Praha - Většina studentů vysokých škol v Česku si už nyní musí na své vzdělání vydělávat.
Z příjmů tvořených zejména penězi od rodičů a v menší míře potom vlastním výdělkem je schopná své výdaje pokrýt jen asi polovina studentů. Jejich počet ale stále klesá, u sociálně slabších skupin dokonce až k jedné třetině.
I bez školného se tak podle evropského průzkumu EUROSTUDENT IV v České republice zvětšuje sociální nerovnost v přístupu ke vzdělání.
Dluh za roční studium se v případě studentů veřejných vysokých škol vyšplhal na částku kolem 13 tisíc korun.
Prací si během studia přivydělávají asi dvě třetiny studentů. Podle profesora Jiřího Zlatušky z brněnské Masarykovy univerzity se jedná o nevyhovující stav, jelikož studenti se tak nemohou plně soustředit na studium, což se následně odráží i na kvalitě jejich studia.
Převis mezi příjmy a výdaji představuje u studentů veřejných vysokých škol měsíčně přibližně 1300 korun, u studentů soukromých škol jde potom o částku vyšší než pět tisíc.
Nedostatku peněz a z toho plynoucí neschopnosti pokračovat ve studiu se obávaly asi dvě pětiny studentů.
Ke studentským půjčkám od bank se však uchýlila jen asi čtyři procenta ze všech dotázaných studentů, většinu pochopitelně tvořili studenti soukromých škol.
Důvodem nízkého zájmu je zejména nevýhodnost půjček a obavy z neschopnosti je splatit. Tato obava nicméně provází studenty dodnes a je slyšet jako jeden z argumentů proti zavádění školného.
Potenciální zájem o výhodné studentské půjčky by přitom mělo kolem 40 % studentů - toto procento se, na rozdíl od zahraničí, příliš neliší mezi jednotlivými sociálními skupinami. To, co je odlišuje, je spíše výška půjčky, kterou by si byli studenti ochotní vzít.
Školné? Dvě třetiny studentů byly proti
Se zavedením školného souhlasila jen asi třetina dotázaných studentů. Ti se navíc klonili zejména k jeho odložené formě. Přímé školné však studenti hodnotí jako výrazně více motivující prvek.
Téměř devadesát procent z těch, kteří by se školným souhlasili, zároveň uvedlo, že by byli ochotní platit okolo 15 tisíc korun ročně.
Tato hodnota se lišila jak v závislosti na sociálním původu, tak i na typu oboru. Nejméně by byli ochotní platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (asi deset tisíc korun), nejvíce naopak studenti práv, ekonomie a uměleckých oborů (kolem 17,5 tisíce korun).
Tento trend také kopíruje výše očekávaných příjmů po ukončení studia. Poměrně velké rozdíly (šest tisíc korun) v představách o budoucích příjmech panovaly i mezi pohlavími.
Výzkum proběhl v druhé polovině roku 2009. Z necelých čtyřiadvaceti tisíc oslovených studentů odpověděla téměř polovina.
