Foto: ČTK

Přišly by církve o majetek, nebýt komunistů? První republika také připravila pozemkovou reformu…

V souvislosti s kritikou restitucí se šíří i námitka, že ze zabavení majetku církví nelze vinit komunisty, protože už za první republiky vznikla pozemková reforma, která rovněž majetek církvím zabavovala. "První republika také zabavila majetek šlechty a bylo to nutné pro vybudování demokracie u nás," tvrdil například poslanec pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Tvrzení je to ale nepřesné. Pozemková reforma, na kterou Ferjenčík odkazuje, neobnášela zabavení majetku - šlo o jeho výkup. Začala v roce 1919 takzvaným záborovým zákonem. V té době se předpokládalo, že výkup majetku od vlastníků rozsáhlých pozemků (původní šlechtické rody či církve) a jeho prodej drobným statkářům je nezbytný. Reforma sama měla z pohledu československé státní moci napravovat křivdy způsobené feudály a pobělohorskou konfiskací.

Ukázalo se ale, že k vybudování demokracie nezbytná nebyla - už koncem 20. let bylo zřejmé, že původní záměr převést zhruba dvě třetiny ze 380 tisíc hektarů církevních pozemků v českých zemích na nové vlastníky nebude naplněn ani zdaleka. Krátce po druhé světové válce bylo převedeno asi 10 procent církevních pozemků.

Historik Jan Rychlík z Univerzity Karlovy označil pro server iRozhlas.cz Ferjenčíkovo tvrzení za nesmysl, s demokratizačním procesem v Československu podle něj reforma nesouvisela. Hovořilo se o ní už před první světovou válkou, jejím cílem pak podle Rychlíka bylo posílení postavení středních rolníků a tvorba soběstačných rodinných farem.

Nejpodstatnějším rozdílem ovšem je, že první republika majetek církví nekonfiskovala, jako to udělali komunisté po roce 1948. Pak jim sice "náhradou" přiznali státní příspěvek, ve skutečnosti ale znamenal absolutní finanční závislost církví na státu, zatímco jejich bývalý majetek noví komunističtí vlastníci ničili.