Praha - Nová sněmovna i nová hlava české katolické církve nahrávají možnosti, že se Česku a Vatikánu po letech podaří uzavřít společnou mezistátní smlouvu.
Podle pražského arcibiskupa Dominika Duky je nyní pravděpodobnější, že se nebude psát nová smlouva, ale pouze se bude upravovat původní text, který sněmovnou neprošel v roce 2003.
"V současné době se uvažuje o redakci původního textu, protože tam není potřeba dělat mnoho změn. Spíš je potřeba tento text, který je starý sedm let, aktualizovat. Věci se za tu dobu změnily, například nemáme povinnou vojenskou službu. Jsou tedy nutné jisté redakční úpravy," řekl Aktuálně.cz v exkluzivním rozhovoru Dominik Duka.
Teď máme šanci
Diplomaté ovšem musí jednat v rukavičkách, na jedné straně je Vatikán, kterému původní text smlouvy vyhovuje, na druhé straně prezident republiky Václav Klaus, který v minulosti stejný text kritizoval jako pro Česko nevýhodný.
Změnit situaci může právě Duka, který má s Klausem přátelský vztah a během několika měsíců už díky tomu dokázal vyřešit jiný dlouholetý rozpor mezi státem a církví - spor o vlastnictví katedrály Svatého Víta.
"V současné době Ministerstvo zahraničních věci analyzuje možné kroky ve věci mezinárodní smlouvy s Vatikánem. Ministr zahraničních věcí Schwarzenberg chce vládě předložit materiál o návrhu dalšího postupu. Termín však zatím nebyl s ohledem k probíhajícím konzultacím v Česku stanoven," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.
Duka mluví optimisticky, je podle něj reálné, že smlouva může být ratifikována ještě v tomto volebním období.
"Z rozhovorů, které vedu, mám dojem, že ve společnosti není vrcholná animozita, aby se tyto věci nedořešily. Smlouva s Vatikánem je garancí nejen pro římskokatolickou církev, ale i garancí, že podobně bude jednáno také s Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. Vylučuje to určitá nebezpečí do budoucna, která by hrozila od některých agresivních náboženských skupin," uvedl.
Prezidentův kancléř Jiří Weigl současnou situaci popisuje jako vyjasňování pozic mezi vládou, prezidentem a jejich partnery ve Vatikánu. Nad textem smlouvy je podle něj potřeba se zamyslet, protože uplynula dlouhá doba, stali jsme se členy EU a změnil se i postoj politické reprezentace.
"Žádné politické rozhodnutí v tomto směru nepadlo. Je třeba posoudit do jaké míry je potřeba s textem pracovat, do jaké míry jsou změny rozsáhlé. Zájem prezidenta a politické reprezentace je aby smlouva byla dokončena," uvedl Jiří Weigl s tím, že prezident měl k původnímu textu výhrady.
Nejdřív majetkové vyrovnání
V roce 2003 Václav Klaus nechal slyšet, že by smlouvu nepodepsal, protože Česká republika se v ní Vatikánu k různým věcem zavazuje, ale nic nežádá a nedostává. V průběhu doby ale svůj názor zmírnil.
"Jsem velmi pro, aby v rámci politického spektra byla nalezena dohoda. Není důvod prezidenta, aby něco vetoval," řekl prezident o pět let později lidoveckým senátorům, jejichž klub navštívil před prezidentskou volbou.
Podobně jako u prezidenta už emoce česko - vatikánská smlouva tolik nejitří ani ve sněmovně. Premiér Petr Nečas i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se už před volbami nechali slyšet, že o smlouvu stojí.
"Už to není tak dramatické téma, složení sněmovny se obměnilo," říká k tomu odborník na církve z řad ČSSD František Bublan.
Komplikací můžou být nedořešené majetkové vztahy mezi státem a církvemi. Původní smlouva obsahovala větu, že se strany budou snažit o rychlou dohodu v této věci. "Pokud by tam mělo být podobné ustanovení, měl by existovat alespoň předběžný plán, jak se stát chce s církvemi vypořádat," domnívá se místopředsedkyně zahraničního výboru sněmovny Lenka Andrýsová (VV).
