Církevní restituce znovu budí vášně. Připomeňte si, proč má stát vracet miliardy

Jan Wirnitzer Domácí Jan Wirnitzer, Domácí
Aktualizováno 23. 1. 2019 13:27
Příběh církevních restitucí ani po téměř třiceti letech po pádu komunistického režimu není u konce. Sněmovnou ve středu hladce prošel návrh na jejich dodatečné zdanění, který vládní legislativci hájí argumentem, že výpočet náhrad byl nespravedlivý a zdanění je jediný způsob, jak mu zabránit. Proti tomu stojí argument, že stát už se k platbě církvím zavázal, peníze vyplácí a nemůže s tím jen tak přestat. On-line deník Aktuálně.cz k tématu restitucí připravil bodový přehled, který odpovídá na základní otázky ohledně náhrad za zestátněný církevní majetek a odluky církví od státu.
Foto: Ludvík Hradilek

Jak zákon vznikl a jak prošel parlamentem?

Vláda Petra Nečase návrh zákona předložila sněmovně 18. ledna 2012. Projednávání trvalo půl roku, 14. července jej sněmovna finálně schválila - 93 hlasy oproti 92 potřebným. Pro zákon hlasovali vládní politici z ODS, TOP 09 a Lidem, což byla frakce odštěpená od Věcí veřejných, které předtím přešly do opozice. Senát zákon zamítl, sněmovna ale 8. listopadu 2012 senátní veto přehlasovala (pro bylo 103 hlasů, potřeba bylo 102). Prezident Václav Klaus zákon nevetoval, norma tedy vstoupila v platnost.

Odpůrci zákona se ještě pokusili zvrátit situaci stížností u Ústavního soudu, ten ale 3. června 2013 rozhodl, že restituce platí. Pro tento závěr bylo jedenáct soudců, proti čtyři.

 

Právě se děje

Další zprávy