Stát by měl odškodnit řidiče za kolapsy na D1 zlevněním známky, navrhuje ODS

Jakub Heller Iva Studená, Jakub Heller
21. 1. 2019 20:32
Stát by měl odškodnit řidiče za časté dopravní kolapsy na dálnici D1, tvrdí občanští demokraté a navrhují, aby se zlevnila dálniční známka. Podle poslance Jana Skopečka by měl kupon zlevnit zhruba o pět set korun. Stát by taková kompenzace vyšla na několik stovek milionů.
Práce stavebních firem na dálnici D1 pokračovaly proti původním plánům až do zimních měsíců. Společně se sněhovou kalamitou způsobily v polovině prosince kolaps dopravy.
Práce stavebních firem na dálnici D1 pokračovaly proti původním plánům až do zimních měsíců. Společně se sněhovou kalamitou způsobily v polovině prosince kolaps dopravy. | Foto: ČTK

"Ve chvíli, kdy stát vybírá od motoristů z benzinu spotřební daň i DPH a od podnikatelů ještě silniční daň, tvoří velkou část ceny pohonných hmot daně. Ty jdou do státního rozpočtu a je to v součtu s poplatky za dálniční známky dost peněz. Za ty nám však stát neposkytuje statek, který by odpovídal kvalitě v jiných evropských zemích," říká Jan Skopeček (ODS), který s nápadem na levnější kupon přišel už loni v létě. Tehdy ho chtěl zcela zdarma, ale neuspěl. 

Po zimních zkušenostech a kolapsu dopravy na D1 však cítí novou šanci. Na úterním zasedání sněmovny chce navrhnout, aby poslanci zavázali ministra dopravy Dana Ťoka (ANO), aby se cenou dálničního kuponu zabýval.

"Stačí se podívat do Polska, kde dálniční síť také dokázali vybudovat. Už nejde jen o státy na západ od nás. V takové chvíli je podle mého názoru nestoudné a ostudné, že stát vybírá každoročně od motoristů za dálniční známku tak vysokou částku," dodává Skopeček.

Ťok: Dálniční známku jsme už čtyři roky nezdražili, to stačí

Problém však je, že ani kdyby ve sněmovně našli poslanci ODS pro svůj záměr nadpoloviční počet příznivců, cenu kuponu pro příští rok sami změnit nemohou. Upravuje ji totiž nařízením sama vláda.

O tom, že si řidiči slevu zaslouží, tak ODS bude muset přesvědčit zejména kabinet, v němž sedí i ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který pochybení ministerstva odmítá a návrh zlevnit kupon označil za populismus. V diskusním pořadu Partie uvedl, že stát už dlouhé kolony, se kterými se řidiči musí potýkat, do ceny kuponu promítá. "Poslední čtyři roky nenavyšujeme cenu dálniční známky, přestože se zvyšují náklady," řekl.

Nebýt toho, stál by dnes podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové roční kupon o několik stovek korun víc. Rezková také připomíná, že na vybraných úsecích dálnic se poplatky neplatí. Většinou jde o ty, které tvoří  obchvaty měst nebo ještě nejsou celé napojené na dálniční síť, například část dálnice D6. "Případné znepoplatnění dalších úseků se bude řešit v polovině roku a platit by začalo až v příštím roce. Nicméně jsme připraveni s poslanci o jejich návrhu případně debatovat," říká Rezková.

Pokud by se kabinet skutečně rozhodl situaci zlevněním kuponu řešit, mohli by řidiči ušetřit už od příštího roku.

Roční kupon za tisícovku

Na tom, o kolik přesně by měl zlevnit, se poslanci ODS neshodnou ani mezi sebou. Skopeček preferuje pevně danou částku, mluví o slevě asi pět set korun z ročního kuponu, který dnes stojí patnáct set korun.

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) je naproti tomu pro zavedení výpočtu, kdy by řidiči měli známku levnější o tolik procent, kolik se předchozí rok opravovalo úseku dálnic. Modernizace sto šedesáti kilometrů dálnice D1 by tak například řidičům cenu kuponu snížila asi o dvě stě korun. Druhou variantou, kterou Stanjura prosazuje, je vyjmutí dálnice D1 - nebo alespoň opravovaného úseku - ze zpoplatněných komunikací.

Sněmovní návrh, který chce Skopeček sněmovně předložit, však žádnou přesnou částku, o kterou by se měl kupon zlevnit, zmiňovat nebude. "Nechtěl jsem to nějak specifikovat, aby měl ministr a vláda prostor manévrovat," říká. 

Mohly by chybět peníze na výstavbu dálnic

Za rok 2017 přitom stát vybral na dálničních známkách pro vozidla do tří a půl tuny 5,027 miliardy korun. Navrhovaná zlevnění by tak zřejmě připravila státní rozpočet o stovky milionů.

Obavu ze snížení ceny kuponu má tak paradoxně i Ústřední automotoklub (ÚAMK). Hrozilo by podle něj mimo jiné i to, že by slevu oprávněně požadovali i řidiči kamionů. "Ta díra do rozpočtu by pak byla skutečně markantní. Na příjmu z nákladní dopravy stojí prostředky, které ministerstvo získává pro údržbu a rozvoj dálnic," říká mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Dodává však, že plně chápe rozezlené řidiče, kteří mají pocit, že prostředky na opravy a rozšíření českých dálnic nejsou vynakládány účelně. V tom je podle něj utvrdil nejen prosincový kolaps dopravy v úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, ale třeba i dva metry široká a dvacet centimetrů hluboká díra v úseku mezi Ostravou a Olomoucí, v níž si řada řidičů v posledních dnech poničila auto.

K utěšení řidičů však podle Siroty má vést jiná cesta. "Je třeba, aby maximum prostředků, které stát získává od motoristů z dálničních známek a z mýtného od kamionů, šlo právě do oprav, rozvoje a výstavby dalších sítí, a ne do jiných výdajů vlády," říká Sirota.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Veterináři kvůli ptačí chřipce vybijí chov drůbeže ve Slepoticích, půjde o více než 137 tisíc kusů

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany, v němž byla prokázána ptačí chřipka, začne toto pondělí večer. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. 

Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí.

Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech, ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, sdělili v pondělí zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Státy EU budou dohlížet nad zbraňovým embargem v Libyi, shodli se ministři zahraničí. Mise bude probíhat na moři i ve vzduchu, řekl italský ministr

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia, kterou původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho di Maia by měla operace vedle námořního a vzdušného nasazení probíhat i na zemi.

Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye se před měsícem v Berlíně shodli politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či samotné EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy nevyloučil, že by unijní země mohly vyslat do země sužované konfliktem dvou znepřátelených stran vojáky. Podmínil to však dodržováním příměří, které je stále porušováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy