Vimperk - Stromů napadených kůrovcem je letos na Šumavě dvakrát méně.
Svůj podíl na tom má jednak chladné a deštivé počasí a jednak protikůrovcová opatření a zásahy, zejména potom měnící se druhové složení šumavských lesů.
"I přes vysokou aktivitu lýkožroutů v minulém horkém týdnu je v Národním parku Šumava aktuálně napadeno více než dvakrát méně stromů, a to nejen s ohledem na počasí, ale také díky efektivním protikůrovcovým opatřením a zásahům v předchozím i letošním roce," říká Petr Kahuda z oddělení lesního provozu šumavského parku.
Životní cyklus lýkožrouta v kostce
- Brouci začínají být aktivní při dosažení jarních teplot vzduchu kolem 15°C. Jakmile se teplota vyšplhá nad 25°C, hromadně opouštějí svá zimoviště a nastává rojení.
- Brouci nalétávají na oslabené stromy, sameček poté vyhlodá vstupní otvor a začne hlodat snubní komůrku.
- Vyhlodání komůrky trvá 2-4 dny, sameček do ní poté láká samičky vypouštěním feromonů. Samečci mají více samiček, obvykle 2-3.
- Po spáření klade samička do matečné chodby vajíčka, z nichž se líhnou larvy živící se lýkem stromu, ty se po nějakém čase zakuklí a z kukel vznikají nedospělí brouci, kteří postupně dospívají a požírají zbývající lýko - celý cyklus od jednoho rojení do dalšího trvá asi 7- 10 týdnů při optimálních podmínkách.
- Na horách je lýkožrout schopen utvořit 1 - 2 pokolení za rok. Na jednom stromě se může vylíhnout 150 - 200 tisíc jedinců.
Zdroj: www.npsumava.cz
Podle Kahudy se déšť a zejména potom chladné počasí projeví na vývoji lýkožrouta dvojím způsobem.
Déšť, kůrovcova nesnáz v "lásce"
"Po určité období je omezena či v deštivých dnech de facto úplně zastavena letová aktivita kůrovců, což má za následek aktuálně mnohem menší počet napadených stromů, než tomu bylo například loni, letos je to zatím asi dvakrát méně," říká Kahuda s tím, že tento efekt je spíše "zdržovací".
"Jakmile se oteplí, kůrovci budou stejně létat - spíše je to tedy zdrží," konstatuje.
Druhý efekt chladného počasí spočívá v tom, že dojde ke zpomalení vývoje kůrovců pod kůrou.
"Při dlouhotrvajících chladných periodách dochází až k násobnému prodloužení jejich vývoje od snubní komůrky přes matečnou chodbu, vajíčka, larvy, kukly až po dospělce," uvádí Kahuda.
Díky tomu tak může eventuálně dojít až ke snížení počtu generací, či nedokončení vývoje celé poslední generace lýkožroutů v daném roce, a tím pádem také menšímu napadení stromů.
Dalším významným faktorem, ovlivňujícím míru případné kůrovcové kalamity, je postupující změna druhové skladby lesů.
Podívejte se: Šumava po bitvě. Válka neskončila
"Přeměna druhové skladby šumavského lesa směrem k vyššímu zastoupení jedle a listnáčů vede k jeho vyšší odolnosti, který člověk v minulosti změnil na smrčiny, ačkoliv byl původně smíšený. Lesy, kde vedle sebe rostou buky, jedle, smrky, jsou méně náchylné k atakům větru i kůrovců," uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
"Efektivními zásahy v předchozích třech letech se na Šumavě podařilo kůrovcovou kalamitu zastavit. Možnosti vzniku dalších holin se tak minimalizovaly. Z toho důvodu není potřeba zalesňovat v takovém rozsahu. Navíc dáváme větší prostor přírodě," doplňuje ho mluvčí správy parku a CHKO Pavel Pechoušek.
Navzdory počasí i zásahům, k nimž na Šumavě došlo a k nimž dochází, se však některé lokality přesto zřejmě kalamitě nevyhnou.
"I přesto je však jisté, že v některých lokalitách Národního parku Šumava je výskyt kůrovců v letošním roce stále kalamitní - například Modravsko či Srňsko," dodává Kahuda.
Avšak vzhledem k předpovědi počasí, která pro následující dny slibuje chladno a déšť by i toto riziko mohlo být nadále nízké.
Podívejte se: Tyto fotky boje o stromy na Šumavě obletěly svět
