Chalupa prohrál s uhlobarony, teplárny uhlí nedostanou

Pavel Baroch
5. 5. 2011 16:00
Ve sporu o uhlí z dolu Vršany jde i o těžební limity v severozápadních Čechách
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa neuspěl v souboji s vlivnou společností Czech Coal privatizačního miliardáře Pavla Tykače, když požadoval, aby většina uhlí z nově otvíraného povrchového dolu Vršany směřovala přednostně teplárnám.

Český báňský úřad potvrdil rozhodnutí svého regionálního pracoviště v Mostě, které už dříve uvedlo, že báňský úřad nemůže určovat, komu těžaři budou uhlí dodávat.

"Odvolací orgán posoudil tuto námitku jako nedůvodnou," stojí v zamítavém stanovisku Českého báňského úřadu, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy

Ústřední orgán báňské správy se ztotožnil se stanoviskem své mostecké pobočky, že nemá právo společnosti Czech Coal určovat, komu má uhlí z Vršan prodávat.

"Požadavek na předmětné dodavatelsko-odběratelské vztahy jde nad rámec právních předpisů a orgánům Státní báňské správy do těchto vztahů nepřísluší zasahovat," uvádí se v sedmistránkovém rozhodnutí Českého báňského úřadu v Praze.

Proti původnímu rozhodnutí mosteckého pracoviště báňského úřadu se odvolal majitel teplárny v Komořanech a litvínovské sdružení Kořeny, jehož cílem je zachování těžebních limitů v severozápadních Čechách.

Obě instituce požadovaly splnění Chalupova požadavku, že minimálně 60 procent uhlí z Vršan musí získat "zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem".

Foto: Czech Coal

Ve Vršnech jde i o těžební limity

Proč právě toto hnutí, když Vršany za těžební limity nemíří? Protože ve Vršanech se hraje rovněž o budoucnost těžebních limitů a osud severočeského Horního Jiřetína a přilehlých Černic. Ty ohrožuje důl ČSA, kde uhlí těží rovněž Czech Coal.

Jako jeden z hlavních argumentů, proč by se hranice těžby z roku 1991 měla vymazat z mapy, slouží zastáncům prolomení limitů i to, že bude chybět uhlí pro české teplárny, pokud se velkorypadla zastaví na hranici těžby. Naposledy se to objevilo ve zprávě expertní komise, kterou ustavilo ministerstvo průmyslu - více ZDE.

Nevládní organizace proto navrhují, aby se část uhlí před limity použila výhradně pro teplárny a vytvořil se tak dostatek času k přechodu na jiný typ vytápění, než je uhlí. K tomu by měly posloužit právě Vršany.

Ostatně i v platné státní energetické koncepci, kterou vypracoval ještě ministr průmyslu Vladimír Tošovský v úřednické vládě Jana Fischera, se hovoří o přednostním využití části uhelných zásob pro velké teplárny.

A k tomuto konceptu se teď přihlásilo i ministerstvo životního prostředí. Důl Vršany přitom zatím slouží především jako zásobárna paliva pro elektrárnu Počerady společnosti ČEZ.

Sdružení Kořeny: Půjdeme k soudu

Litvínovské občanské sdružení Kořeny, které v kauze uhlí z Vršan spolupracuje s českou pobočkou Greenpeace, v reakci na rozhodnutí Českého baňského úřadu uvedlo, že se obrátí se správní žalobou k soudu.

Foto: Pavel Baroch

"Rozhodně to tak nenecháme. Český báňský úřad bude muset své rozhodnutí obhájit před nezávislým soudem," řekl Jan Rovenský z pražské kanceláře Greenpeace. Věří, že sdružení s žalobou uspěje.

Rovenský připomněl, že vlastníkem uhlí v dole Vršany je stát, který si tak mohl dát podmínky, za nichž by těžbu povolil, tedy i přednostní zasobávání tepláren. Stát ovšem podle něho promarnil nejrychlejší a nejschůdnější cestu, jak teplárnám zajistit dostatek uhlí na desítky let.

"Jsme přesvědčeni, že šlo o záměr - pokud by totiž teplárny dostaly uhlí z Vršan, přestaly by volat po prolomení limitů těžby. Něco podobného samozřejmě nemohli Tykačovi spojenci z ministerstva průmyslu a báňské správy připustit," řekla Tereza Otcovská ze sdružení Kořeny.

Mohl Chalupa udělat víc?

Jan Rovenský z Greenpeace soudí, že více mohl udělat i ministr životního prosteřdí Tomáš Chalupa.

"Selhaly nejen báňské úřady, kde se to vzhledem k jejich vazbě na těžební společnosti dalo čekat, ale i ministerstvo průmyslu, které se odmítlo ve věci jakkoliv angažovat. Na půl cesty bohužel zůstalo i ministerstvo životního prostředí - jako jediné se sice za oprávněný a rozumný požadavek tepláren veřejně postavilo, ale do právního střetu s báňským úřadem nakonec nešlo," uvedl Rovenský

Ministr Chalupa se ke kauze uhlí z Vršan zatím osobně nevyjádřil. Redakce Aktuálně.cz ho sice už ve čtvrtek ráno požádalo krátkou textovou zprávou o stanovisko, ale až pozdě odpoledne zareagovalo ministerstvo životního prostředí obecným prohlášením, že rpzhodnutí báňského úřadu respektuje.

Foto: Ludvík Hradilek

Budeme to analyzovat

"Nicméně jsme přesvědčeni, že je úkolem státní správy dále analyzovat možnosti, které by umožnily zajistit uhlí pro české teplárenství. Jde o jasný veřejný zájem související s dodávkou tepla pro desetitisíce domácností a stát v tomto procesu musí hrát aktivní roli," uvedlo ministerstvo, které chystá vlastní analýzy, jak současnou situaci řešit.

V prohlášení se připomíná, že ministr Chalupa poslal požadavek na přednostní využití většiny uhlí z dolu Vršany předsedovi Českého báňského úřadu a ministrovi průmyslu a obchodu.

"Domníváme se, že je ve veřejném zájmu otevřít diskuzi nad vývojem teplárenství v České republice, a to v kontextu dostupných zásob uhlí z vlastních zdrojů," konstatovala mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 3 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy