Praha - Bývalému předsedovi lidovců Jiřímu Čunkovi svitla naděje, že soud zcela očistí jeho jméno od podezření z korupce.
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová poslala Nejvyššímu soudu stížnost na porušení zákona, které se mělo v jeho kauze odehrát. Kovářová nechce prozradit, co konkrétně má za nezákonné. Teoreticky ale mohla napadnout už vůbec první rozhodnutí státního zastupitelství v kauze korupce na vsetínské radnici, a to usnesení, kterým zamítl stížnost Jiřího Čunka proti sdělení obvinění.
Pokud by Nejvyšší soud na takovou stížnost kývl, fakticky by tím vzkázal, že policie vůbec neměla Čunka obvinit a začít vyšetřovat.
"To je možné. Stížnost na porušení zákona nemusí ministr podávat jen v případě konečných rozhodnutí, ale i dílčích. Je to právo ministra. V tomto případě ale není zřejmé, co je předmětem stížnosti, zda zastavení stíhání, přesunutí věci jinému žalobci či něco jiného," říká bývalý olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, který byl v souvislosti s postoji k Čunkově kauze sesazen.
Justiční mafie? Kdo to je?
Jisté už nyní ovšem je, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud, jehož místopředsedou je jeden z aktérů soudního sporu o justiční mafii Pavel Kučera.
Pochybnosti vzbuzují i spekulace o vazbách ministryně a jejího prvního náměstka Marka Görgese na "šedou eminenci" české justice a Kučerova přítele exministra Pavla Němce. Kovářová nepopírá, že se s ním po nástupu na úřad setkala, ale prý jen jako s jedním z bývalých šéfů resortu.
Podezření, že by Němec nějak ovlivňoval její kroky v Čunkově kauze, popírá. "Na rozhodnutí žádný vliv neměl, ani jako poradce ministerstva, ani jinak," řekla Kovářová Aktuálně.cz.
Ministryně úřednické vlády odmítá i možnost, že by se snažila očistit či legitimizovat praktiky, pro které se vžilo označení justiční mafiánství. "Chci očistit českou justici, kterou poškodil případ Jiřího Čunka. Nevím, co to je justiční mafie, kdo to je," dodala.
Důvody stížnosti Kovářová tají
Kovářová tají, kdo podle ní udělal v Čunkově případu chybu. Proti zvyklostem podala stížnost nejen ve prospěch obviněného (Jiřího Čunka), ale i v jeho neprospěch. I kdyby se soudci Nejvyššího soudu rozhodli pro druhou možnost a rozhodli proti Čunkovi, jeho kauza už se znovu vyšetřovat nezačne.
V neprospěch obviněného nelze podle výkladů trestního řádu podávat stížnost proti zastavení trestního stíhání. Rozhodnutí jihlavského státního zástupce Arifa Salichova se tak stížnost netýká.
Může se ale, jak se domnívají někteří právníci, vztahovat na rozhodnutí Nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, která zastavení kauzy posvětila. Pokud by tomu tak bylo, senát Nejvyššího soudu by zkoumal, zda tak udělala oprávněně, nebo ne.
Podle jiných právních názorů se ale Nejvyšší soud už k věci, kterou přezkoumalo Nejvyšší státní zastupitelství, vyjadřovat nemůže. Tento názor zastává například bývalý ministr Jiří Pospíšil, který tak odůvodňuje, proč on sám stížnost nepodal.
