Praha - Odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniela Hermana v pátek kritizoval i kardinál Dominik Duka. "Co mne v nejvyšší míře zaskočilo, je způsob, jakým bylo zřejmě toto odvolání předem dohodnuto na základě politické objednávky," uvedl.
Duka také kritizoval místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka kvůli výrokům, že v případě ÚSTR jde nyní pouze o "depolitizaci" tohoto ústavu. Zaorálek podle Duky hovoří jako hlavní ideolog českých komunistů Václav Kopecký či prokurátor Josef Urválek, když hovoří o "antikomunistickém třeštění".
Podle Zaorálka jsou taková přirovnání "neuvěřitelná". "Napadá mě jediný důvod, proč to (Duka) dělá. Splácí dluh vládním stranám, které ho tak skvěle odměnily církevními restitucemi," uvedl místopředseda ČSSD.
Vědeckou radu opustila více jak polovina členů
Z vědecké rady která se věnuje badatelské a ediční činnosti, odešla na protest proti odvolání ředitele Daniela Hermana už více než polovina členů.
Bývalý předseda této rady Michael Kraus uvedl, že kvůli tomu na členství v radě v pátek rezignovali další dva lidi, Jan Kmenta a Jan Stříbrný. Podle Českého rozhlasu Plus ji opouští i ředitel polského Ústavu národní paměti Lukasz Kaminski.
Celkově tedy odešlo už devět z patnácti členů. Vesměs nesouhlasí s výměnou Hermana a jmenováním nové ředitelky Pavly Foglové. Kraus nevěděl, zda se vědecká rada v dohledné době sejde.
O činnost ústavu, jehož cílem je bádání o totalitě, se nyní pře hlavně ČSSD a ODS, navzájem se viní z politických tlaků. Hermana odvolala hlavní rada ÚSTR, ten s tím nesouhlasí, považuje rozhodnutí za zpolitizované. Podle Hermana i ODS chtějí ČSSD a KSČM ovládnout Archiv bezpečnostních složek s dokumenty z dob komunismu. Opozice nařčení odmítá.
Vědecká rada je odborný poradní orgán pro badatelskou činnost ÚSTR. Členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená.
V souvislosti s nástupem Foglové, která má vést ústav do té doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel, se začalo hovořit o personálních změnách ve vedení ústavu. Novinkou je opětovné zavedení pozice tiskového mluvčího, stal se jím Pavel Ryjáček, dosud moderátor Českého rozhlasu.
Herman dostal výpověď, nahnuté to mají i další lidé z vedení
Herman vedle odvolání dostal také výpověď. Odvolání z funkce ředitele totiž neznamená automatické ukončení pracovního poměru. Podle Ryjáčka ÚSTR nedisponuje pracovním místem, které by odpovídalo kvalifikaci odvolaného ředitele.
Foglová ve čtvrtek uvedla, že by mohla nahradit dva až tři lidi z nejvyššího managementu ÚSTR. Podle lidí, kteří kritizují hlavní radu a podporují Hermana, by se do ÚSTR mohl vrátit například bývalý přechodný ředitel Zdeněk Hazdra.
Ten v roce 2010 po nástupu Hermana odešel z instituce kvůli tomu, že se s novým šéfem neztotožnil, odmítl i nabídku další práce v ÚSTR. Nyní by údajně Hazdra mohl být prvním náměstkem, jímž je teď Eduard Stehlík.
Foglová by prý mohla prosazovat také Světlanu Ptáčníkovou, která už byla zaměstnána v Archivu bezpečnostních složek. Hovoří se i o návratu historika Tomáše Bursíka, který podle médií patřil k nejbližším spolupracovníkům vůbec prvního ředitele Pavla Žáčka.
Emoce a politické rozepře vzbuzuje ÚSTR od samého vzniku. Proti se vyslovovali zejména levicoví zákonodárci, kteří ústav označovali za zbytečnou instituci, umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Pravice naopak vznik ústavu prosazovala.
