Praha - Ve věkové skupině do 35 let se v letech 2005 až 2010 zvýšil počet Čechů s diplomem o dvě třetiny. Tuzemskému boomu mohou konkurovat pouze Nový Zéland, Švýcarsko, Polsko, Slovensko a Turecko, kde vysokoškoláků přibylo mezi 40 a 50 procenty.
O tom, že se Čechům daří dohánět vyspělý svět přinejmenším v počtu vysokoškoláků, informuje ročenka OECD "Education at a Glance 2012". Vysvětluje také důvody, proč právě českých absolventů přibylo ve srovnání s rokem 2005 nejrychleji.
Klíčovým důvodem je fakt, že Češi koncem minulého století ve vysokoškolské vzdělanosti za vyspělým světem zaostávali velmi nápadně.
Průměrný stát OECD evidoval ve věkové skupině 26-35 let skoro třetinu osob s vysokoškolským diplomem. Češi byli ve statistikách se čtrnácti procenty na konci, pouze před Tureckem s dvanácti procenty.
O pět let později byla mezi mladými Čechy už skoro čtvrtina vysokoškoláků. V tabulce, která shrnuje konečný stav, patří Češi stále do nejhorší třetiny, díky rychlému nárůstu ale už předstihli Mexiko, Itálii a Rakousko a vyrovnali se čtyřem dalším zemím včetně Německa.
Na úrovni Švédska a Německa
Dosud nelichotivé postavení ve světovém žebříčku se přitom nemusí vykládat civilizační zaostalostí. Středoevropské státy tradičně vykazují menší podíl vysokoškoláků. Mohou si to dovolit, protože zpravidla disponují kvalitními středními školami, jejichž absolventi se bez problému uplatní v technických profesích.
Tím se liší od anglosaských, severských a v poslední době zvláště východoasijských zemí, kde se podíl vysokoškoláků v nižších věkových kategoriích blíží k polovině, případně ji už překonal. Důvodem je fakt, že ve zmíněných státech zajišťují profesní přípravu namísto středních až vysoké školy.
Přesto zpráva OECD ukazuje, že se Češi budou vyspělým zemím blížit i v příštích letech. V počtu univerzitních absolventů dostihli v roce 2010 Švédy, Němce a Nizozemce, po odečtení absolventů krátkého odborného studia také Japonce a Američany.
Jménem rovnosti
Rekordní rozšíření tuzemských vysokoškolských kapacit způsobila vysoká poptávka, informuje zpráva OECD. Absolvent vysoké školy inkasuje v Česku průměrně dvaapůlkrát vyšší plat než jeho spoluobčan, který nemá maturitu. Tento nepoměr se v uplynulých pěti letech nezměnil.
Větší rozdíl je z vyspělých zemí už jenom v Maďarsku, Slovinsku, Slovensku a Portugalsku. Vesměs jde o země, které mají společně s Českem nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace, a zároveň o státy, které své vysokoškolské kapacity v posledních letech rozšiřují nejrychlejším tempem.
Tím mohou překonat nápadné sociální nerovnosti. Ve zmíněných zemích mají děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů aspoň pětkrát větší šanci, že půjdou na univerzitu, než děti rodičů bez maturity. V Česku a Maďarsku mají dokonce osmkrát větší šanci. V rovnostářských zemích Skandinávie na tom nejsou děti bohatých rodičů ani třikrát lépe.
