Praha - Dnes je Bílá sobota - den modliteb, rozjímání a půstu. Některé křesťanské církve slaví v noci z dneška na Velikonoční neděli vigilii vzkříšení - liturgickou připomínku zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

V katolickém kalendáři je tato "noc nocí" spojena se zapalováním ohňů před kostely a zažeháváním velikonočních svící vnášených pak do chrámů jako symbol světla, které s Kristem přišlo do světa.

Celý dnešní den je přípravou na večer, kdy obřady vrcholí po západu slunce. Přes den zůstávají katolické kostely neozdobené, nehraje v nich hudba, lidé do nich mohou přicházet v tichosti, modlit se a poklonit symbolickému Kristovu hrobu.

Večer pak součástí vigilie bývají také křty, většinou dospělých lidí, kteří se rozhodli stát křesťany. Protestantské církve sice většinou vigilii nepraktikují, ale obsah Velikonoc to pro ně nemění.

"Velké noci", v níž vstal podle biblického svědectví Ježíš Kristus z mrtvých, předcházel od Květné neděle pašijový týden, který bývá zejména v katolické církvi naplněn různými obřady, připomínajícími Kristovy poslední dny a utrpení. Váže se k němu také mnoho pohanských pověr, na které středověká církev navázala.

Křesťané - na rozdíl od Židů - věří, že židovský učitel Ježíš Nazaretský byl Boží syn a že byl po ukřižování vzkříšen. Pro jeho oběť ho osobně považují za svého Spasitele. Židé mají v těchto dnech sedmidenní svátek nekvašených chlebů Pesach - připomínku vysvobození z egyptského otroctví před více než 3500 lety. Podle tradice si Židé při rychlém odchodu z Egypta nestačili připravit jídlo na cestu, tedy ani nechat vykvasit těsto na chléb.