Česko odmítá přijmout syrské uprchlíky, zamířili by prý dál

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
22. 4. 2014 10:00
Ministerstvo vnitra zatím nepředpokládá, že by Česko po vzoru jiných evropských zemí přijalo syrské uprchlíky. Syřané by ho podle něj zřejmě použili jen jako přestupní stanici.
Uprchlický tábor v Turecku
Uprchlický tábor v Turecku | Foto: Reuters

Praha - K přijetí syrských uprchlíků už v březnu vyzvaly nevládní organizace Amnesty International a Organizace pro ochranu uprchlíků (OPU). V otevřeném dopise adresovaném premiéru Bohuslavu Sobotkovi, ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministru vnitra Milanu Chovancovi žádaly, aby Česko přijalo tisícovku běženců.

Výzvu opřely o návrh Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, k níž se přidalo už jednadvacet, z velké většiny evropských států. Namátkou - Německo se zavázalo poskytnout azyl více než 11 tisícům Syřanů, kteří utekli před občanskou válkou, dalších pět stovek přijme Rakousko.

"Domníváme se, že je v kapacitách české společnosti ochranu v tomto rozsahu poskytnout. Navíc nedojde k nadměrné zátěži pro uprchlická ubytovací zařízení ani pro azylový systém," jsou přesvědčeny organizace.

Sloužili bychom jako přestupní stanice, myslí si vnitro

Chovancova odpověď ze začátku dubna však byla poměrně strohá a naprosto jednoznačná. Česko na přijetí většího počtu běženců nemá zájem.

"Ministerstvo vnitra nadále zastává názor, že ČR není a nebude pro syrské uprchlíky vnímána jako země cílová, a navrhované programy by tak v případě ČR vysoce pravděpodobně skončily sekundární migrací do některé ze zemí, v nichž je dostatečně silná syrská diaspora," vysvětlil ministr důvody.

Česko podle něj uprchlíkům pomáhá finančně - jen loni vnitro uvolnilo téměř 70 milionů korun na podporu azylového systému v zemích, které byly nejvýrazněji zasaženy vlnou utečenců, program humanitárních evakuací a příspěvek do evropského programu pro uprchlíky.

Že syrští běženci většinou mají namířeno do dalších evropských států, potvrzuje i statistika cizinecké policie k nelegální migraci. Podle ní je totiž Praha využívána jako uzel, odkud cizinci míří nejčastěji do již zmíněného Německa nebo Skandinávie. Počty oficiálních žádostí o azyl v Česku se pohybují v řádu desítek.

Zklamání, zní z lidskoprávních organizací

Zástupci obou organizací se shodují, že čekali odlišnou reakci. "Reakce ministerstva vnitra nás zklamala. Doufáme, že se k situaci postaví čelem alespoň premiér Sobotka, který slíbil se situací zabývat," řekla Aktuálně.cz mluvčí Amnesty International Martina Pařízková.

Obdobně hovoří i Eva Holá z OPU. "Je zklamáním, že pan ministr nevidí ani trochu prostoru, jak té výzvě vyhovět. Důvody, které ministerstvo uvedlo, nám nepřišly zcela relevantní. Myslíme si, že prostor pro tisícovku nebo alespoň několik stovek uprchlíků by zde byl," konstatovala Holá.

Ta stejně jako Pařízková věří, že věc ještě není definitivně "pod stolem". V půlce června totiž vyvrcholí celoevropská kampaň k petici za zjednodušení vstupu uprchlíků do zemí EU, kterou prý předseda vlády převezme.

OSN už během více než tři roky trvajícího konfliktu eviduje skoro dva a tři čtvrtě milionu lidí, kteří Sýrii nedobrovolně opustili. Drtivá většina jich žije v uprchlických táborech v Turecku a Libanonu. Podle OSN by na humanitární pomoc bylo potřeba téměř sto miliard korun, vybrat se zatím podařilo přibližně čtvrtinu.

 

Právě se děje

Další zprávy