Praha - Muž v maskáčích s nášivkou extremistické Národní domobrany podá malému chlapci zbraň. "Já ti to natáhnu. Teď vystřel," řekne mu. Dítě zmáčkne spoušť a ozve se rána. I takové výjevy byly předminulou sobotu k vidění na Branném dni ve městě Orlová.
Národní domobranu opakovaně ministerstvo vnitra uvádí ve své zprávě o extremismu a tučným textem ji označuje za bezpečnostní riziko. Experti varují, že se organizace snaží těžit ze strachu z migrantů a bojuje proti členství Česka v EU i NATO. Někteří členové také podporují proruské separatisty na východě Ukrajiny.
"V tomto směru jsou znepokojivá radikální vyjádření některých příznivců Národní domobrany. Spolek se snaží rekrutovat osoby obecně frustrované vývojem po roce 1989, současným politickým uspořádáním či zahraničněpolitickou orientací. Poskytuje jim ideologickou přípravu," píše se doslova v dokumentech vnitra.
Starosta Orlové Tomáš Kuča byl při konání akce mimo město, nicméně o Branném dni věděl. A rovnou odmítl, že by město takto podporovalo extremistické skupiny nebo jejich shromažďování. "Nepodporujeme extremisty a žádná taková uskupení," řekl starosta a dodal, že město pouze pronajalo prostory letního kina a nevědělo, kdo přesně se bude Branného dne účastnit.
Akci pořádala skupina vojenských nadšenců s názvem Bez zbrojáku. "Nebyla to oficiální akce města. My jsme jim pouze pronajali prostory. Kdybych ale věděla, že tam bude jakákoliv extremistická skupina, tak bychom jim to samozřejmě vůbec nepronajali," reagovala na dotaz Aktuálně.cz Barbora Herdová, ředitelka Domu kultury v Orlové.
Hlavním organizátorem byl Martin Mazura, který tvrdí, že se žádní extremisté akce neúčastnili. "Problém je v médiích. Jeden člověk někde udělá problém a hned jsou všichni házeni do stejného pytle. Ti lidé (na fotografiích) nepatří k extremistickému spolku a je mi jedno, kam patří," říká Mazura.
Přijďte, ale bez vlajky
Zároveň dodal, že podmínkou bylo, aby na akci Národní domobrana neměla svou vlajku. Nášivky mu ale nevadí. "Jestli měl někdo nášivku, tak já nejsem povinen takové věci kontrolovat," míní. Také odmítl, že by možní členové Národní domobrany mohli ovlivňovat děti a vnucovat jim nějaké názory. "Určitě tam nevezmu extremisty, nezajímá mě banda tupých lidí. Jestli někdo běhá po lesích a chce střílet migranty, to jsou pro mě ubožáci," dodal.
Nášivku Národní domobrany si mohou lidé koupit na stránkách skupiny, domobranci si za ni účtují 150 korun. Deník Aktuálně.cz oslovil i Národní domobranu, do zveřejnění textu však nepřišla žádná odpověď.
Podle zjištění redakce na území Česka působí několik desítek skupin se znakem Národní domobrany. Některé z nich však nejsou úplně aktivní. Některé "jednotky" se scházejí převážně jen u piva, jiné party ale skutečně chodí cvičit do lesů a připravují se na ochranu hranic.
Podle experta na extremismus Miroslava Mareše Národní domobrana přežila jako jedna z mála skupin, které v roce 2015 při migrační krizi vznikly. "Z těch spolků se nejvíc ukazují na veřejnosti a dělají krajská setkání," hodnotil v červenci Mareš. Podle něj však je v "domobraně" skutečně aktivních jen pár desítek lidí.
