Anketa: Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

Michaela Endrštová Magdalena Synková Michaela Endrštová, Magdalena Synková
13. 12. 2022 16:29
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.

Text vznikl za podpory Nadace České spořitelny v projektu Chytré Česko

Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a poradce ministra školství
Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a poradce ministra školství | Foto: Radko Sáblík

Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a poradce ministra školství

Klíčové je, aby každý pedagog poskytoval svým žákům a studentům průběžnou zpětnou vazbu, aby mohli reagovat a zlepšovat se. Na ryze formativní hodnocení dle mého nejsou v tuto chvíli na mnohých školách potřebné podmínky. Pokud máte ve třídě 34 studentů, jako je ve většině tříd u nás, ale i o pár méně, je formativní hodnocení nad síly učitele.

Druhým faktorem je, že mnozí učitelé nemají povědomí, jak formativní hodnocení v plné šíři správně realizovat. Také je velmi potřebné, aby hodnocení bylo motivační, tedy aby žáka či studenta nesráželo a dávalo mu naopak naději, že má na to se zlepšovat. Proto mnozí napřed vypíchnou silné stránky, to, co dělá dobře, a až pak se zabývají tím, kde mu to tolik nejde a na čem by měl zapracovat.

Dle mého není nic proti ničemu na konci pololetí udělit sumativní hodnocení, tedy klasickou a rodiči často vyžadovanou známku, kterou na rozdíl od formativního hodnocení chápou, ale průběžně využívat prvky formativního hodnocení a tím naplňovat hlavní poslání učitele. Tedy poskytovat žákovi průběžnou zpětnou vazbu a také se stále snažit vybudit jeho vnitřní motivaci se vzdělávat. Rovněž za vhodné považuji vždy hledat silné stránky žáka či studenta, doporučovat mu, jak je rozvíjet, ale také upozorňovat na jeho slabé stránky a i zde hledat způsob, jak je v dalším osobním, společenském a profesním životě eliminovat.

Za obrovský problém českého školství považuji fakt, že většinově se snažíme vylepšovat slabé stránky žáků a studentů, které však mají nepřekonatelné limity a v reálném životě se minimalizuje jejich vliv tím, že svou činnost tomu uzpůsobuji. Pokud tedy nemám hudební sluch, asi se nebudu snažit o kariéru zpěváka.

Naopak se málo či vůbec nerozvíjejí silné stránky žáka či studenta, neboť tady mu to jde, a tak bohužel věnuje většinu času tomu, co mu nejde, aby si vylepšil tu prokletou známku. Na silné stránky mu tak už nezbývá čas a nikdo ho k jejich rozvíjení ani nenabádá, neboť má známku "výborný", tedy má výborné průměrné znalosti a dovednosti. Ale tím zůstává na průměru, byť se skvělou známkou.

 

Právě se děje

Další zprávy