"Ve chvíli, kdy stát vybírá od motoristů z benzinu spotřební daň i DPH a od podnikatelů ještě silniční daň, tvoří velkou část ceny pohonných hmot daně. Ty jdou do státního rozpočtu a je to v součtu s poplatky za dálniční známky dost peněz. Za ty nám však stát neposkytuje statek, který by odpovídal kvalitě v jiných evropských zemích," říká Jan Skopeček (ODS), který s nápadem na levnější kupon přišel už loni v létě. Tehdy ho chtěl zcela zdarma, ale neuspěl.
Po zimních zkušenostech a kolapsu dopravy na D1 však cítí novou šanci. Na úterním zasedání sněmovny chce navrhnout, aby poslanci zavázali ministra dopravy Dana Ťoka (ANO), aby se cenou dálničního kuponu zabýval.
"Stačí se podívat do Polska, kde dálniční síť také dokázali vybudovat. Už nejde jen o státy na západ od nás. V takové chvíli je podle mého názoru nestoudné a ostudné, že stát vybírá každoročně od motoristů za dálniční známku tak vysokou částku," dodává Skopeček.
Ťok: Dálniční známku jsme už čtyři roky nezdražili, to stačí
Problém však je, že ani kdyby ve sněmovně našli poslanci ODS pro svůj záměr nadpoloviční počet příznivců, cenu kuponu pro příští rok sami změnit nemohou. Upravuje ji totiž nařízením sama vláda.
O tom, že si řidiči slevu zaslouží, tak ODS bude muset přesvědčit zejména kabinet, v němž sedí i ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který pochybení ministerstva odmítá a návrh zlevnit kupon označil za populismus. V diskusním pořadu Partie uvedl, že stát už dlouhé kolony, se kterými se řidiči musí potýkat, do ceny kuponu promítá. "Poslední čtyři roky nenavyšujeme cenu dálniční známky, přestože se zvyšují náklady," řekl.
Nebýt toho, stál by dnes podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové roční kupon o několik stovek korun víc. Rezková také připomíná, že na vybraných úsecích dálnic se poplatky neplatí. Většinou jde o ty, které tvoří obchvaty měst nebo ještě nejsou celé napojené na dálniční síť, například část dálnice D6. "Případné znepoplatnění dalších úseků se bude řešit v polovině roku a platit by začalo až v příštím roce. Nicméně jsme připraveni s poslanci o jejich návrhu případně debatovat," říká Rezková.
Pokud by se kabinet skutečně rozhodl situaci zlevněním kuponu řešit, mohli by řidiči ušetřit už od příštího roku.
Roční kupon za tisícovku
Na tom, o kolik přesně by měl zlevnit, se poslanci ODS neshodnou ani mezi sebou. Skopeček preferuje pevně danou částku, mluví o slevě asi pět set korun z ročního kuponu, který dnes stojí patnáct set korun.
Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) je naproti tomu pro zavedení výpočtu, kdy by řidiči měli známku levnější o tolik procent, kolik se předchozí rok opravovalo úseku dálnic. Modernizace sto šedesáti kilometrů dálnice D1 by tak například řidičům cenu kuponu snížila asi o dvě stě korun. Druhou variantou, kterou Stanjura prosazuje, je vyjmutí dálnice D1 - nebo alespoň opravovaného úseku - ze zpoplatněných komunikací.
Sněmovní návrh, který chce Skopeček sněmovně předložit, však žádnou přesnou částku, o kterou by se měl kupon zlevnit, zmiňovat nebude. "Nechtěl jsem to nějak specifikovat, aby měl ministr a vláda prostor manévrovat," říká.
Mohly by chybět peníze na výstavbu dálnic
Za rok 2017 přitom stát vybral na dálničních známkách pro vozidla do tří a půl tuny 5,027 miliardy korun. Navrhovaná zlevnění by tak zřejmě připravila státní rozpočet o stovky milionů.
Obavu ze snížení ceny kuponu má tak paradoxně i Ústřední automotoklub (ÚAMK). Hrozilo by podle něj mimo jiné i to, že by slevu oprávněně požadovali i řidiči kamionů. "Ta díra do rozpočtu by pak byla skutečně markantní. Na příjmu z nákladní dopravy stojí prostředky, které ministerstvo získává pro údržbu a rozvoj dálnic," říká mluvčí automotoklubu Igor Sirota.
Dodává však, že plně chápe rozezlené řidiče, kteří mají pocit, že prostředky na opravy a rozšíření českých dálnic nejsou vynakládány účelně. V tom je podle něj utvrdil nejen prosincový kolaps dopravy v úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, ale třeba i dva metry široká a dvacet centimetrů hluboká díra v úseku mezi Ostravou a Olomoucí, v níž si řada řidičů v posledních dnech poničila auto.
K utěšení řidičů však podle Siroty má vést jiná cesta. "Je třeba, aby maximum prostředků, které stát získává od motoristů z dálničních známek a z mýtného od kamionů, šlo právě do oprav, rozvoje a výstavby dalších sítí, a ne do jiných výdajů vlády," říká Sirota.
