Po šestnácti letech od pádu komunismu bylo do listopadu letošního roku podáno téměř sedmdesát obžalob na devadesát lidí, kteří se měli ve službách KSČ dopustit různých trestných činů.
Příběhy smrti na hranici si PŘEČTETE ZDE
To, že se případy dostanou k soudu, však zdaleka neznamená, že padne trest - statistiky ukazují, že u větší části případů soudci nenašli konkrétní trestný čin a obžalovaní byli osvobozeni.
Vraždy, zrady, sabotáže
Podle statistiky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu bylo dvacet žalob podáno opakovaně. Celkem je stíháno na sto devadesát lidí v devadesáti šesti trestních věcech. Nejvíc případů je z padesátých a pak ze sedmdesátých a osmdesátých let.
Činovníci komunistického režimu, příslušníci tajné policie nebo pohraničníci obvykle odcházejí bez trestu přesto, že stojí před soudem pro důkazy podložené obvinění z vážných zločinů - zneužívání pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví, velezrady, vraždy nebo sabotáže.
O tragédii Henriette Trémeaudové ČTĚTE ZDE
Rozsudek o zproštění obžaloby si už vyslechla většina z bývalých komunistických šéfů z doby těsně před listopadem 1989, včetně Milouše Jakeše nebo Lubomíra Štrougala.
U části případů soudy obžalované osvobodily kvůli promlčení nebo kvůli amnestiím. Někteří obžalovaní zemřeli dříve, než o jejich vině soudy mohly rozhodnout.
Co změní Vesecká
Podle statistik v posledních čtyřech letech policisté z Útvaru pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu předávají ročně státním zástupcům do deseti návrhů na obžalobu, k soudu jde většina z případů.
Negativní vyznění výsledku jejich práce se rozhodla změnit nová Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká - stíhání takzvaných "starých zločinů" z doby komunismu a nacismu zařadila na seznam šesti hlavních úkolů, do kterých se chce ve své funkci pustit.
Nacistické a komunistické zločiny se tak zařadily po bok ostatních priorit žalobců - korupce, terorismu, finanční kriminality, trestných činů v dopravě a proti zdraví.
