Za věřící se považuje 25 procent respondentů. Za nábožensky založené se nepokládá 35 procent lidí, přičemž 31 procent uvedlo, že jsou ateisté. Skoro desetina oslovených není rozhodnuta, k jakému postoji se přiklonit.

Mírně nadpoloviční většina dotázaných - 55 procent - se domnívá, že existuje něco, co je přesahuje, "ať už je to bůh, nebo něco jiného". "I mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna," poznamenali autoři průzkumu.

STEM uskutečnil průzkum sledující postoj Čechů k víře a náboženství v listopadu na vzorku 1034 respondentů starších osmnácti let.

Česká republika je označovaná za jednu z nejateističtějších zemí, při posledním sčítání lidu v roce 2011 se za věřící označilo něco málo přes dva miliony lidí, tedy asi pětina. V roce 1918 žilo v českých zemích téměř deset milionů obyvatel, z čehož bylo přes devět milionů věřících.

Od roku 2001 počet věřících klesl o více než milion, stejný pokles byl mezi lety 1991 až 2001. V období 1991 až 2011 tak církve zaznamenala úbytek mnohem větší než v dobách po roce 1918 nebo v období komunismu.

V zemi je nyní registrováno 38 církví a náboženských společností, největší je římskokatolická církev, k níž se v roce 2011 přihlásilo téměř 1,1 milionu lidí (asi desetina obyvatel). S větším odstupem následují Českobratrská církev evangelická, Církev československá husitská a pravoslavná církev, počet jejich věřících se pohybuje ve statisících.