"Jako digitální vyloučení označujeme stav, kdy člověk nemá žádný přístup k digitálním technologiím nebo internetu," vysvětluje v úvodu podcastu Kotryová. Digitálně ohrožení jsou pak lidé, kteří sice přístup k technologiím mají, ale nedokážou je kvůli svým nízkým digitálním kompetencím efektivně využívat. "Typicky mohou mít například smartphone s připojením na internet, ale pak už nevědí, jak si s ním třeba mohou v některých životních situacích pomoct," dodává.
Podle starších studií trpí v Česku digitálním vyloučením až jeden milion obyvatel, digitální ohrožení pak postihuje asi dalších 700 tisíc lidí. Nejnovější výzkumy ale naznačují, že tento problém může dosahovat ještě větších rozměrů. "Nová studie od PAQ Research ukazuje, že se digitální vyloučení týká až 17 procent dospělé populace. To znamená asi 1,5 milionu lidí. A digitální ohrožení pak dalších 15 procent dospělých, což představuje až 1,4 milionu," uvádí Kotryová.
Narovnávat rozdíly právě mezi těmito skupinami a běžnou populací je nyní cílem projektu Digitální inkluze. Stojí za ním komunita Česko.Digital, sdružující několik tisíc dobrovolníků, ekosystém zapojených organizací a nezisková organizace Google.org, filantropická odnož Googlu, která projekt podpořila.
V rámci projektu nedávno přinesli výzkum, který mapuje digitální vyloučenost u seniorů, dětí ze ztížených sociálních podmínek a socioekonomicky znevýhodněných dospělých. Odborníci z Česko.Digital pro jeho účely oslovili více než třicet neziskových organizací poskytujících sociální služby, kde získali skoro 800 dotazníků a přes 60 hloubkových rozhovorů. Na základě dat od klientů sociálních služeb pak vytvořili osm profilů digitálních kompetencí.
"Máme tam skupinu vyloučených seniorů, což jsou obvykle až senioři vyššího věku. U nich je to hodně dané věkem, protože digitální technologie přišly v jejich životě pozdě, a tím pádem teď k nim mají složitější cestu," popisuje Kotryová a dodává, že mezi nejvyloučenější obyvatele patří především seniorky nad 80 let. "A proč jsou to právě ženy? Na to je jednoduchá odpověď - protože ženy se dožívají vyššího věku," vysvětluje.
Jako vodítko pro designéry
Tým z Česko.Digital se nyní pouští do vývoje nové služby, která by pomohla situaci digitálně vyloučených a ohrožených lidí změnit. "Ve výzkumu jsme si uvědomili ještě jednu věc, a to že klíčovou roli v řešení různých životních situací těchto lidí hrají sociální pracovníci a pracovnice," uvádí Kotryová. "A právě i u nich jsme pozorovali nedostatečné digitální kompetence, a to někdy až na úrovni samotných klientů," dodává.
Proto v rámci projektu uvažují nad vytvořením vzdělávací platformy právě pro ně. "To stejné, co jsme zjistili u klientů, se dá přímou linkou aplikovat i u sociálních pracovníků," vysvětluje. "Oni musí velmi rychle pochopit, jak jim digitální kompetence pomohou v jejich práci a jak jim urychlí a zjednoduší některé úkony. A v neposlední řadě pak samozřejmě pomohou klientům, kterým budou moci kompetence předávat," dodává.
Do budoucna by si přála, aby výsledky výzkumu mohly sloužit jako vodítko pro designérské týmy i státní správu k tvoření lepších služeb. "Věříme tomu, že to jsou data, která mohou pomoci jak neziskovým organizacím, tak i státním institucím a firmám, které vyvíjejí různé digitální produkty, dělat dobrá rozhodnutí," uzavírá Kotryová.
Poslechněte si na platformě SoundCloud podcast s vedoucí designérkou projektu Digitální inkluze, která v něm také uvádí, jak velký problém představuje digitální vyloučení u dětí či jakými dalšími způsoby lze zlepšit digitální dovednosti u seniorů či socioekonomicky vyloučených lidí.
