlostí. Ty lhůty jsou jednoznačně příliš krátké.

autor: Lucie Stuchlíková | 11. 12. 2014 9:33

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama